Mackin

Geniální nápad jednoho neustále se opakujícího dne je v této fantastické komedie doveden k naprosté dokonalosti. Sledovat totiž Billa Murrayho, od jeho počátečního zděšení až po chvíli, v níž už je schopen tohoto nadpřirozeného jevu plně využít ve svůj prospěch, je skutečně kouzelné a zábavné zároveň.

Vzhledem k nezpochybnitelnému přínosu pro budoucí směřování filmu se toto průkopnické, surrealistické scifi nedá hodnotit jinak než absolutním maximem.

Sedm dní a sedm smrtelných hříchů změní navždy životy detektivů Davida Millse a Williama Somerseta. Šokující, temný, hutný a mimořádně depresivní kriminální psychothriller patří nejen v tomto žánru k absolutní filmové špičce.

Potenciál slibné zápletky o uskutečňování zločinů podle postupů popsaných v detektivních románech se sice zcela využít nepodařilo, ale zásluhou silného hereckého obsazení (dominují samozřejmě Jiří Sovák a jeho protihráč Čestmír Řanda) se stále jedná o nadprůměrně kvalitní komedii hodnou jména režiséra Martina Friče. Ten se jejím prostřednictvím bohužel už také pomalu začínal loučit se svoji čtyřicet let trvající a tím pádem i velmi bohatou režisérskou kariérou.

Pod vlivem událostí souvisejících se začínající První světovou válkou se v Africe sbližují dva charakterově naprosto odlišní lidé, pro něž by byl v minulosti podobný vztah naprosto nemyslitelný. Klasická romanticko-dobrodružná plavba exotikou na lodi jménem Africká Královna poskytla velké herecké příležitosti pro Humphreyho Bogarta a Katharine Hepburn.

Navzdory mnoha desetiletím, které uplynuly od jejího natočení, se stále jedná o trikově atraktivní (ruční triky mají přeci jen jiné kouzlo než ty dnešní digitální), dobrodružnou a především nenásilně edukativní cestu napříč pravěkem.

Pro hlavního hrdinu představuje řeka Sázava symbol svobody, volnosti a uvědomění, že on nepatří do společensky vyššího světa, jemuž vládne přetvářka, namyšlenost a pohrdání ostatními. Příběhově velice naivní až pohádkově vyznívající film, který spojuje poetičnost zpracování s humorem typické prvorepublikové veselohry.

Vysoká míra nadsázky, ale i krutá realita těch, kteří se ocitli v začarovaném kruhu drogové závislosti. Právem kultovní britský snímek s perfektně sestaveným soundtrackem.

Oproti uvolněné, svěží a minimálně o třídu lepší jedničce jsou 2Bobule již pouze bláznivou komedií pro co nejširší divácké publikum. Charakteristická snaha o humor za každou cenu už z principu dává vzniknout scénám, které jsou občas křečovité až trapné (zbytečné scény s Jiřím Kornem), ale jindy zase příjemně pobaví (scény skvěle doplňující se dvojice Hádek-Langmajer). Každému je snad jasné, že 2Bobule nejsou nijak převratně natočené, nekladou si žádné umělecké ambice a už vůbec nechtějí divákovi něco sdělovat. Jsou prostě nenáročným a oddechovým filmem, který sice slouží jen pro pobavení, ale přesto ještě zachovává i určitou úroveň a podle mě si tak v žádném případě nezaslouží hodnocení v podobě ponižujícího „odpadu“.

Originální výtvarná stylizace využívá pokřivenou architekturu, ostře řezané loutky i záběry na živé krysy a vytváří tak, společně s hudbou Michaela Kocába, opravdu působivě depresivní náladu přesně odpovídající duchu této německé legendy. Přestože ale film trvá pouze něco málo přes padesát minut, nemůžu se zbavit dojmu přílišné délky, která poněkud oslabuje jeho celkové vyznění. Hodnotím tedy „pouze“ 4 hvězdičkami, ale zároveň nepopírám fakt, že Krysař je naprosto jedinečné a zásadní dílo nejen domácí animované tvorby.