JamesBlack00

Metoda Markovič: Hojer.  Šestidílná série, kde některé díly bych ohodnotil 4 hvězdičkami s pluskem, některé 5 z pěti a ještě bych nejraději dvě přidal. V několika částech mi trošinku vadily nedotažené zábleskové "vzpomínky" na vedlejší role masových vrahů, nebo příliš dlouhé a bujaré veselí s kriminalisty ze Slovenska.  Avšak záporný "hrdina" - kanibal - jehož příběh se vinul celou sérií, prošel celou řadou psychických proměn charakterických pro jeho diagnózu, a herec, Petr Uhlík, který ho hrál, to předvedl tak bravurně a nenuceně, jako by nám všechno vyprávěl skutečný vrah a my cítili jeho až dětskou bezmoc, ubránit se svým choutkám. Proměny obličeje, gest, chování - famózní výkon. Ty jeho oči! Až se mi ježily chlupy na těle. Jeho soupeř, kriminalista Jiří Markovič, s nímž se můžeme brzy těšit na pokračování série o spartakiádním vrahovi, zdatně Uhlíkovi sekundoval. Neměl sice tak výraznou mimiku a chvílemi se zdálo, že nic necítí, čekali bychom víc akčního rádiusu, naopak v jiných momentech perfektně ztvárnil člověka fascinovaného zločincem, a cítil jsem, že by stačilo málo a mohl sám skončit na druhé straně "barikády". Výborná práce s dialogy! Výborná scénografie! Výborná kostýmní výprava! Reálie tehdejšího Československa jak ofocené přes kopírák. Fakt skvěle natočený filmařský počin. Bravo.  Nejslabší článek? Vojta Kotek.

Audience u královny, britská hra autora Peter Morgana, která nadchla Broadway, se dostala do rukou české režisérky převážně tzv.ženských filmů Alici Nellis. Přestože to není její první divadelní počin, v určitých pasážích režisérčina dramatu, hlavně v první půli, když je člověk znaven, a já znaven byl, mohl nezaujatý divák ochabovat, snad usínat. Avšak, kdo aspoň trochu zná anglické filmařské skvosty jako Soumrak dne s A. Hopkinsem a E. Thompson, Emma s G. Paltrow, Rozum a cit z r. 1995, Láska nebeská, a další, zná ten soumračný nádech anglického města a venkova, upršené dny, věčně spadanou mlhu na dláždění mezi starými domy postavenými z červených pálených cihel, a hlavně plný podivně zajímavých lidí s drobnými nosy a zvláštním typickým humorem, kteří dobrovolně či nedobrovolně přijímali hlavu britské monarchie, tomu připomínka Anglie v podobě divadelní hry může být příjemným zakončením nedělního dne. Kde všude v Evropě nastaly časy státního aparátu a prezidentství, zde se stále udržel titul krále/královny. Toto ostrovní království, které jsem nikdy nenavštívil, skrz filmy mě oslovovalo, a v případě Audience u královny opět po dlouhých letech přivábilo moji duši opět se k němu obrátit.  Iva Janžurová, kterou znám hlavně jako komediální herečku (někdy až sympaticky hysterickou), zde předvedla anglicky strohou dámu, jakou jsem Alžbětu II. znal z vysílání zpráv České televize, a to mě bavilo. Ač unaven z celého dne, tato famózní česká herečka udržela moji pozornost po celou dobu skoro 3 hodinového představení. Za to jí a ostatním jejím hereckým kolegům platí můj velký dík. - 5*

Přišla v noci. A s kufrem. A zůstala. A já měl v určitých chvílích "husinu". Možná i z důvodů, že i já jsem toho, co filmem prochází, ve svém životě nebyl ušetřen.  Ale nechci říkat čeho, protože už se nechci vracet k tomu, co dávno odvál čas. Zkrátka, byl to dobře, docela dost dobře, natočený filmeček. Trochu se mi i zazdálo, že nemastný neslaný herec neherec, Vláďa Kratinů, konečně poprvé v životě, v "mým filmovým" životě, začal hrát. Troufám si říct, že role nejen jakoby mu padla na tělo, ale to je celý on, tady konečně hraje sám sebe!  Ostatní herce hlavních rolí vlastně skoro neznám. Že jsem je jednou viděl v nějakém závěsu za našemi stálicemi, nepočítám. A body pro ně. Hráli komorně, bez velkých gest a citů. Všechno to umocňovalo tísnivou atmosféru, vnitřní prožitek. Horor za bílého dne. Gratuluji režisérovi a celému štábu, a také DJovi Ondřejovi Mikulovi alias Aid Kid, který skvěle hudebně vystihl ponurý obraz. Filmeček na čistých 5 hvězd není, ale velmi slušné 4 s hvězdičkou to jistí. Zdá se, že Česká scéna má opět co nabídnout. Díky.

