Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Krátkometrážní

Recenze (477)

plakát

To Kapitola 2 (2019) 

Jestli tohle má být ten dobrý konec (coby závěr přinejmenším dobré jedničky), tak Američani nemají vkus a Stephen King je génius - i když jeho cameo a podepsání pod takovouto adaptaci to dost sabotuje. Hele, reálně bych i upředňostňoval ten grupáč v kanále přesně tak, jak byl v knížce (což neberte nijak pedofilně - i když je mi 15, byla by to pedofilie?), protože je naprosto odůvodněný, hezky vystihuje celý koncept (jeden z mnoha) knihy (konkrétně koncept objevování těla a lásky, který je ve filmech bohužel jen naťuknut (v jedničce slovy ''Ona má prsa!'' a ''jednou'' haiku)) a hezky to celé uzavírá a je to takový happy end... tady dostaneme nějakou slátanou CGI p*čovinu bez špetky lidskosti, která je v knize všudypřítomná (i když zde se uzavírá ten dospělý příběh, který ale i tak v knize končí mnohem lépe a ne nějakou přisládlou z prste vycucanou vyfluslou nejvíc klišé věcí (i když aspoň ta jedna smrt zůstala)). Tady reálně není nic dobře! A taky pochybuji, že koukat na to coby nezávislý divák neznajíce knihu, že bych to pochopil, protože věci se dějí absolutně náhodně či bez lepšího vysvětlení (všiml si třeba někdo, že Bill začal znovu koktat?!! Nebo že se všem jen tak outofnowhere znovu objevily jizvy? Nebo co mají být partneři Eddieho či Beverly? (když už chtějí dělat flashbacky, tak alespoň užitečný!!!)). A když už si s něčím dají práci, tak v kontextu s myšlenkami, co má kniha (a vlastně i v menší míře jednička), absolutně nedávají smysl a vše ničí. A když už je něco podle knihy - a to že se tam pokusili dát alespoň ''něco'' důležitého -, tak to zmrví debilně nahláškovanými postavami nebo absolutně nesmyslnou gradací scén. Třeba scéna v baru! Kdyby ji udělali čtyřikrát delší a ne tak strašně uspěchanou (z čehož polovinu stejně prochlastají s přihlouplými úsměvy!!!), tak by to byl alespoň nějaký světlý bod. Takhle tam není nic! Ničení postav, ničení příběhu, ničení samotné podstaty existence tohoto fiktivního vesmíru. Jako respektuji ještě jedničku, protože v knize se toho moc, s čím by atraktivně ve filmu mohli pracovat, není, a tak dokázali alespoň najít přístupnou alternativu, jak to udělat filmařsky atraktivní a zároveň udržet základní poselství - taky to zpětně není nějaké kdovíjak geniální, ale je tam vidět snaha. Tady není nic. Zkrátka tam není absolutní snaha, úcta a vůbec nic, co by měli filmaři udržet, když už něco adaptují. A jestli by někdo namítal, že jak na to měli asi jinak navázat než takhle, tak na to měli myslet u jedničky - která ale jako samostatný film funguje. Tady nix zajímavého nevymysleli a je to škoda. Fakt jsem se na to těšil... ale ani po filmové stránce to není nějak zajímavé. Prostě trapná úplně blbá nuda, ve které se ke všemu ztratil Pennywise, hlavní tahák filmu.

plakát

Domestik (2018) 

M*dám sport... psychárna až na strop, s neuvěřitelným (až světovým) vizuálem, zajímavými a především dobrými herci (i když trochu tichými...) a to vše pod taktovkou génia Adama Sedláka, který se dle zdejšího hodnocení svým vysokým intelektem rozhodně nezařazuje mezi většinu zdejších rychlokvašek. Depresivní psychologická pitva a trochu jako snad podobenství k Černé labuti, ale velice po svém. Do traumat spadnete díky práci s vizuálem a audiem hned od začátku a několikrát Vám to ještě připomenou - v každé minutě zhruba tak třikrát (nic ve zlém). Jinak, pro obyčejného smrtelníka je největší psycho to, že závodí v dráhové cyklistice - respektive jakože to všechno pro dráhovou cyklistiku(?!). Jinak nevím, jak to více rozvést. Prostě čumim. Adama Sedláka bysme si měli hýčkat.

