Lukoboss

Je sice pravda, že divák musí občas trochu přivřít oko, přece jenom je to seriál a ne dokumentární tvorba, takže se nějaká ta berlička najde. Ale jinak je to naprosto dokonalá sonda do problematiky českýho školství inspirovaná skutečnýma příběhama a případama. Někdy je to nepříjemný, vyvolá to nejednu emoci, jindy skoro zůstává rozum stát, že se vůbec něco takovýho může dít. Ale bohužel je to tak a tady bych rád tvůrcům složil poklonu, protože nasadili laťku vysoko a udrželi to celou sérii. Herecký výkony nijak nehaprujou, všechno těm hercům sedí a exceluje pak zejména ústřední dvojice (L. Vaculík jakožto sám Ochránce a jeho řidič v podání P. Řezníčka). Musím uznat, že na konci nejednoho dílu mně ukápla slza, to sdělení a poselství tam rozhodně je. Za mě to splnilo svůj účel a v tomhle případě doufám, že se dočkáme i druhé řady!

Půjdeme na to jednoduše. Předpokládám, že každej ví, co to v přeneseným významu znamená "položit kabel". Jo, tak přesně o tomhle je Lapsis - o hovně. Už dlouho jsem neviděl snímek, kterej by mě vyloženě nebavil, dokonce po chvilce přestal úplně zajímat a nenašel jsem snad žádnej moment, kterej by to nějak zlepšil. Hlavní postava mně vůbec nebyla sympatická a pobíhání s kabeláží po lese je fakt divný, i když se zatím má ukrývat nějaký tajemno. Bohužel za mě nepovedená věc, kterou znovu vidět fakt nepotřebuju.

Předepsat Oxy náctileté holčině, navíc ve vysokých dávkách, je naprostý selhání systému (v USA velice palčivý téma, u nás se naštěstí používá jen zřídka), který vede k závislosti na opiátech, takže herák je následně logickým vyústěním. Hodně nepříjemný drama o závislosti dítěte zaměřený především na psychologickej dopad vzhledem k rodičům, resp. ke vztahu matka - dcera. Mužský postavy (otec, otčím, bývalej přítel...) jsou tady naprosto na vedlejší koleji, do děje v podstatě nezasahujou, nicméně v tomhle případě to vůbec nevadí. M. Kunis je výborně namaskovaná a naprosto skvěle roli feťačky hraje, dokonce bych řekl, že se jedná o její TOP výkon (přece jen ji známe spíš z lehčích žánrů). Vrcholem filmu je pak její přednáška o závislosti pro děcka ve škole, z toho fakt mrazí!!! >"Když se sjedu, tak zapomenu na to, jak jsem si drogama pokazila život. - Tak to nedělejte. Já bych nedovolila, aby to zašlo tak daleko! - Víte, jak často jsem si tohle řekla? Posledních pár let jsem se každý den budila a říkala si, že stačilo. A za hodinu mám sraz s dealerem, abych se sjela. Každý den selžu..."< No a zkušená G. Close byla sázka na jistotu. U její postavy mám ale trochu problém se scénářem, protože některý její úvahy, nápady nebo chování byly fakt nepochopitelný, až jsem si říkal, že tím své dceři zrovna dvakrát nepomáhá. A k tomu ten závěr, kterej tady zmiňuje víc lidí, to nebylo úplně ono, a proto dávám "jenom" 3 hvězdy. Ale silný tři...

Seriál Undercover jsem (zatím) neviděl, každopádně tenhle filmovej prequel mu dělá víc než dobrou reklamu, takže na seriál, kterej je dle hodnocení ještě lepší, určitě mrknu. F. Lammers v hlavní roli je tak zvláštně nesympatickej až buransky neohrabanej, že je vlastně úplně skvělej, a k němu pak drobná, lehce naivní, střelená a pěkná E. Schaap jakožto perfektní protiklad. Paradoxně musím říct, že romantická linka flmu, kterej by měl být spíš dramatem s prvky kriminálky, mně tentokrát vůbec nevadila, nějak si to do toho drsnýho mafiánskýho okolí sedlo. Navíc neotřelý venkovský prostředí Nizozemskýho kempu a k tomu divokýho Amsterdamu tomu dodává něco navíc. Pravdou je, že snímek není nijak zvlášť akční, spíš se víc mluví a buduje napětí, ale s tím já jsem v pohodě, nenudil jsem se.

