Anianna

Smutný dokument o selhání práva.

Příběh za moc nestál. Taková ta směska různých klišé. Normálně bych film vypnula, ale zaujal mě ten barák. Takže jsem dokoukala, abych načetla tu příjemnou atmosféru domu u moře.

Po posledním díle musím přiznat, že se mi celý seriál velmi líbil, ačkoli jsem k němu zpočátku přistupovala jen jako ke zdroji tipů na výlety. Byl tematicky dobře postavený, výborně provázený oběma pány a ukázal mnoho zajímavých míst u nás i v zahraničí. Věřím, že se pánové Plesl a Záhorka sejdou na dalším projektu.

Jaroslav Plesl je výborným průvodcem, erudovaným a empatickým. Do výkladu vkládá své osobní vzpomínky, své postřehy, navíc se na všech navštívených památkách pohybuje s jistotou člověka, který už tam byl. Neumím si v takovéto sérii  představit nikoho jiného. Výborná kamera. Kunětickou horu jsem dosud nenavštívila, musím to napravit

Velmi povedené předávání Oskarů. Zaprvé moderátor, který se nepodbízel trapnostmi, nezesměšňoval, nesmál se sám sobě. Zadruhé příjemná změna v představování nominovaných. Na jevišti se tak mohlo vystřídat hodně skvělých a v minulosti oceněných herců. A zatřetí se mi líbila všechna hudební čísla. Ryana Goslinga jsem slyšela zpívat poprvé, má krásný hlas. Některé nominované filmy jsem viděla. Těším se z Oskara za zvuk pro Zónu zájmu. Mrzí mě, že nevyšel můj tip pro Foster a Bening. Zvláště Bening udělala pro svou roli v Nyad neuvěřitelný kus práce.

Nechce se mi věřit, že jde o koncert z roku 2022. Ale roušky posluchačů v hledišti tomu odpovídají. To tedy znamená, že Williams diriguje a skladby slovem provází ve svých devadesáti letech! No, to smekám. Zažila jsem živě koncert, který dirigoval tehdy také devadesátiletý Ennio Morricone. Krásná filmová hudba je zřejmě nástrojem k dlouhověkosti. Moderní koncertní sál, skvostná hudba, laskavý a usmívající se Williams, neustále v potlesku vstávající diváci... Záznam z koncertu, který se velmi povedl.

Co napsat, aby to nevyznělo pateticky? Ten kraj z velké části znám. V Podkrušnohoří jsem vyrostla a stále se tam vracím, protože je to kraj opravdu magický. S historií se tam potkáváte na každém kroku, a není to veselé potkávání. "Člověk má někdy potřebu omluvit se Pánu Bohu do oken za lidské plémě," říká průvodce Miroslav Vladyka a já vím, o čem mluví. I přes slunné dny, kdy se natáčelo, divák vidí ten smutek vylidněného kraje. Jestli průvodce opravdu prošel celou trasu, je mi úplně jedno. On měl cestu ukázat, představit ji, vybavit případné zájemce praktickými radami. A to se mu povedlo. Ukázal krajinu tak, jak já ji znám. Ano, dojal mě. Těším se na další díl.

Čekala jsem víc. Hlavní hrdinka, mimochodem s opravdu hezkým tělem, nedává divákovi moc možností, jak ji poznat, natož pochopit. Prakticky žádné psychologické vykreslení. Film působí popisně. Tehdy a tehdy se připravovala na olympiádu, pak úraz, pak tohle, tohle a nakonec tohle. Snímek bez emocí, bez ambicí vytěžit z toho zajímavého života plného zvratů silné drama. Z herců podala výborný výkon Zuzana Mauréry. Vlastně jako jediná na mě působila dokonale věrohodně.

S mnohými se zřejmě neshodnu, ale jediné, co mně na epizodě opravdu vadilo, byla ta vizuální "mlha". Ještě v minulém díle se mi to zdálo zajímavé, ale tady to ty desítky expertů přes barvu, světlo a obrazové úpravy  přehnaly do hnědého špinava. Jestli toto tmavé zamlžení má seriálu pomoci k tajemné atmosféře nebo má umocnit odkaz na známou filmovou klasiku v tomto díle, netuším. A i kdybych stopro věděla, stejně mi to bude vadit. Ve vizuální složce naopak kladně hodnotím kostýmy. Zejména pánové Cina a Macháček vypadají ve svých košilích urputně totalitně. Příběh sám nic moc, předvídatelný, bez gradace. V čem ale vidím potenciál k nezatracení, jsou dialogy. Ta parodie na všechny možné bláboly i nebláboly má v sobě inteligenci. Mě ty dialogy baví. Připomínají mi filmy Miloše Macourka z let 1969-1977, v nichž se motá taky spousta vědců se svými teoriemi. Na rozdíl od macourkovštin se zatím v tomto seriálu nepodařilo použít vtip, parodii, mystérii, vizuál a nevím, co ještě, k jednolitému celku. V hodnocení se držím průměru. Pro mě zatím neznámí autoři zkouší něco nového a já jejich odvahu cením.

Ano, tohle dělá z člověka pocit moci. V tomhle díle je podle mě nejvýrazněji vidět změna Aničky v mrchu. Opájena mocí si už ani nedává pozor. A jestli se ještě v minulém díle mohla zdát někomu sympatická, tak tady už překročila všechny meze včetně hranice přátelství. Stejně tak se mění premiér. Změna v manipulovatelnou figurku je vykreslena dokonale. Jeden z nejlepších dílů.