Paesant

Před pár dny jsem jel metrem z Bronxu na Coney Island. Skutečně bylo zapotřebí přestoupit, uvnitř to smrdělo a venku pršelo. 93 minut akčního snímku bych ale na tý zkušenosti nevystavěl ani ve výjimečně osvícený, kreativní chvilce. Úsměvná podívaná.

Bez přehnaně současných krasavců a depilovaných hrudníků (3:15 zemřeš), bez zbytečného zanesení lekačkami (Drag Me to Hell) a bez příliš okatého vykrádání kultů (Last Exorcism). Důstojná pocta sedmdesátkového vrcholu subžánru haunted house, která v době dlouholetého úpadku žánru mile potěší. Zvlášť po otřesnym kickass nakopnutí do hlavy z traileru zpackané Carrie/Chloe 2013. Uh.

"Absolutely nothing can go wrong...", konzum osmdesátých let opět v plné kráse. Od dob Úsvitu mrtvých si prchající návštěvnice nákupních center povytáhly kalhoty o pořádnej kus nahoru a Kelli Maroney jako last girl předvedla ve schovce mezi pavouky výkon, kterej ji zástupkyně něžnýho pohlaví v hororu můžou jen závidět. Bonusem jsou i na osmdesátky skutečně výjimečně úchylný syntezéry v soundtracku. A Killbots? Skvělej koncept, doporučuji zavést s každym nově otevřenym nákupním gigantem.