plakát

Beetlejuice (1988) 

Podivné zjevení v podobě Beetlejuice, ať už postavy či filmu. Na jednu stranu docela sranda, na druhou neuchopitelná uřvaná slátanina alá Troška, jenom s výrazně větším rozpočtem a výraznou výpravou a maskami. Díky tomuhle filmu vím, že až umřu, tak tohle opravdu nechci zažít (v tomto slova smyslu se jedná o skutečný horor - kámo, já chci prostě nic). Klasicky úchylný Tim Burton se svým nerozhodnutým stylem (děti/neděti) a podivný zvuk, za který ale může dabing (též zvaný jako brněnský). Ale nad hodnocením jsem váhal (konkrétně že bych šel výše).

plakát

Černá kočka, bílý kocour (1998) 

Inspirativní dílo od vizionářského génia Emira Kusturici, kde střílí každý jen proto, že má zbraň a kde všichni vyjebávaj se vším a s každým, především pak s něčími matkami. Jugoslávie musí být šťastná za svůj kinematografický přínos světu, jelikož s jakou lehkostí a důmyslem dokáží vytvořit takto vynikající dekonstrukci Guye Ritchieho/Quentina Tarantina/Martina Scorseseho, je zkrátka až delikátní práce. Zachytit jednoduchého ducha této nádherné země jediným zaběrem na auto požírané prasetem je zkrátka umělecké dílo a Emir Kusturica by měl být vyvěšený v každé třídě uměleckých škol. A strýček Grga s Dadanem... došla mi slova.

plakát

Dymytry: My ještě nechcem jít (2023) (hudební videoklip) 

Normálně videoklipy nehodnotím, ale skladbu Dymytry: MY JEŠTĚ NECHCEM JÍT zkrátka ohodnotit slovně musím. Když toto video vycházelo 17.12.2023 v 18:00 na youtube kanálu Dymytry, já a celá rodina jsme plni očekávání sledovali premiéru tohoto videoklipu. Natěšený jak na Vánoce jsme byli plni zvědavosti. Začala úvodní sekvence, kterou již kapela představila v trochu rozporuplném videu s názvem Konec? a já stražil uši, kdyby se náhle dostalo na nějaký byť tichý zpěv. A opravdu. Tichý hlas za doprovodu černobílch záběrů pohřbu. A pak to začalo! BOU! Představení nového zpěváka, následovníka vždy skvělého Prothea, s maskou inspirovanou 300, Václava NOIDA Bártu!!! A to se rozjelo! ,,Není začátků bez loučení/Už nás probouzí, jsme vzkříšení/Z mrtvých vstát, teď přišel čas/Není konec, jen další část!!!'' (chytlavý jak ,,Povolán, jsem povolán, povolán, jsem jsem povolán, povolán/Jsem světa pán''), Velkolepý mistrovsky nasnímaný videoklip s notnou dávkou povedeného CGI, kdy tohle kvintet jede na neuvěřitelný grády po celou dobu stopáže a jede si svoud ravou cestou dál a dál. Cítím dravost a produkční uhlazenost zhruba třetího čtvrtýho alba (smažte elektronický prvky a budeme mít zhruba tak první dvě), do toho vidím videoklip světové úrovně. A já nemám co říct. Neuvěřitelný nářez. Vypadá to na neuvěřitelný nový začátek Dymytry. Popravdě si přeji, aby to v tomto duchu zůstalo, jelikož sice nechci pomlouvat poslední dvě alba (Revolter je neuvěřitelná síla), ale bez těch elektronických prvků a občas až moc opakovaného stěžování si to trochu shazovalo dolů. Takže, milí Dymytry, zůstaňte prosím stejnými predátory, jakými jste byli a znovu jste. Prosím. Moc si to přeji. A víc zpívejte Rédijo. A občas překvapte něčím tak absurdním jako byl Eurokozomut, Hanglická peesegn nebo Přichází noc!. Prosím. V tom tkvěla neuvěřitelná síla prvních alb. Ale udržte si zároveň tu silnou část, jako má Chernobyl nebo Ztracená generace. Moc si to přeji. Věřím, že toto bude zajímavá éra. Na zvěr ještě podotknu, že důležité je, jestli Noid uzpívá Prothovu práci - toto za mě zvládl, ale to je jen jedna skladba. A že jsem doufal, že bude konkurz, protože jsem chtěl zavítat. Ale toto je skvělá volba. Na konec, přeji šťastnou novou éru a udržte si svou pověst, a to lidsky nejpřístupnější kapely, chlapů, se kterými určitě musí být super zajít do hospody (ne že bych o tom coby patnáctiletý fanoušek tedy něco věděl). P.S. prosím, chlapy, vydejte znovu Psy-core, Neser! a Agronauta, žádný speciální edice, prostě jenom to. Opravdu prosím. A ještě, jestli byste nechtěli někdy zavítat na Zručský bigbítový (z)dunění...