Dobrý den. V ráji ani omylem!!!Avšak, co padá v českém (a slovensko-srbsko-polském) sci-fi Bodu obnovy, zde stoupá v německy nadupaném futurdramatu. Sice taky ne úplně nové peripetie, ale velice slušné.  Američani ve svých filmech tuší, že by i ten poslední člověk měl vyjadřovat v tváři nějaké pocity, zde Němci, ostatně jako vždy, zůstávají až na výjimky u přísných výrazů.  Zvláštním způsobem se zde pojí německá přísnost s rezervovaností a chladem severských filmařů (scéna v lese, honba za Marií, její záchrana, ad.) ačkoli žádní okolo tohoto produktu neprošli. A to všemu dodává punc zajímavosti, napětí a určité větší pravděpodobnosti (menší byla u přepravy Marie a jejích únosců v různých autech a jejich dorozumívání), a tímpádem musím dát za tuto stránku takové hodnocení, které vyjadřuje moji spokojenost. A to i přesto, že mám raději francouzskou a britskou produkci. Příběh a jeho rozuzlení mě prostě bavil.  Díky.

Bod obnovy. Bod - možná bych dal za vizuál a některé efekty. Obnova? Čeho? Starých časů (?) - Např. Futurologický kongres s Robin Wright, soudce Dredd se Sylvester Stallonem, nebo později Karl Urbanem, ap.?  Ve jmenovaných filmech jde přibližně o totéž: kódovaná DNA, možnost skrze ni se napojit na jiného člověka... Loupež jejího vzorku, boj o záchranu jedince, aby bylo zachráněno celé město, potažmo celý svět. Boj s korupcí. Boj se stářím. Neschopnost se vyrovnat sám se sebou.  Ale také tu jde přirozeně o akci, která prostě k sci-fi žánru patří.  Ta však v Bodu obnovy silně pokulhává. Obličeje protagonistů neměly žádný výraz. Ani "Stalloneovský", ani (vždyť tu šlo o život de facto všem) vystrašený, ani zamyšlený. Prostě byl nijaký. Ještě bod za příjemné česko-slovenské propojení.  Ale jednou a dost.  2*

ZOO - "seroš" o: ZOO, bez ZOO, jen s občasnými záběry ze zvířecí zahrady; o neuvěřitelných neuvěřitelnostech s bezmála detektivními zápletkami; o bezúhonné ředitelce zoologického ústavu, kterou stíhá rána za ranou; o "šičce", jež hledá pravou lásku, a zpívá s Václavem Noid Bártou bezúčelně na konci každého dílu; o novopečené a neohrožené opatrovatelce zvířat, hadů, Haďáků. "Seroš", který 1.sérií mohl být zakončen ještě docela adekvátně, a "arrivederci" červená knihovno. Avšak s postupným roubováním nových peripetií se dostává do tvaru bezbřehé trapnosti "Ulice", nebo od 50.dílu výše "Ordinace v 'růžovoučké' zahradě". Pomoc. Koho to baví? Tyto "vyplachováky" a nekonečné hrůzy neskutečných příběhů vytržených z kontextů a vlepených do těchto seriálů. Proč po 25.dílu neřekne jeden z "rejžů": A dost! Logicky to skončilo, jdeme dál... Jistě, každý si chce občas odpočinout, vypnout mozek, ale 100 a vícedílná filmová monstra počítají, co divák, to blbec.  A to se pak musím ozvat: I přijatelně průměrný takovýto počin nemusí trpět trapností, hloupostí a sáhodlouhostí...

