Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (577)

plakát

The Grand Tour - Enviro-mental (2016) (epizoda) 

Vůbec se mi nelíbí nový "Stig" a rozhodně nejsem na vlně jeho humoru. Jsem zvědavá, jak dlouho ještě bude obtěžovat pohodové a zábavné klima. Pánové si na tento díl připravili zajímavé nápady s enviro auty. Z každého jejich dílu samozřejmě jen srší plýtvání a zamořování planety. Není divu, že Jeremy není kamarád s Gretou. Humoru byl opět dostatek.

plakát

Horror Porn (2020) (seriál) 

Dost zajímavé ztvárnění dvou odlišných žánrů dopadlo víc než dobře. Líbí se mi nepřeberné množství témat a chutí. Každý si tu najde, co má rád. Stopáž je taky příjemná - od 6 minut po hodinu. Zatím mám výtku jen k ne úplně uvěřitelným hereckým výkonům a absenci hezkých chlapů. Masky jsou ale perfektní . Stejně tak detailní záběry. S ženským obsazením jsem více než spokojená. V obličeji se mi teda žádná moc nelíbila, ale o obličeje tu moc nešlo… Tvůrci asi hodně popustili uzdu fantazii, což je dobře. Občas bych měla nápadíčky pro nějaké vylepšení, ale to si nechám pro partnerova ouška. Celkově hodnotím velmi kladně a těším se na další díly. Snad přinesou zase něco nového.

plakát

The Grand Tour - Opera, Art and Donuts (2016) (epizoda) 

Další vydařený díl, kdy James opět trošku bokem v poklidu projíždí svůj Rolls – Royce, zatímco se Richard a Jeremy předhání, kdo koho víc urazí. Všichni tři mi naprosto sedí a je vidět, že jim to i po tolika letech klape snad víc a víc. Je tu spousta záběrů na krásnou přírodu a nepřeberné množství nápadů. Fakt nevím, kde na to všechno chodí. Osobně jsem fandila Aston Martinu. Americká auta nejsou moje gusto a chudák James se svým Rolls-Roycem zas tolik parády neudělal. Jsem zvědavá, jestli se nějaký host dožije rozhovoru. Smrti celebrit vždy pobaví.

plakát

The Grand Tour - The Holy Trinity (2016) (epizoda) 

Konečně je tu po letech nový díl. Chlapi si návrat očividně dost užívali a naštěstí nehráli na sentimentální notu. Představili nový koncept s neomezenými financemi (tak to alespoň vypadá), novými a šílenými nápady a spoustou vymazlených autíček. Je třeba si ještě užít krásné zvuky aut. Kluci nám totiž ukázali moderní pojetí závodu s elektroauty. Ještě, že se do elektroaut přidává zvuk. Stejně jako do plynu zápach (konečně jsem mohla použít tuhle zajímavost a ukázat, jak jsem inteligentní mladá dáma). Jinak velmi pohodový díl. Moc mě baví se dívat na jejich dětskou duši a výborné nápady s úžasným suchým humorem.

plakát

Město podivínů (2018) 

Po zmatečných a nicneříkajích 30 minutách, kdy se snažíte zachápat, o co jde, se film konečně rozjel. Mnohem lepší než kdejaká Marvelovka. Postavy tu měly nadpřirozené schopnosti, nikdo nebyl nesympatický, akce nebyla přehnaná,... Všechny schopnosti se mi líbily a byly i originální. Hlavní postava holčičky hrála naprosto přesvědčivě. Hodně slušně jí u toho asistoval starší kolega Emile Hirsch, kterého mám ráda ze snímku Útěk do divočiny. Ve filmu se nevyskytovalo moc postav. Ty navíc v průběhu padaly jak shnilé hrušky. Film si vůbec nebral servítky a naštěstí neměl tendence kohokoliv ušetřit na životě.

plakát

Muž, který kopíroval (2003) 

Extrémně jsem se netěšila a jen jsem si říkala, že to teda zkousnu a kouknu. Překvapilo mě, že to nakonec nebylo nejhorší. 3* jsou naprosto spravedlivé hodnocení. Šlo o komedii, u které se teda nesmějete, ale občas vám vykouzlí úsměv na tváři. Byla tu taky občasná akce, dramatická nota a kritika společnosti. Ještě nějaké to sci-fi by se šiklo… Konec se mi líbil, protože ukázal ženy přesně takové, jaké jsou. Pohodová záležitost, kterak černoušek k bohatství přišel. Nikdy se na to ale určitě znova nepodívám.

plakát

Survivor Česko & Slovensko - Série 3 (2024) (série) odpad!

