drella_lover

Co říct jiného, než dokonalý film. Cinefilní mokrý sen. Naprosto užásná a dokonalá podívaná. Zde nejde o příběh, ten je vesměs vlastně naprosto jednoduchý a klasický. Dostane se na snad úplně všechny žánry na světě. A když zrovna vidíte scénu z filmu, který znáte, tak vám Vaše cinefilní srdíčko zaplesá. Ano možná je to snobská podívaná a podívaná spíše pro opravdové nerdy. Ale je to prostě dokonalé.

Konečně Anderson, který se nebojí vlepit divákům facku svým humorem. I když ta facka je spíš pohlazení, stejně ji nečekáte. Trochu mě právě proto mrzí navrácení se k absurdnu v poslední části. Ale celkově jsem si film užil a zatím nejlepší Anderson, kterého můžete vidět.

No, tak jsem konečně dal šanci Andersonovi. Přiznám se, že jsem mu v něčem křivdil. Ale v něčem opravdu všechny vtipy padající na jeho hlavu jsou pravdivé. Ve filmu probíhá vynikající práce se stylem a snad nejlepší možný soundtrack. Ale zatímco u soundtracku je vše dotažené na sto procent (možná kromě Ramones scény), tak bohužel styl již pokulhává. Ano na všechno se krásně dívá, je to zajímavé a barevné. Ale divák se velice rychle vší to symetrií lehce přejí. Příběh sám o sobě je naprosto jednoduchý. Pobaví, ale musíte mít zrovna náladu na u srdíčka zahřívající film. Co mi, jako divákovi, nejvíce vadilo jsou ale šablonovité postavy a snaha o "černý" humor, který ale ve skutečnosti nikdy nikoho neurazí. *spoiler*Ani smrt pejska vám nepřijde smutná, protože hned se vlastně koupí nový.*spoiler* Všechny vtipy tedy končí na úrovni pousmání se a to je vše. Přiznám, že kdybych byl mladší a zrovna by začínaly moje hipsterské roky (tj. kolem 14), tak bych si Wesům styl asi zamiloval. Protože je to přesně to, co jsem miloval v té době. Ale bohužel jsem již starý na takto příběhově jednoduché filmy. Silných tři, ale pořád tři

Velice příjemný a hravý krátkometrážní snímek. Který vlastně odkazuje jak hudbou, tak vyprávěním na starou němou kinematografii. Jen zde nedostane syčák za vyučenou od dam. Protože přece jen jsou slušně vychované Pařížanky.

Film, který mě bohužel naprosto minul. Na projekci jsem byl se školou, ještě na střední. A přišlo mi, že film se snaží být až moc artsy na to, aby zaujal mainstream (což šlo vidět na mých spolužácích). Ale také se snaží být až moc mainstream na to, aby zaujal filmové fanoušky. K tomu mě naprosto iritovala právě Lady Bird, která se chovala jako naprostý fracek a její matky mi bylo daleko více líto a dokázal jsem se do ní vcítit daleko více, než do mladé nevybouřené dívky. Možná za to ale může to, že přece jen jsem muž a jako teenager jsem se choval přece jen trošku jinak. Mám v plánu dát filmu druhou šanci, protože A24 je moje neojblíbenější produkční studio, ale uvidím po Malých ženách. Jestli mě Greta Gerwig zaujme, když jí dám druhou šanci, či ne.

Oh ano. Můj oblíbenec Refn a jeho pravděpodobně divácky nejpřívětivější film, který natočil v Americe. Celým filmem se prolíná naprosto úžasná atmosféra, kterou ještě potrhuje skvětlý soundtrack a Goslingovo hraní smutného či ještě smutnějšího. Nejvíce působivé na filmu pak je, kdy v půlce se film změní z pomalého, jemného a romantického filmu v rychlou (na Refna 100%) a brutální jízdu. P.S.: Taky podle vás je Baby Driver naprostá kopie Drive, ale upravená pro širší publikum?

Film, který jsem byl nucen zhlédnout několikrát kvůli školnímu úkolu. Možná za to může ta donucenost nebo moje záliba v artovních a indie snímcích. Ale tento film mě nudil k smrti. Ano, uznávám, že v době vydání mohl být zajímavý, ale opravdu kvalitní snímky v mých očích musí projít zkouškou času. A to Uprchlík nezvládá. Ať už se jedná o naprosto šablonovité postavy u kterých jsem přesně věděl, co řeknou, protože jsem tu samou větu slyšel předtím. Či k smíchu vybízející scény jako je například útěk z transportu, kdy Harrison Ford pětkrát po sobě uteče jisté smrti a k tomu ještě zachrání policistu. Náš profesor a pár mých spolužáků tvrdí, že tento film skvěle pracuje s neupřímnou narací a napětím. Ani jednou mě tento film nepřekvapil či mi ukázal scénu, kdy jsem si řekl: "Wow, co když toho hodného doktora fakt chytí?"

Kde začít u Davida Lynche. Spolu s Jodorowským můj nejoblíbenější režisér. Naprostá deprese, bezradnost a strach, kterou tento film způsobuje u diváka je naprosto úžasný. Film jsem poprvé objevil v patnácti letech a děkuji Lynchovi za otevření dvěří do světa surrealismu, kterému jsem propadl naprosto bezhlavě.

Tento film bude pro mě navždycky nejvlivnějším filmem. K filmu jsem se dostal skrz kamaráda a během dvou měsíců jsem Svatou horu zhlédl pětkrát. Tento film má podle mě pro káždého co říct. Ano je technicky možná průměrný, ale *spoiler* to je taky jedna z jeho myšlenek *spoiler*. Svatá hora je opravdu dvouhodinové myšlenkové putování na svatou horu sebe sama.