plakát

Tři mušketýři: Milady (2023) 

Od jedničky se to vůbec neposunulo a já nemůžu být víc než spokojený. Velkolepost, výrazný rozpočet, nápaditost, ale s úctou, herecké obsazení. To vše tu je stále naprosto skvělé a já opravdu nevím, který z těchto dvou filmů je lepší. Oni jsou totiž naprosto identické, jako kdybyste sledovali jeden a ten samý film. A jelikož jedničku mám rád, vidět tohle v kině byla radost. Jinak, Eva Green coby Milady konečně výrazněji zazářila (a střihla si pomalu stejnou (sexy) roli jako v 300:) a donutila mě zapřemýšlet, proč by se tenhle příběh nemohl odehrávat v době německé školy šermu (protože by neuzvedla meč, kordy jsou v pohodě). Jinak co víc říct? Jenom ten konec mě docela naštval, to je tak vše. Je to paráda. 8/10 Více ZDE:

plakát

Tři mušketýři: D'Artagnan (2023) 

Mám strašnou radost. Když jsem viděl první ukázky, byl jsem úplně ohromen dobovou atmosférou a špinavostí filmu, ke všemu s uvědomělou korektností středověku (nebo-li žádnou). No a když jsme se s kámošem dohodli na výletě do kina na dvojku tohoto filmu, tak mi došlo, že bych měl vidět i tu jedničku. No tak jsem si to pustil a mé prakticky první setkání se třemi (nebo jak je ten okoukaný vtip, čtyřmi) mušketýry dopadlo velkou radostí a ohromením. Je vidět, že tvůrci měli k původnímu materiálu respekt (ještě aby ne, když to nejsou američani) a rozhodně se ho nepokoušejí nijak k*rvit výmysly (nebo co si tak tipuji, já jinou verzi neznám, a co jsem viděl z americký, to byla blbost od začátku do konce (a to jsem z ní viděl pět minut)). Velkolepost, výrazný rozpočet, nápaditost, ale s úctou, herecké obsazení. Vše zde funguje. A je to paráda. 8/10

plakát

Drive (2011) 

Ledově klidný a ledově natočený film s až hořící atmosférou. Je to prostě žánrovka. Moc pěkná. A Ryan Gosling je sigma - minimálně do sigma editů dostačující. Drsný, skvěle natočený se skvělým nasvícením, notnou (až překvapivou) dávkou krve a spádem. Jen nechápu ten povyk okolo Alberta Brookse.  A ještě příběh by mohl být trochu složitější do pěti hvězd. Prostě fajn žánrovka.

plakát

Napoleon (2023) 