Bastard Mads Mikkelsen zde na syrovém dánském severu mermomocí, silou mocí, trvá na okopaninách. Ne, to není vtip. - Film, předpokládám podle předtitulků i závěrečných titulků, pravděpodobně vypovídá o jedné skutečné historii začátku druhé poloviny 18.století v Dánsku.  Co jiného pěstovat na vřesovišti, než brambory, mít zde dům, sehnat si čeládku, atd., atd., je-li to z vůle krále možné?  Povím vám, že "podobný" příběh se nám stal nedávno. Koupili jsme zahradu. Na ní postavili a zateplili "domek pro obhospodařování". Starší soused, který sedí na úřadě, nám nejprve házel do zahrady mrtvá zvířata, poté začal úředně zasahovat do postupů na zahradě. Nezastrašil nás, ale začal to dělat ze své pozice úředníka i dalším zahrádkářům. Domluvili jsme se všichni a postoupili věc vyšší instanci. Byli jsme v právu. Úspěšně! Sláva. Jak to muselo být nesnadné v 18.století? Jeden proti většině. Proti panstvu? Velmi solidně natočené severské drama. Ale otázkou zůstává, čím by bylo skutečně, kdyby nebylo Mikkelsena a... Brambor...  A to není vtip.  Chybělo mi tam prostě víc "tahu na branku". Konec, jak tu někdo už pravil, bych čekal ne tak podivně romanticky zakončený.  Za mě bodování: 3,8 hvězdičky...  P. S. Samozřejmě, že nezapomínám na rasovou otázku ve filmu zmiňovanou a schopnost šlechty jakýmkoli způsobem zneužívat svou moc. Připomnělo mi to 18. a 19.století v Jižní a Severní Americe. Lidská povaha nevidět a neslyšet zlo, obzvlášť těch výše postavených je neskutečná.

Ahoj všichni. Myslím, že jste to napsali dobře. Konečně český film, který stojí za to vidět a třeba i víckrát. Propracovaný scénář, režijní vedení a vizuál. Užíval jsem si i místa, kde to bylo natáčeno, Super filmeček. Jen nesouhlasím s hereckým výkonem Křenkové. To její herectví je jaksi takové "bezpohlavní", omlouvám se za ten výraz. Výrazové herectví nula! Včetně pohádek a jiných filmů kde hrála. Co ji trochu zachránilo byla právě role v tomhle filmu, kde všechno za ní odehráli mistrně ostatní herci. A proto stejně 5 hvězd

No, jak bych to řekl, o podobných vášnivých vztazích mezi umělci jsem viděl filmů dost. Vždycky jsem  ( už od roku 1986 ) chodil do klubových kin v Praze, v Teplicích. Takže mám opravdu nakoukáno. A prostě jsem se nedovedl ubránit porovnání. Tak mi to promiňte. A krom vztahu obou protagonistů tam bylo opravdu málo toho umění. A to nestačí. Za mě 3 hvězdy

Vetřelec:Covenant Ridley Scott musel mít vždycky depresivní nálady, když natáčel své Vetřelce:) Jeho filmy povětšinou zabírají člověka jako neschopného vystoupit ze stereotypů vytvářené společností. A když se tak stane, utíká se k agresivitě, k extrémním činům. Někdo může vidět v Covenantovi další potření "zlého", "lidskou krví" se živícího monstra, další zářez na vítězné pažbě lidí.  Ačkoli úplný závěr tomu moc neodpovídá.  Ještěže se ve filmu mluví.  Díky tomu se s mírnou pokorou odvažuji naznačit, že tu přece šlo o víc. Scott není totiž žádný tvůrce filmů kategorie "b". Asi v půlce filmu, kde nabádá android David kapitána, aby na netvora nestřílel a ukázal mu, že se dá vetřelec zblízka dobře ovládat, v té chvíli si uvědomíme, jak to neuvěřitelně sedí na všechno nám neznámé, z čeho máme strach, co si myslíme, že je potřeba vyhubit.  V každém ze Scottových Vetřelců je to cítit, jen v Covenantovi nejvíc.  Lidé hledají místo, které ve vesmíru osídlit desítkami lidských embryí, jenže s vojenskou průpravou. Jak to logicky asi dopadne v brzkém pokračování, v Alien: Romulus?  V androidovi Davidovi je možné sledovat (v připodobnění k lidem) člověka, jenž nic necítí, má absolutní moc, je schopen vsadit za sebe do pomyslné klece kohokoli. Jeho protipól je android Walter, vynovený typ, který je narozdíl od Davida bytostí, který dokáže rozeznat lež od pravdy a jako android se rozhodne vždy správně - a proto, nebylo možné, aby se vrátil a objevil v dalším díle.  Covenant není tak děsivý jako předchozí Vetřelci svou vizuální stránkou, spíš vizí do budoucnosti.  A proto Ridleymu 5 hvězd.  Á propos: Víte o tom, že Ridley a Ripley se čte velmi podobně? Co si o tom myslíte?