Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (577)

plakát

Kde zpívají raci (2022) 

První půlka byla na můj vkus až přespřespřespříliš něžňoučká a zženštilá, až se mi z toho trošku zvedal kufr. Romantika mě tady za srdíčko vůbec nechytla. Líbil se mi ale příběh dívky, který se odehrával v krásném a originálním prostředí. Hudba byla taky krásná. Několik výtek bych měla hlavně k podání příběhu a chování postav.  Všechno jako by plulo po hladině, a ne a ne se zanořit hlouběji. Spousta událostí byla účelová. Asi bylo hodně věcí vysvětleno v knize. Ale já se dívala na film, že? Extrémně se mi však líbil konec, který byl překvapivý, dával smysl a odůvodnění bylo krásně, poeticky a pragmaticky podané. Škaredé 4*. Trošku to na mě působí, že ze sebe film dělá víc, než je.

plakát

Dark - Alfa a omega (2017) (epizoda) 

Poslední díl měl asi nalákat na další série… S díky ale odmítnu a pro tentokrát neukojím svoji zvědavost. Nechci se zase dalších x dílů do sledování nutit. Jsem taková rozpolcená, protože vím, že šlo o kvalitní seriál. Cestování časem mělo hlavu a patu, atmosféra byla super, nápad a myšlenky měly hloubku Zřejmě jsem ale nebyla se seriálem na stejné vlně. Vadila mi spousta postav a hodně nedořešených věcí. S každým dalším dílem jsem se těšila, že už budu mít sledování za sebou. Věřím ale, že si fanoušky našel. A to je dobře.

plakát

Dark - Vše se děje teď (2017) (epizoda) 

Popravdě už se těším na poslední díl. Tentokrát to ale není myšleno v pozitivním slova smyslu. Hrozně mě rozesmál popis dílu na Netflixu, který zní: „Ulrich se dostane do konfliktu se zákonem, Helge se pokouší vyhnout Egonovi, Claudia využívá moc jeskyně a Katharina vyjede na Hannu.“  Víc nicneříkající popis jsem snad nezažila 😃 Smutné, že ani po 9 dílech netuším, o kom se tady mlvuí. Možná jsem úplně mimo a je to moje chyba.

plakát

Dark - Jak zaseješ, tak sklidíš (2017) (epizoda) 

Po týdenní pauze, která nutně musela přijít, jsem byla vhozena do vody a musela se učit plavat. Nechápu, jak se v tom tvůrci mohli orientovat a všechno na sebe navazovalo. Děj se odehrává v dalším časovém úseku – 1953. Jednalo se asi o nejlepší díl. 1953 je věrohodný, vysvětlí se hodně věcí a ukáže se nám temná stránka několika postav. Otázky v mé hlavě se ale množí a množí.

plakát

Rosemary má děťátko (1968) 

Myšlenka, že vám v břiše místo dítěte roste malý satan asi není zase tak zcestná… Jako plíživý thriller působil film vcelku obstojně. Ani zakončení mi nijak nevadilo. Ale nedokázalo mě to tolik vtáhnout, jak jsem čekala. I když Ro hrála bravurně a povedený manžílek zdatně sekundoval. Chvílemi jsem byla opravdu na vážkách, jestli je sympatická Ro pomatená z hormonů nebo ne. Každopádně pro mě byl asi nejhorší pocit, že jí nikdo nevěřil, ona nemohla nikomu věřit a neměla se kam schovat. A jak tady spousta chytrolínů píše, že byla hloupá a naivní… za jak dlouho byste si vy přiznali, že vás oprcal satan a váš muž peče s čaroději od vedle?

plakát

Pearl (2022) 