(no tak mi ta časnější recenze zase nevyšla...) Když jsme s kámošem nastupovali do kina, měli jsme rozporuplné pocity. Já byl nervózní už jen z toho důvodu, že byť uje War pigs fakt dobrá písnička, do traileru o Napoleonovi bych ji opravdu nedal - nebo-li bál jsem se, že tento film bude teda zle americky přibarven (vím, že Black Sabbath jsou z Birminghamu, ale chápete). Další z důvodu byl, že ve frontě na popcorn před námi stáli dva (asi) kluci, u každého z nás alespoň o hlavu a půl menší (to je oproti mě normální výška člověka, u kámoše ovšem ne). No a tak jsme tak nějak začali uvažovat, zda to je skutečně film s ratingem 15+. Každopádně, když tam asi po 5 minutách sťali gilotinou první hlavu a po dalších 10 minutách rozervali koni břicho na kousky, měli jsme o ratingu jasno. Každopádně, samotný film je taky velice zajímavý, o tom žádná. Vizuálně vypiplaný (především bitva u Slavkova, která je nesčetnými podvbodními záběry vizuálními orgiemi), zvukově ohromující. Inu, pak tu je ovšem problém. Ten film je úžasně přehledný, dojde-li na soukromí Napoleona. Dojde-li ovšem na politiku (počítaje i bitvy), nemáte ani tušení, která bije. Minimálně, já neměl (a možná to je jenom tím, že o napoleonovi v podstatě nic nevím). Ale ještě mnohem větší problém je skutečnost, že se jedná o ''krátkou'' verzi - i když to má už samo o sobě 2,5 hodiny. Režisérská verze o délce 4,5 hodin bude určitě zajímavá, minimálmě jak nalákává tenhle film, ale nevím, zda na ni budu mít sílu. Především pak jde ale o to, že tato ''krátká'' verze sama za sebe nefunguje a namísto toho působí jenom jako dvouapůlhodinový trailer na režisérskou verzi a Apple+. A to je rozhodně problém! Velký problém! Jinak, jsem rád, že si na Zlatých glóbech radějí všímají Phoenixova druhého letošního filmu, protože tento je sice ok, ale že by byl něco bůhvíjak extra, nehledě na jeho kvality, které se ale souběžně prolínají s jeho vadami, to opravdu není. A můj upřímný názor na Ridleyho Scotta? Je to děděk bláznivá a neuvěřitelný borec. Sice jeho styl nijak extra neobdivuji, ale coby režisér furt válí. 7/10 Více ZDE:

plakát

Sněhurka a sedm trpaslíků (1937) 

Skvělý... prostě skvělý. Nadčasová záležitost, která animací předbíhá dobu (v porovnání s některými filmy z této doby se jedná až o futuristicky dokonalou animaci). Sněhurka a sedm trpaslíků je infantilně krásný, něžný a strašně milý film, který se mi zkrátka, jak lze poznat, velice zalíbil - nehledě na to, že jsem patnáctiletý hetero kluk (což je důkaz, že pohádky jsou absolutní základ všeho - dle mě, možná ale, že jsem nějakej speciální či co). Jediná věc, co mi vadí, je novodobý dopad, kdy má te´dka vycházet remake, který co víme už teď, zkrátka opravdu nebude dobrý, jelikož jde úplně proti všemu, co tahle pohádka dává. Co to je? Tak zaprvé, tohle je film postavený na stereotypech - v tom nejlepším slova smyslu - a jestli chtějí ze Sněhurky udělat silnou nezávislou ženu (což jako ok, ale v souvislostech s tímhle! co se tím snaží říct?!), tak to úplně jde proti tomuto milému příběhu. Všichni tam totiž mají důležitou roli a milým způsobem předávají ty hodnoty, co mají (viz. Kráska a zvíře = krásný rozdíly mezi muži a ženami a jejich charaktery, vs. moderní Kráska a zvíře, kdy Kráska musí být stále ta, co odmítá od muže etiketu a jakoukoliv pomoc jako správná nezávislá žena a zvíře je pomoct nemůže, aby nebyl považován za sexistu (nic proti ženám, rozhodně, jen mám na mysli, že minimálně v těchto dvou případech je tohle přímo do očí bijící a ubírá to na kráse). Prostě tohle funguje už teď milionkrát líp už jenom proto, že se nikdo nebál, ale je nezažalovali za xenofobii (i když by tím pádem tedy museli žalobci říct, že ženy jsou menšina, což je misogyní tvrzení, ne?). Zkrátka a dobře, dnešní doba a moderní Disney mě na tomhle nádherném animáku vysírá nejvíc. A proto si asi nejradši vždy pustím tuto verzi Sněhurky. P.S. Brumla je sympaťák a skutečný život sigma