Beatle

Uznávám, že nebýt Christophera Lee, který snímek v jeho polovině zachránil, asi by mě to tak nebavilo. Děj je celkem obvyklý pro tento typ filmu. Faktem je, že jsem se nechala zlákat vyhublým Colinem (který - mezi námi ženami - vypadá příšerně) a poté psychologickými rozbory právě Christophera, takže mě opravdu nedošlo to, co si myslím, že všímavému diváku mohlo docvaknout už v půlce - a tím je vyřešení záhady "co se stalo s Davidem?". Ale i tak to bylo pěkné. Oceňuji pospolitost děje, Colin je sice schopný ze sebe vypotit lepší výkon (PHONE BOOTH pro mě do konce života bude jeho herecký goal), ale i tak to stálo za shlédnutí. Speciálně u dvou příležitostí, kdy na posteli a ve vaně (v obou případech nahý/polonahý), vypadá Colin docela solidně jako Ježíš :) Osobně hodnotím 4*, protože 3,5* tady dát nejde. Na procenta 68% a nedoporučuji lidem, kteří nemají rádi končetiny amputované výbuchy.

Na tento snímek jsem se těšila již dlouho. Jake se opravdu ve sci-fi nějak moc neobjevuje, takže mne jako fanouška (jak Jakea, tak sci-fi) potěšilo, že se mi tentokrát spojí oba elementy dohromady. Věděla jsem, že to bude dobré. Navíc po zklamaní z LOVE AND OTHER DRUGS jsem doufala, že Jake dostane zase trochu prostor hrát. SOURCE CODE není nijak násilně zvratový. Ano, samozřejmě určité (šokující) obraty v ději nastávají prakticky každou chvíli, ale nejsou podávány v takovém stylu, že si trháte vlasy. Je to vlastně sympatické. Osobně bych řekla, že se tím dává divákovi více prostoru pro jeho vlastní myšlenkové pochody, které při sledování SOURCE CODE nezastavíte. A přitom nejde o kvantovou fyziku ani mechaniku, ani cestování časem. Já jsem osobně měla spíše tendenci přemýšlet nad psychickým rozpoložením hlavního hrdiny a s každým jeho novým objevem jsem se cítila vždy více či méně mizerně. Což k rozuzlení celkového příběhu dosti zničí vaši představu o čemkoli. Přiznávám se, ale posledních Colterových 8 min. mne doopravdy dojalo (ale ne z pohledu Coltera, který je poněkud "americký", ale z pohledu důstojníka Goodwinové). Klidně bych byla ochotná jít s hodnocením ještě výš, ale pravdou je, že SOURCE CODE mohl jít ještě trochu přitlačit na divákovu psychiku a možná neuzavírat snímek (sice logickým, ale) happy endem. Za Jakea, za hudbu a za pěkné sci-fi dávám 80%.

Ve své kategorii to nebyl špatný film. Je to akční, je to napínavé. Honičky, střílečky, rvačky. Nemůžu si pomoct, ale bylo to doopravdy zábavné, takže pod čtyři hvězdičky jít nechci. Ale...proč nad tímhle filmem visí obrovské "ALE"..? Celé je to vyloženě jen o tom, hnát akční filmy až na samé hranice absurdna. A tak se musí na snímek i dívat. ALE...uskupení nájemných zabijáků, kteří se řídí nitěmi v plátně? Myslím to vážně? Který normální člověk by věřil takovéhle ho*adině? Anebo další. Pendolino je sice hi-tech (v porovnání s našimi osobní vlaky), ALE Pendolino přeživší pád do propasti? A proč je celý Wesleyho trénink sice občas zajímavý, ALE dal by se sestříhat do 5 min. a alespoň by to nevypadalo jako tréning Walkera Texas Rangera. A kdyby tvůrci hledali lepší odpověď na otázku: "Co tu chceš?", to by je taky nezabilo. Tenhle film je zajímavá slátanina, která je zábavná, ALE z jedné půlky se musí brát s nadhledem a z té druhé, se jí toho musí hodně odpustit. Tak jako tak chce divák vědět, jak (a kdy) to skončí, takže na to stejně dokouká :)

