FeriusParfax

Tenhle díl jsem viděla na 5x! Moc mě to nebavilo. Ani myšlenka, ani provedení a ani postavy.

Už je to pár desítek pátků, co jsem viděla tenhle trošku úchylácký díl. Nepamatuju si zhola nic. Jen to, že měl premiér smočit svoji chloubu ve svini. Dotyčnému a jeho manželce se to pochopitelně nelíbilo a není divu, že vztahy těchto dvou jaksi pohasly. Alespoň tedy v soukromí.

Už z názvu jde poznat, že půjde o oddychový a příjemný dokument. Kdekoliv účinkuje M. Slobodník, tak je zaručena zábava, pohoda, svoboda, dobrodružství a poznání. Sešla se celkem příjemná parta a potěšily známé tváře. Bylo to více amatérské než předchozí Marekovi projekty a taky o dost kratší. Klidně bych snesla víc. Vietnam vypadá dost chaoticky, ale stejně bych tam na 2 týdny mrkla. Opékání masa, závod v pomalosti a další klukoviny mě rozesmály.

„Co vlastně chceš?“ Otázka, kterou správně položil Ryan Gosling, a kterou si jistě pokládá spousta mužů. Přitom je ženské myšlení opravdu velmi jednoduché, když pochopíte principy… Takhle nějak si představuji pravou lásku. Gosling a McAdams se k sobě perfektně hodili a jejich lásku jsem jim baštila do posledního drobku. Líbilo se mi retrospektivní vyprávění, období, ve kterém se děj odehrával, kostýmy, hudba a ne přílišná přeslazenost. Pohodová oddechová romantika, která netlačí na pilu. Viděno asi před 3 lety. Jen si pamatuju, že se mi nelíbila Noeho náladovost.

Nostalgický, zábavný a zajímavý námět zfilmovaný zajímavou formou. Líbily se mi grafické předěly, hudba, atmosféra. Licenční boj se vedl na několika frontách. Fandila jsem Hankovi a tvůrci Tetrisu (originální první verze ze závorek byla super). Zato KEVINOVI a jeho tatínkovi jsem vítězství rozhodně nepřála. Návštěva SSSR byla zajisté krásný zážitek na celý život.

Tak tohle bylo obrovské zklamání! Těšila jsem se na dokument o krásných a inteligentních stromech, ale dočkala jsem se dokumentu o lidech! A to mě teda vůbec nezajímá! Nemělo to žádnou vypovídací hodnotu. Dokument sleduje 6 lidí, kteří mají asi nějaký vztah ke stromům. Jeden pěstuje bonsaje. Jeho "dojemný" příběh, jak se jel učil pečovat o bonsaje do Japonska a musel se nechat ponižovat, dřít, stálo ho to krev, slzy a pot /nekecám, fakt to říkal/ mě opravdu za srdíčko nechytnul. Příběh ženské, co má ráda lesy (jak nevídané) a její tatínek má Alzheimera (who cares?), dřevorubecký magnát, který byl v dětství unesen (koho to zajímá? V dokumentu se tomu věnovali snad 20 minut), hanebná krádež bonsají, atd. S veškerým sebezapřením, co jsem v sobě našla jsem to zrychleně zkoukla. Jednu hvězdičku dávám jen za vyvolání deprimujícího pocitu a staženého žaludku při pohledu na devastované lesy. To je tak jediné, co jsem si z "dokumentu" odnesla. Tuhle spoušť ale vidím téměř každý den na svých procházkách v lese, který mi mizí před očima a neuvěřitelně rychle řídne. Fakt nevím, koho tyhle plky nezajímavých lidí zajímají. Bylo to hlavně o jejich osobních životech. Kdyby mě něco takového zajímalo, tak si pustím Poštu pro tebe, Výměnu manželek. Ne dokument o stromech, ne?? Ježiš... úplně jsem se teď rozčílila a nebudu moct usnout! Dávám odpad.

Velmi krásné poselství. Každý si v tom najde to své. Potřeba stromů (lesů), dobrých lidí a nesmyslnost byrokracie, to je to, co jsem si odnesla já. Na takto kratičký příběh je to opravdu nacpané poselstvím. Každý dobrý člověk v tom uvidí, co vidět má. Krátkozraký člověk v příběhu jen uvidí blázna, který sází stromy.

No FUJ. To bylo nechutný. Drsný, co udělá pár let na drogách s člověkem. Ve 30 vypadala Katka tak na 50. Nezkreslená realita narkomanky v celé její kráse. Proč s tím ještě někdo začíná? Jak můžou žít v takové špíně a bordelu? Tenhle dokument byl opravdu bez příkras… Bylo vidět všechno, včetně toho, jak si v 8. měsíci těhotenství píchá heroin. Jdu blejt velebnosti. Ty kecy feťáků jsou k pláči. Nejvíc mě rozesmálo vyznání lásky od zfetovaného Romana: „já tě miluju, buchto.“ P.S. kdo by si, sakra, chtěl od takové fetky nechat „vyhudrovat pelikána?“

Ze začátku mě to nebavilo a pořád jsem se do děje nemohla dostat. Asi proto, že fakt nesnáším zimu. Jakmile ale začala parta bláznů stoupat na Everest a umírat, tak se to rozjelo. Hned mě zaujala informace, že jde o příběh podle skutečné události. Dlouho mi trvalo, než jsem si zapamatovala jména účastníků. Nikdo totiž potom neukazoval obličeje, takže bylo těžké si vydedukovat, kdo zrovna umřel. Hrozně mě naštval sobeckej Doug, kvůli kterému vlastně zemřeli další 2 lidé. Překvapila mě i statistika mrtvých. Prostředí bylo uděláno opravdu perfektně. Ani na minutu jsem nepochybovala, že se děj odehrává někde jinde než na Everestu. Let vrtulníkem mohl být delší. Příroda mě okouzlila a tento vyhlídkový let jsem si užila. Na Everestu je asi dost živo… Herecké obsazení bylo velmi sympatické.

To jsem se v noci opět probudila – jako každý den – a nemohla jsem usnout. Tak jsem si pustila hned to první, co se mi nabídlo. Neočekávala jsem fakt vůbec nic. Ale extrémně mě to překvapilo. Jediný, kdo mi nesedl byla Rodriguez. Což je asi zapříčiněno mou averzí k Rychle a zběsile. Jinak se sešla super vtipná parta. Několikrát jsem se pousmála. Aby taky ne. Vtipem se vůbec nešetřilo. Nějaký ten vtípek byl poněkud trapný, ale dalo se přes to přenést.  Bylo to extrémně příjemné, pohodové a milé fantasy jak vyšité. Nejvíc se mi líbila všechna kouzla a jejich provedení, nápady, jak se dostat do trezorů, přeměny všeho druhu a krajina. Celé putování bylo doprovázeno milou, klidnou, středověkou hudbou. Konec nebyl samozřejmě nijak překvapivý a byl poněkud dost klišoidní. Hugh Grant si zahrál konečně někoho jiného než lamače dívčích srdcí a myslím, že si roli „záporáka“ užíval.