Příběh je vcelku jednoduchý. Pearl je dospělá, milá dívka, které odjel manžel do války a ona se na farmě s láskou stará o svého nemohoucího tátu a laskavou maminku. Má však jeden sen. Tančit a cestovat po Evropě. K tomu jí může dopomoct mladý promítač z kina, se kterým se hezky skamarádí. Pearl ho s láskou pozve k sobě domů, představit rodičům. Chlapci se na farmě se zvířátky zalíbí, a tak tu zůstane navždy. Po smolném castingu, kdy se Pearl nedostane k životní šanci, tančit, ji navštíví i švagrová Mitsi. Velmi milá, blonďatá dívka vždy ráda vyslechne problémy své kamarádky. Monolog Pearl o manželovi a strastech života je plný bolesti a upřímnosti. Po tomto monologu jde Pearl s Mitsi sehnat něco k jídlu pro zvěř na farmě. Detailní záběry na obě dívky jsou vskutku příjemné. Po porcování masa, dobré večeři se skvělou společností přichází z války manžel. Mile překvapen nachystanou večeří a s Pearl, která s úsměvem na rtech přichází přivítat svého manžela film končí. Škoda. Moc příjemný film z jižanského prostředí plný slunce, jídla, zábavy.

plakát

You'll Never Find Me (2023) 

Tak kdo je tady to vraždící monstrum? Samotářský chlap z karavanu, podezřelá ženština nebo snad nějaká nadpřirozená síla? Tyhle myšlenky vás provází asi 80 minut. V nich je našlapané drama, tuhá atmosféra, perfektní dialogy a napětí. Tyhle „povídačky“ mi dost sedí. Posledních 15 psychotických minut na mě ale asi nezapůsobily tak, jak měly. Přinesly spíše hořkou pachuť pelyňku než šťavnatou příchuť jahod. Velká škoda. Do té doby super thriller. Silné 3*

plakát

Modern Educayshun (2015) 

Škoda formy, kterou bylo tohle, sice ohrané, ale aktuální téma podané. Herecky nijak oslňující. Moc se tlačilo na pilu, aby i naprostý degeš pochopil, co je ta hlavní myšlenka. Jinak samozřejmě úsměvné a smutné dohromady. Myslím, že můžeme být rádi, že nám západní svět v tomto ještě tak moc nenabourává naše mírumilovné žití. Za velkou louží už asi jedou jinačí bomby.

plakát

Odstřelovač (2007) 

Působilo to na mě hrozně hloupoučce a úsměvně. Wahlberg, jakožto správný Američan zachrání svou zrádnou vlast. Samozřejmě nesmí chybět neustálý tvrďácký kukuč, nějaké to moudro, drsňácký řečičky a postoje. Romantická linka mě extrémně nebavila. Příběh byl stupidní. Beru ale v potaz, že se jedná o akční film, což jde se stupiditou tak trošku ruku v ruce. Naopak jsem se nemohla nabažit informací (samozřejmě vím, že to není přesně jak ve skutečnosti) o zbraních a střílení. Co se musí brát při odstřelování v potaz, jak se krýt, statistiky, informace. Odstřelovači, stejně jako lučištníci jsou moji oblíbenci, takže přiznávám, že při číhané, míření, výpočtech a zabíjení jsem trošku vlhla. Jinak to ničím nevybočovalo z obyčejných akčňáků. RIP pejsek.

plakát

Nepříčetná (2018) 

Stalkovaná žena se dostane do blázince. Je blázen, není blázen? Co si budem… myslím, že každá ženská je tak trochu magor... Líbila se mi ale hra s divákem, kdy opět netušíte, jestli se jedná o přeludy nebo skutečnost. Film na začátku působí jako jakási parodie na horor. Postupně na vás ale doléhá atmosféra bezmoci. Bohužel se ale do mě nezažral pocit tak moc, jak jsem doufala (nenechte se ale odradit, na moji citlivější kamarádku zapůsobila atmosféra mnohem lépe). No a konec ukazuje, jak správně naložit se stalkery. Musím podotknout, že 97 minut uteklo veeelmi pomalu a začínám mít dojem, že se jedná o jaksi vyčpělé téma.