Country hudbě jsem nikdy nerozuměla ani nefandila, ale musím uznat, že v písničkách zpívaných Jeff Bridgesem se mi tu a tam tajil dech (kupodivu i Colin Farrell příjemně překvapil. Od irského notorického kuřáka a ožraly bych takový sametový hlas nečekala). Film má mezi žánry zařazeno "romantický", což se opravdu projevilo. Paradoxem je, že mě nikdy nebavily klasické romantické filmy, ale spíše snímky typu CRAZY HEART. Jen pro mne zklamáním bylo, že film neskončil tím "romantickým" předpokladem. Celou dobu jsem postavě Bad Blakea fandila, a opravdu jsem doufala, že na konci dojde alespoň nějaké odměny za roky v lihu a utrpení. A ono kromě peněz vlastně nezískal nic. Je to hořko-sladký film, naplněný vyzývavou a jako obvykle naprosto omračující Maggie Gyllenhaal, Colinem Farrellem, přičemž podstatu této postavy jsem moc nepobrala (přišla mi zbytečná), ale především jednoduše dokonalým Jeff Bridgesem. Myslím, že lépe by tento charakter moc herců nezahrálo. Alkoholika (který sebou ale nikde neplácá ožralý po barech), romantika (což je možná úchylné, ale i šedesátiletý Jeff dokáže přesvědčit ženskou populaci kina, aby jej bezmezně milovala), hudebníka (z vlastní zkušenosti vím, jak komplikované a komplexní osobnosti to jsou) a prostě všeobecně dobrou duši, kterou bylo potřeba jen postrčit. Takže nakonec musím dát 5* a na procenta hodnotit takovými 90%. Jak říkám. Mě se leckterý romantický film nelíbí. A tak když se mi nějaký líbí, tak ho po zásluze ocením. A je to taky za písničky, za zpěv a za to, že hudebníci hrající "kapely" ve filmu byli skuteční hudebníci (minimálně kytaristé na začátku filmu). Ony jsou prostě věci, se kterýma když léta žijete, tak je prostě poznáte :)

Nebudu zase nadhodnocovat film jen kvůli herci :) DUE DATE je americky vtipný, downeyovsky arogantní a galifianakisovsky úchylný. Ale až na dvě scény, které jsou opravdu k smíchu, je to dosti slabý snímek.

Konečně film o sportu, kterému rozumím, fandím a podporuji ho. Sympatická oddechovka, která trochu vypadá, že se skvělí herci rozhodli udělat si zábavnou dovolenou a tak odjeli do Kanady natočit si film o hokeji, který se odehrává na Aljašce. Mě se to líbilo. Bylo to napínavé, vtipné a hokejové. Co víc si přát. Kéž bychom se svým skvělým hokejem mohli taky někdy natočit takovýhle film. Jsem spokojená. Moje hodnocení - 60% za děj. Zvyšuji skóre na 65% za vtípky. V první půlce poslední třetiny 70% za to, že je to o hokeji, který miluji. Poslední vteřiny do konce a mé hodnocení končí na 75% za Russe Crowe, Colma Meaneyho, Hanka Azariu a Kevina Duranda....a taky za to, že dodnes cítím obdiv ke všem lidem, co umí bruslit. Já se to po dvaceti letech stále ještě nenaučila :)

Miluju tento film. Je to film mého dětství, z období posedlosti koňmi. A můj historicky první film s Russellem Crowe, kdy jsem si ho zapamatovala už jako sedmiletý špunt. A pak světe div se - je z něj Oscarový herec, kterého obdivuji dodnes. Film THE SILVER BRUMBY má neskutečně výpravné kouzlo. Je humorný (Russell Crowe drhnoucí psa, zpívající: "V pondělí je koupací den, v pondělí jsme šťastní!" - cz dub.), má krásnou hudbu, skvělé obsazení (zvířecí i lidské) a popravdě jsem ho viděla tolikrát, že je tato moje VHS už pravděpodobně nefunkční. Je v tom prostě moje děstká melancholie :)