Říkám na rovinu, že je mi u sledování trapně. Jako beze srandy vždycky cítím stud a rudnutí obličeje. Snažím se být opravdu objektivní. A má objektivní, hnědá kukadla bohužel vidí trapárnu. Nejenže je hrozná kamera, která se furt rozostřuje a třepe, ale i zvuk. Vždyť účinkujícím rozumím sotva polovinu jejich blábolů (ne, že by snad 15 minutové žvanění o chrápání nebylo vzrušující). Soutěžící jsou samozřejmě kapitola sama pro sebe. Asi jako většina fandím Mikýřovi. Jinak se sešla banda nesympatických lidí, kteří teda vůbec nejsou moje krevní skupina. Rádoby celebrity jen kopírují taktiky, které viděli v zahraničí. Nikdo nepřijde s ničím novým, chytrým, invenčním. Soutěže jsem opět dost low cost a působí na mě hrozně hloupě. Ondra je klasicky uštěpačně upřímný, což je dobře. Jeho tvrdá upřímnost mi dělá dobře na srdíčku.  Jsem blbá, že jsem se na to nechala namotat. Podlehla jsem však americkému Survivoru a chtěla jsem dát tomu českému šanci. To byla chyba. Dám tomu ještě tak 2-3 díly, ať nejsem úplně nespravedlivá (současně s českým survivorem sleduji i australský… rozdíl je extrémně znát). Už se možná rýpu v nesmyslech, ale vadí mi aji, jak ta ťamanka vrká do Piráta. Ani jednoho teda nemám ráda, ale není mi sympatické, že se na to jeho žena bude muset v televizi dívat.

plakát

Návrat (2003) 

Téměř pořád jste v napětí a těšíte se, co se z této originální polízanice vyklube. Ponuře laděný snímek mě namotal hned v začátku. Líbil se mi kontrast bratrů a jak každý bral autoritu úplně jinak. Mladší vzpurně (mimořádný herecký výkon. Až se zdálo, že chlapec snad ani nehraje) a starší s radostí, že mu konečně do života vstoupila mužská postava. Hezký vývoj příběhu a zakončení. Vůbec jsem si netroufala odhadovat, jak to dopadne. Nestává se navíc často (čti vůbec), že by mi nevadily nezodpovězené otázky. Tady jich bylo mraky. Vůbec jsem s tím ale neměla problém. Překvapivě. Opravdu příjemně nepříjemný výlet. Ani jednomu z chlapců jsem jejich chování nezazlívala. Každý potřebuje v životě něco jiného a není třeba soudit.

plakát

Duna (2021) 

Nepochybně se jedná o jedinečný sci-fi zážitek. Nevím ale, jak by na mě film zapůsobil, kdyby tu nehrála geniální hudba geniálního génia Hanse Zimmra. Film jsem sledovala v poněkud halucinogenním stavu, a tak byl můj zážitek o to epičtější. Chvílemi jsem zavřela oči a nechala vyprávět hudbu. Smrt umělců a známých lidí se mnou nikdy nic nedělá. Až se ale odebere na věčnost tento génius, tak to bude obrovská rána. Pokud jde o samotný film, tak mě zaujaly nejen úžasné herecké výkony, ale i kostýmy, scénář a prostředí. Všechno bylo do detailu promyšlené, přesně se vědělo, kam všechno směřuje, mělo to hlavu a patu. Myslím ale, že filmu samotnému bych dala 3 hvězdy (nejsem úplný fanda echt sci-fi snímků). Díky krásné hudbě se ale hodnocení povýšilo na krásné 4*. Těším se na pokračování. Jen mě trošku mrzí, že jsem si nepočkala ještě alespoň 2 roky, abych se mohla podívat na všechny 3 díly zaráz.

plakát

Muž odnikud (2010) 

Korejci vždy přijdou s něčím originálním. Tohle byl jeden z mála akčních filmů, který se mi opravdu líbil. První polovina byla taková nijaká. Seznamování, hraní na city, uvedení do děje a pohnutek postav. Přesto mě ale dokázala zaujmout. Nevím, jestli to bylo překvapivě dost pěkným ťamánkem, krásnou hudbou (která se perfektně hodila jak ke klidným, tak k akčním scénám) nebo příjemným duem dvou ztracený duší. Ve druhé polovině se však krasavec vydává hledat a zachránit svoji malou kamarádku. Na cestě za záchranou budou odkryta některá jeho tajemství, tajemství drogových gangsterů a roztomilá pracovní armáda, která byla velmi efektivní a hlavně recyklovatelná… Moc se mi líbily akční scény, které nebyly přehnané. Bylo to zkrátka tak akorát. Přiznám se, že konec mě celkem dostal… Obrovské překvapení. Dokonce to nebylo ani tak bizarní, jak už jsme z asijských filmů zvyklí.