Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (242)

plakát

V hlavní roli já (2008) 

Mám rád černý humor a Dylan Moran je jeden z mých nejoblíbenějších komiků. Popravdě, když jsem poprvé zaslechl o tomhle filmu, okamžitě putoval do předních pozic mého must-see listu. O to větší bylo pak mé zklamání. A Film with Me in It má neskutečně pomalý, uzívaný start, kde vám ze všech stran ukážou, jak je Mark hrozně moc na dně. A není to vůbec podáno vtipnou cestou. Působí to jako začátek nějakého slabšího nezávislého dramatu. Když toto(polovina filmu) protrpíte, pak už dostanete vcelku ucházející černou komedii o tom, že náhoda je prostě svině. Dylan Moran ve své klasické roli jě opět skvělý a celkově z toho pár dobrých hlášek vypadne, ale po prozívané půlhodině už to jedno, dvě nadzvednutí koutku prostě nezachrání // 50%

plakát

Úsměvem ke štěstí (2007) 

Kritická dávka optimismu chrstnutá přímo do obličeje. Ač nevyléčitelný cynik, ani já jsem se nedokázal ubránit přiblblému úsměvu. Chování hlavní postavy osciluje mezi nevinnou naivní dobrosrdečností a neupřímnou vlezlostí a opravdu si nejsem jistý, jak bych reagoval při srážce s někým takovým v reálném světě. Nakonec si mě to ale získalo svojí překrásnou pointou, která všem dává naději v jakousi celkovou karmu, která zajistí, aby se dříve či později dobré věci vrátily k těm správným lidem. // 75%

plakát

Borci z Blue Mountain State (2010) (seriál) 

Vezměte průměrnou americkou teen komedii, několikrát ji ještě vylouhujte, z osazenstva vyškrtněte toho všudypřítomného idiota, který hledá svojí životní lásku a jehož srdceryvné scény, kde si vylévá duši, jste beztak povětšinou prozívali nebo přetočili, přidejte dalších pár pošuků, větší koncentraci chlastu, drog a sexu a dostanete Blue Mountain State. Samozřejmě počítejte s nějakými těmi zvracícími, fekálními a jinak nechutnými scénami. Ideální doplněk k pivu a vypnutému mozku. Hlavně ke konci serie se najde i pár celkem solidních vtipů. // Nejoblíbenější postava: Thad Castle // 1.serie: 50% // 2.serie: 70% // 3.serie: 65%

plakát

The Horribly Slow Murderer with the Extremely Inefficient Weapon (2008) 

Výborný nápad rozmělněný do příliš dlouhé stopáže. V kraťasu obvykle sázíte na jednu myšlenku. Když ji ale omíláte neustále dokola, je to opravdu "Extremely slow and inefficient weapon". Mezi novodobými parodiemi ovšem stále silný nadprůměr. // 70%

plakát

Příběh rytíře (2001) 

Tak buď to dotáhněte jako komedií/muzikál se vším co k tomu patří, nehrajte si na nějaké vážné tváře a proslovy se slzami v očích anebo z toho ten epický dramatický příběh opravdu udělejte a vykašlete se na připitomnělé všudypřítomné meziherní vložky, které se do takového příběhu vůbec nehodí. Já takhle pořád nevím, jestli se mám smát, brečet, nadávat nebo dojímat. Ale nebudu pokrytec, přestože mi uvnitř hlavy neustále skandoval malý naštvaný hlásek, že je něco špatně, dost slušně jsem se bavil. Je to na křižovatce...mezi komedí a tragedií, mezi dobrým filmem a slátaninou. // 70%

plakát

Královna ročníku (2007) 