Musela jsem to vidět třikrát, abych si zapamatovala, o čem to vlastně bylo. Ale napotřetí jsem alespoň změnila názor. Největší chybou tohohle filmu je fakt, že se ho každý snaží srovnávat s Reynoldsovou verzí ROBIN HOOD: PRINCE OF THIEVES s Kevinem Costnerem. A tyto myšlenky filmu ROBIN HOOD (2010) strašně ubližují. Jde o dva separované filmy. Ani jeden není historicky dobře (co je proboha v Hollywoodu natočeno historicky dobře?), že Kevin Costner je Američan, a že nemá anglický přízvuk očividně v roce 1991 nikomu žíly netrhalo. Russell Crowe se sice přízvuk mít pokoušel (ale moc mu to nešlo - a to jsem poznala i jako Čech), ale aby kvůli tomu do něj britská kritika ryla, mě přijde povrchní a hloupé. Co já bych dala za to mít alespoň takovýhle akcent. Až na pár scén, kdy ROBIN HOOD (2010) dostává své americké klišovitosti, je tento film akční a dramatický - na rozdíl od Reynoldsova, který je spíš dobrodružný a romantický. A takhle se s ním prostě musí nakládat. Navíc je film bezesporu vtipný. Především konverzace mezi Robinem a Marion. Herci jsou hezky obsazení, díky Russellovi nevypadá Robin Hood alespoň jako naondulovaný lučišník, ale jako svalnatý voják - lukostřelec, který je vlastně pěkný pobuda, protože díky absenci vědění své minulosti, nemá za co bojovat. Cate Blanchett mohla být trošku více vznešená. Alespoň v některých chvílích. A člověka, který ji narazil na hlavu takhle tmavou paruku, bych na místě propustila. Kdyby měla vlasy o dva tóny světlejší, vypadala by rozhodně více přirozeně. Osobně bych ve filmu uvítala více Robina a Marion a méně politikaření. Sheriff je fajn (ale i když jsem říkala "nesrovnávat", tak na Rickmanova Sheriffa to nemá), Walter Loxley je fajn, William Marshal je silně sympatická a charismatická postava. Kdo mě ale opravdu vadil, byl Oscar Isaac jako princ John. Nesympatická postava, nesympatický herec, nesympatický herecký projev. Na vědomost se dává, že pro mne skončila Ridleyho gladiátorská verze ROBINA HOODA na 70% za vtipné scény, hudbu a výpravu a dalších 10% za Russella, za jeho krásně strašný anglický přízvuk a za to, že je na koni tak nebezpečně sexy. A samozřejmě za Cate, která je ve svých 41 letech stále úžasná a nádherná žena.

Takovéto filmy -> romantické komedie tohoto typu opravdu můžu. Nemám Russella moc v podvědomí jako herce komedií a ještě takových, kde se musí tvářit zamilovaně a mile, ale očividně mu to jde. Film bych popsala asi jen několika slovy: je milý, humor je lehký, krásné prostředí, francouzská hudba a příjemní herci, kteří jsou paradoxně kouzelní tím, jak jednoduše hrají. Kdybych měla popsat film jen jedním slovem (nebo dvěma v angličtině), řekla bych (po Apple stylu): "user friendly"...nebo-li volně přeloženo česky: "přátelský". A to mi věřte, že tohle slovo přesně vystihuje podstatu filmu. Milé, krásné a klidné. Za mě 85%, a jdu si ukrojit kousek sýra z clermontského Carefouru, který koupila moje sestra.

Asi hodinu po začátku filmu máte pocit, že se vůbec nic neděje. Ale pravdou je pravý opak. Film MASTER & COMMANDER je něco jako JARHEAD. Skoro žádný děj, jen pár krátkých událostí a přesto tak výpravný, že si dokážete představit, že "nějak takhle" to na lodích muselo vypadat. I přes nejasnou dějovou linku, se film nerozpadá, a pohromadě jej drží charaktery jednotlivých postav. Skvělý kapitán "Lucky Jack" Aubrey, v podání charismatického Russella Crowe, je určitě ten typ velitele, kterého by jste následovali i do pekla (já teda určitě :) ), a Dr. Stephen Maturina, kterého si vzal na starost Paul Bettany, je rovněž sympatická postava. Hlavně pro jeho příjemný, uklidňující hlas (takže jako doktor dokonalý) a zájem o přírodu. Osobně tomuto entusiasmu v hledání nových druhů rozumím stejně dobře, jako kapitánovu rozhodnutí "leave someone behind". Mám vždycky ráda, když se situace jako tato (kdy obětujete jednoho, abyste zachránili posádku) v amerických filmech opakuje, protože je to jedno z nejkrásnějších psychologických dilema, které má přitom tak jednoduché řešení a Američani často, aby hráli na citlivou divákovu duši, raději obětují 40 lidí pro jednoho. Jsem ráda, že když už se tato situace objevila i zde, v MASTER & COMMANDER, že se nejednalo o ryze americké řešení. Již osm let jsem plánovala, že se na MASTER & COMMANDER: THE FAR SIDE OF THE WORLD podívám. A tak tedy naprosto s klidným svědomím, si do lodního záznamu konečně můžu poznamenat - stav:...viděla....hodnocení:...80%.