Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (577)

plakát

Perníkový táta (2008) (seriál) 

Tenhle seriál už bude mít navždy v mém srdci zvláštní místo. Jako jeden z mála seriálu má naprosto odzborující konec. Všechny série jsou parádní, děj a hlavně postavy se neskutečně vyvíjí. Všechny věci, chování postav a události dávají dokonalý smysl. Opravdu neuvěřitelné a nezapomenutelné.

plakát

Bohemian Rhapsody (2018) 

Na první zhlédnutí bych filmu dala i 5 hvězd. Nevím proč, ale po druhém zhlédnutí už musím jednu hvězdičku ubrat. Prostě pocit nebo ženský rozmar. Kdo ví.

plakát

Na vlásku (2010) 

Opět mi byla doporučená stupidní pohádka. Já nevím… Prostě tyhle disneyovky nemám ráda. Nevím, co by se mi na tom filmu mělo líbit? Líbily se mi vlasy hlavní postavy a animace byla pěkná. Chápejte, nejsem profík na animace, ale laicky se mi to líbilo. Taky ten kůň byl celkem fajn. No. Takže tak. To je asi vše. Zavřete oči, odcházím.

plakát

U pokladny stál... (1939) 

Tak jelikož jsem viděla tento film téměř vzápětí po To neznáte Hadimršku, tak můžu říct, že se mi líbil o hvězdičku více. Více humoru, více satiry a celkově i lepší děj se mi tu zdál býti. Určitě si dám i další oddechovky s Burianem. V nějakou podobně krásnou neděli, při jaké jsme koukali na toto. Moc pěkné a povedené. Už jen se dívat na módu té doby se mi velmi líbilo. Otřesný make-up žen nekomentuji, ale účesy a obleky byly na jiné úrovni než dnes.

plakát

Klub rváčů (1999) 

Těm lepším dojde velmi brzy, jak se věci mají. Mně to došlo, takže konec nebyl tak překvapivý, jak byl zamýšlen. Ale i tak jsem si film velmi užila. Ta atmosféra byla vykreslená naprosto dokonale. I když na mě u sledování filmu svítilo sluníčko, měla jsem pocit, že jsem v temné místnosti a skoro i, že jsem členem tohohle super cool klubu.

plakát

Město bohů (2002) 

No tak to byla kruťárna. Celou dobu jsem si u filmu v hlavě říkala, že to tak klidně může být, že se to tam zcela jistě děje. A ono ups… na konci vám řeknou, že je to na základě skutečné události (což mi tedy v hlavě vždycky udělá guláš, protože mám tendence to potom brát, že to tak všechno bylo do puntíku. Ale ono to tak většinou není, že ano). Tak to vás tam přinutí dát ještě lepší hodnocení. Nejvíc se mi nelíbila kamera, která mi nedělala dobře od žaludku, jak se pořád třásla. Ale zřejmě to tak bylo naschvál, aby to dodalo na autentičnosti. Taky jsem si to stáhla ve špatné kvalitě, ale to je jen můj problém. Asi jsem si měla říct příteli, který těmhle věcem rozumí a stáhl by mi to ve skvělé kvalitě. Já jsem si, bohužel, stáhla šunt s neuvěřitelně strašlivým dabingem. Asi se shodneme, že nakonec můžeme být rádi, kde jsme se narodili. Ta špína všude by mě zabila. Možná jsem cimprlína, ale ta by mi vadila snad nejvíc. Společně s tím, že se bojíte svoje děcko pustit ven, protože nevíte, v jakém stavu a jestli vůbec se vám vrátí domů… Ano možná mám trošku pokřivené hodnoty. Ale vím, že film byl naprosto bravurní.

plakát

Schindlerův seznam (1993) 

Tak co napsat k 6. nejlepšímu filmu na ČSFD… Byl to fakt nářez. Přiznám se ale se svými pocity a myšlenkami. To, že to bylo hluboké a smutné je jasné. Bohužel si v srdci a mozku nesu jeden nešvar a to ten, že nevěřím nikomu a ničemu. Obzvlášť co se historie, politiky a světového uspořádání týče. Takže ve mně celou dobu, kdy mi film jel na mém super ultra perfektním telefonu s širokoúhlou obrazovkou, vrtal červíček pochybností, jestli se historie opravdu udála, jak byla popsána. Byl pan Oskar opravdu takový mesiáš a dobrodinec? No nechci vám kazit iluze, takže si své další myšlenky nechám pro sebe. Film sám o sobě byl dechberoucí.

plakát

Dvanáct rozhněvaných mužů (1957) 

12 rozhněvaných mužů. Další klasika. Ještě, že tam byl jeden pán při smyslech. Nevím. Myslím, že americké rozhodování o vinně a nevinně je dost mimo. Nepřeji si ale být za tento názor ukamenována, tak mě prosím šetřete, až budete přemýšlet nad touhle dokonalou recenzí. Celkově se mi líbí více přemýšlení mužů, takže jsem si přišla na své. Postupné rozplétání problému a nejasností se může zdát jako nuda. Opak je pravdou. Mrkněte na to a uvidíte, že vás to bude bavit, i když tam „jen“ mluví.