Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (574)

plakát

Rivalové (2024) 

Třetí film ze šesti byl příjemným překvapením. Zendaya si střihla perfektní roli až příliš ambiciózní potvůrky a dost jí to svědčilo. Líbilo se mi tenisové prostředí, hodně zvláštní hudba a hlavně prďácký tělo Zenday. Pasáže s jejím odhaleným tělem jsem si užívala víc než by bylo zdrávo. Styl vyprávění byl vcelku originální a nedostala jsem šanci se v ději jakkoliv ztratit. Tenis dostal v tomto dramatu o milostném trojúhelníku dost místa, a tak jsem vrněla blahem. Slabší 4 hvězdičky. Přeci jen už mě na konci přestávalo bavit sledovat nekonečný kolotoč zahýbání a hrátek s city.

plakát

Jak zachránit draka (2024) 

Druhý film ze šesti. Začátek mě navnadil. Dokonce jsem měla při letu draka v doprovodu krásné hudby husí kůži. V necelé půlce se to ale změnilo a najednou spousta věcí nedávala smysl. Několik postav změnilo své chování, nechápali jste jejich pohnutky, skákalo se z místa na místo. Spousta věcí byla bez vysvětlení a ukončení. Taky mi začala jít na nervy Ping. Drak se mi ale moc líbil a těšila jsem se na každý úsek s vymazleným soundtrackem. Slabší 3 hvězdičky, ale úplně zklamaná nejsem.

plakát

Kung Fu Panda 4 (2024) 

Spoiler. První film z filmové neděle dopadl překvapivě nejlépe. Jelikož jsem neviděla předchozí díly, tak jsem byla obdařena příjemným nevědomím, tudíž jsem nemohla srovnávat s ostatními. Začátek mě trošku vystrašil, protože oplýval dětským humorem a klišé. Postupně se to ale rozjelo a já jsem byla tak vtažená do pandího putování, že mě zrada lišky úplně překvapila (přitom to byl naprosto stereotypní a jasný plot twist). Liška byla mimochodem perfektní postava, která mi přirostla k srdci. Měla příjemnou povahu, byla roztomilá s vynikajícím dabingem. Putování bylo plné akce, vtipu, pohody a hlášek ("beze změny, buď jak buď, ztratí jídlo svoji chuť"). 4DX bylo fakt vymazlené!! Mile mě překvapila atmosféra v kině, kdy jsme byli s přítelem obklopeni malými dětmi. Ty se ale chovaly hezky spořádaně a nedělaly bugr. Odcházela jsem spokojená a vyklidněná.

plakát

Protivný sprostý holky (2004) 

Celkem nadprůměrná teen komedie, kterou jsem taky jako náctiletá viděla. Humor není úplně špatný. Dokonce se najde i trošku černého. Je tu několik nezapomenutelných scén a hlášek. Moc se mi líbili její přihřátí kamarádi. Hlavně Damien...Ten svým přitepleným hláskem sázel jednu hlášku za druhou. U podobných filmů, které se odehrávají na americké střední si vždycky říkám, jak bych tam byla ztracená. Lidi ani společenské akce, spolky, roztleskávačky mi nedělají dobře, a tak bych byla zcela jistě na spodku potravního řetězce.

plakát

Dej mi své jméno (2017) 

Tak tohle byl obrovsky příjemný romantický příběh. Cítila jsem se, jako bych byla součástí příběhu 80. let v Itálii, v létě, krásné vile a užívala si volna, vědění a lásky. Rodina na mě nepůsobila navzdory všem předpokladům vůbec snobsky.  Všechno bylo tak přirozené, krásné. Ta atmosféra byla prostě dokonalá a nepamatuji si, že bych se cítila tak příjemné a vtažená do příběhu. Timothé se do role fantasticky hodil. Proslov chápavého a milujícího táty mě už jen udolal. Konec rozesmutnil. Naprosto perfektní.

plakát

Fakjů pane učiteli 3 (2017) 

Poslední týden byl na dobré filmy velmi skoupý. A pátek byl zakončený touhle trapnohumornou komedií. Našla jsem jen jediný vtípek, kterému jsem se od srdce zasmála. Asi zkrátka nejsem cilovka, a tak si to snímek pěkně slízne. Celé to stojí na strašně okatém a na sílu tlačeném humoru, kdy přesně tušíte co, kdy, kdo řekne a jak se zachová. Ani jsem u toho nemohla vypnout mozek, protože jsem jen přemýšlela, kdo se tomu může smát. Linka, kdy se to strašlivě škaredě oblíkane a nalíčené děvče ocitne ve skupině sebevražedných husiček nedávala vůbec smysl a byla tu  zakomponována jen pro natažení stopáže. I přes ujištění, že jednička a dvojka byly super, jsem s díky odmítla a nedávám moc šancí, že někdy má krásná očka zhlédnou jakýkoliv další dil.

plakát

V temnotách (2022) 

Jediná věc, která mi zastavila prst nad tlačítkem odpad byla ta krásná příroda. Nádherné záběry potoků, lesů, samoty a luk si zasloužily hvězdičku. Jinak si tenhle rádoby horor z doby kamenné nic vic nezasloužil. Celou stopáž jsem se extrémně nudila. Co 10 minut jsem se divala, jestli už je konec. Tlupa pravěkých lidí na mě nepůsobila vůbec důvěryhodně. Ani jejich chování. Nevim, co tu mělo vyvolávat strach. Atmosféra mě za pipinku úplně nechytila. Nuda od začátku do konce.

plakát

Blow Me a Kiss (2011) 

Netušila jsem, o čem to bude a popravdě jsem si představovala nějakou prasečinku. Podle hodnocení jsem čekala větší propadák. Animace nic extra, ale na konci jsem se pousmála 😊

plakát

Top Gun (1986) 

Kam až sahají hranice amerického narcisismu? Těžko říct, ale v tomhle filmu se jí už nebezpečně dotýkají. Film jsem viděla poprvé s tátou a dost mě nadchnul. Líbila se mi hlavní písnička, stíhačky a Cruise. S postupem času moje nadšení dost opadlo a s přibývajícím věkem se začaly vynořovat chyby, které jsem jako malá rozhodně nevnímala. Od již zmíněné narcisismu, hereckých výkonů až po dialogy a dál. Ustálení na 3* je krásný kompromis mezi mladším a starším já.

plakát

Jmenuji se Khan (2010) 

Překvapení jako hrom. Myslela jsem, že ze seznamu filmů, co nás čekají bude tohle ten nejhorší, a tak nějak zůstával upozaděn, dokud nezbývalo nic jiného než si to zkrátka pustit. A fakt mě to nadchlo. Hlavně první polovina. Ta byla extrémně vyvedená a nebála bych se jí dát 5*. V druhé půlce, při putováním za prezidentem, už ale bylo méně Khanových zvláštností. Úplně bych v druhé polovině vypustila návštěvu negříků a následnou pomoc při záplavách. To mi tam trošku nesedělo a bylo to zbytečné. Roli muže s Aspergrovým syndromem zahrál naprosto dokonale. Bavilo mě sledovat jeho myšlení, chování, zvláštnosti, strachy. Stejně tak rozdíly mezi muslimy, hinduisty a jejich nesnášenlivosti.