"This is only the beginning." Duna je stará knižní i herní klasika, což může být ošemetný v rámci filmovýho zpracování. Starou Dunu jsem neviděl, nicméně D. Villeneuve má za sebou velice kvalitní filmy a tady si troufám říct, že dosáhl na vrchol. Audiovizuálně je to naprosto dokonalý, nechybí tomu nic. Každej záběr je promyšlenej, všechno hraje do posledního detailu, skvělý jsou kostýmy, hra se světlem, no a samozřejmě hudba H. Zimmera. Ten sopránovej motiv (ááá ááá ááá), kterej se v průběhu filmu opakuje, je geniální a celkově soundtrack posouvá celej snímek o level výš. Tak precizní zpracování se jen tak nevidí a jsem moc rád, že ten počáteční "hype" nebyl jen falešnou nálepkou, která by ve výsledku poslala film do kopru. Rozhodně doporučuju, jedná se o film, kterej patří na velký plátno, a když už se na to díváte doma, tak jedině s domácím kinem!!! Jinak o hodně přicházíte...

Celý to působí tak neuvěřitelně a absurdně, že jsem dost dlouho hledal na netu různý informace, abych se ujistil, že se tohle opravdu stalo a není to smyšlenej příběh zpracovanej formou dokumentu. To, že devatenáctiletej klučina během velice krátké doby dotáhl po technické stránce takovej mechanismus k dokonalosti, je určitě obdivuhodný (velká většina lidí neumí vytvořit ani úplně obyčejný webovky, natož propojit něco takovýho dohromady). Ale absolutně nedokážu pobrat některý věci a v průběhu sledování jsem si položil hned několik otázek. Jeho e-shop nebyl na dark netu, ale prostě normálně veřejně na síti, i když s určitým šifrováním a krytím. To třeba poskytovateli domény nebylo ani trochu podezřelý za celou dobu fungování webu, co se to tam děje? A přichází na řadu druhá otázka! Jeho matka je tupá, slepá a hluchá kráva, která si ničeho nevšimla? Nebylo jí divný, že její syn v 19 letech nechodí do školy nebo do práce? Je furt doma, zamyká se v pokoji a ona téměř dva roky nevstoupila do jeho pokoje, když spolu bydleli v jednom bytě? Měl tam naskládaných několik set kilo drog, hromady krabic, mlátil tam kladivem a majzlíkem do krystalů, chystal zásilky atd. A ona vůbec nic neviděla, ani neslyšela? Co je to za matku?! Tomu se mně ani nechce věřit! Nicméně když se podíváte na jeho arogantní úsměv a takový ty neurčitý, obecný a nicneříkající odpovědi, je jasný, že je chlapec vysmátej (má ty prachy někde ulitý) a celý to bere jako nějakou hru. Ale jednou přijde "game over" a bude po prdeli.

"So what? I'm still a rock star, I got my rock moves..." Pink je prostě na jednu stranu střelená raketa, která v rámci mainstreamu vyčnívá, ovšem není to jejím punkovým účesem nebo tím, že chvílema doslova lítá po celým stadionu (jako tady klobouk dolů, na to by jen tak někdo nevlezl). Je to především vynikající zpěvačka, která je schopná přejít z jemné baladické polohy až k mírnýmu rockovýmu chrapláku ve výškách, což u ženských naprosto obdivuju. O tom si může většina popových rádoby zpěvaček nechat jenom zdát a radši jedou na playback. Tahle dáma ne, každej tón na tom živáku je přesnej, bez výjimky! A přestože moje hudební srdce tíhne k metalu, mám obecně takový dokumenty rád, protože sledovat ty přípravy a zkoušky, tu megaprodukci a to všechno kolem, to je prostě zážitek. A pak je tady samozřejmě ještě ta druhá rovina - lidská, rodinná, mateřská. Tohle není lehký a přináší to svoje oběti, který k tomu bohužel pochopitelně patří. Každou chvíli jinej hotel, jiný město, stát... je to něco za něco, bez toho to nejde. Na druhou stranu, když jsem to tak sledoval, ty děti se ve světě fakt neztratí, jak budou ostřílený tady tím vším. Toho bych se nebál... :)

Tak neuvěřitelně ulítlou šílenost jsem vůbec nečekal a seveřani nám ukázali, že umí točit nejenom temný kriminálky. Na začátku se to vůbec nezdá, působí to jako nějaký drama o manželské krizi, kde zejména manžel je na facku. Ale od chvíle, kdy se v ruce objeví kladivo, se rozjede takovej kolotoč událostí, že divák nestačí zírat. Kromě brutální řezničiny, která je záměrně absurdní a přehnaná, se z obrazovky hrne pekelně černej humor, kterej ale osciluje na hraně vážnosti, takže si chvilkama nejste jistí, zda je to ironie, nebo ne. Do toho některý scény vidíme z různých pohledů (jiných postav), abysme pochopili, proč k události došlo, a v tu chvíli čumíte, co za hovadiny se dá vlastně vymyslet. Musím uznat, že i casting se povedl, zejména pak skvělá N. Rapace a neméně dobrej A. Hennie, ti fakt jedou! Za mě celkově moc příjemný překvapení, který jsem vlastně původně ani neočekával.

J. Wright má za sebou slušný filmy nebo taky spolupráci na seriálu Black Mirror, k tomu si vybral hned několik hereckých es, resp. zkušených herců. Je potřeba taky zmínit inspiraci anebo možná vzdání pocty A. Hitchcockovi, protože ta je patrná, diváka potěší a vykouzlí úsměv na tváři (scéna s nožem v záblesku světla). Hra s kamerou, světlem a barvama (ty se různě v průběhu filmu mění) je naprosto precizní, vrchol přichází ve scéně "autohavárie v obýváku". K tomu je to podložený dramatickým soundtrackem, kterej místy taky připomíná tyhle starý horory. Zatím jsem v podstatě jenom chválil, protože jsem považoval za nutný tohle vypíchnout. Nicméně kámen úrazu je ve scénáři. Už samotnej fakt, že hlavní hrdinka trpí úzkostí, depresema a podobnýma strachama, tak zasadit děj do několikapatrovýho baráku, kde žije sama s kočkou a většinu času se tam pohybuje potmě, navíc dole v suterénu má nájemníka (cizího chlapa) - já říkám na rovinu, že tam bych se taky bál, a to si připadám docela normální. To bylo první, co mě praštilo do očí. No a pak některý scény jsou přitažený za vlasy a tradičně s přibývajícím časem se z toho stává ptákovina. Poslední dobou se to děje často, nevím, co vede scénáristy solidně rozepsanej text takhle domrvit, ale je to tak. A zase jsme u toho, že komorní žánrovka mohla být poctivým psychothrillerem, místo toho se ale stala jen průměrnou podívanou, kterou není třeba vidět znovu.

Nevěřím, co jsem to právě viděl! Nejen, že už je doba westernů tak nějak pryč, prostě se to dneska netočí (Clint už je to na holt starej), anebo je to takový nijaký, moderní, popř. humorný, no není to ono. Ale tady jde všechno tohle stranou (v roce 2021 se v USA podařilo natočit film, kde se na tabulkový "equality" sere a jde se za hustou atmosférou, a to se prostě počítá!). Poctivej, hnusnej, chladnokrevnej, chlapskej, krvavej a smradlavej western, kde má každý slovo váhu, kde z každýho namířenýho koltu čiší smrt. A T. B. Nelson se svým křivým xichtem naprosto podtrhuje to všechno, co jsem napsal předtím. Ano, jak tady píše několik lidí, nepřináší to nic novýho. Ale v tomhle případě to není to hlavní. Poselství tohoto westernu = resuscitace upadajícího žánru a zároveň americkýho filmu obecně v určitým slova smyslu. Víc takových!!!