Ačkoliv nemám nijak velkou slabost pro Amandu Bynes a celý příběh má klasické schéma teen výplachovky, překvapivě jsem Sydney celkem fandil a celý rozjezd filmu se dobře bavil. Je třeba ocenit absenci jakýchkoliv nechuťáren, uchyláren a samoúčelné nahoty, kterou jsou zaplněny ostatní filmy podobného ražení. Bohužel zhruba někdy poté, co Sydney vykopnou z jejího vysněného Kappa spolku, všechno spadne do nudného klišé, které vyvrcholí neskutečně otřepaným a dost trapným finále. Hlavní záporačka byla slabá. Nejenom herecky, ale hlavně neměla skoro žádné pořádné zlé nápady a věrné nohsledy. Víceméně po celou dobu všichni fandili těm hodným. Pokud by někdo potřeboval povzbudit a podpořit, tak to byla ona a ne ta banda nerdů. // 50%

plakát

Síla lásky (2009) 

Když jsem viděl trailer, upřímně jsem doufal, že se to celé bude točit kolem okamžiku zveřejnění Darwinových myšlenek. Samořejmě o tom, co tomu předcházelo, ale také o reakcích blízkého okolí i široké veřejnosti po vydání knihy. Konflikt s křesťansky založeným obyvatelstvem tak, jak to bylo například jemně naznačeno trestem dcery, když stála za názory svého otce. Namísto toho je nám naservírován příběh o psychicky zničeném otci mrtvé dcery, který je sice dojemný, ale samotná postava Charlese Darwina a dopad jeho myšlenek na svět mi přijde dost nevyužitá. Není to tak, že bych byl zklamaný. Výkon Bettanýho a Connely je bezchybný a z některých scén běhá mráz po zádech, ale čekal jsem něco uplně jiného. // 70%

plakát

True Blood: Pravá krev (2008) (seriál) 

Při zmínce o jakékoliv upířině vždycky zbystřím. Když navíc jde o takovou, která není moc přístupná mladému publiku, má očekávání jdou ještě výš. Prolétl jsem celou první serií a můžu s klidným srdcem říct, že ona očekávání nebyla naplněna ani z poloviny. Celé fungování společnosti poté, co upíři vyšli "na světlo", mi přišlo dost nevěrohodné.(Dva roky po velkém odhalení nikdo stále neví, jak reagují na stříbro, česnek, náboženské symboly, protože si to "nechávají pro sebe"?). Hlavní postavy jsou jedna jako druhá. Pořád dokola jen šukají a pijou si navzájem krev. Jednu chvíli jsou rozhádaní do krve, aby za okamžik mohli být zase nejlepší přátelé. Názory ohledně absolutně čehokoliv mění s každým dílem. Vzhledem ke komentářům k dalším seriím, jejich shlédnutí radši ani nebudu riskovat. // Nejoblíbenější postava: Rene // 50%

plakát

Twilight sága: Nový měsíc (2009) 

Před projekcí jsem si tak nějak říkal, že to nízké hodnocení je zde kvůli tomu, že nenávidět twilight je momentálně "in". Mýlil jsem se. Navzdory veskrze chladným názorům ostatních se mi jednička vcelku líbila, ale tohle je tak o dvě třídy horší. Toporné dialogy namluvené topornými herci jsou nyní ještě delší, ještě nudnější a je jich ještě více. Veškerá atmosfera pohřbena a přebyta nutkavou chutí ty postavy pořádně zezadu praštit po hlavě, aby z nich konečně vypadlo, co vlastně chtějí a aby už se ten děj někam hejbnul. Co, stejně jako v předchozím díle, ale stále dobře fungovalo, jsou výborné akční scény odehrávající se povětšinou v překrásné přírodě v doprovodu přiléhavé hudby. Bohužel jich tu je ale pouze několik a v poměru s nudným (ne)ukecaným zbytkem zanikají. // 40%

plakát

How to Be (2008) 

Tak tenhle pokus moc dobře nedopadl. Osmdesátipětiminutový snímek se zdál delší než mnoho dva a půlhodinových filmů. Ne, že by mi nějak vadil herecký projev Pattisona, popravdě jsem ani nevěděl, že umí takto hrát, ale jeho postava, stejně jako zbytek dalších, byly neskutečně iritující. Každou čtvrthodinku jsem bojoval s tím to vypnout a dokoukat jindy. Roli doktora jsem absolutně nechápal. To jeho neustálé objevování se kdekoliv, nebylo vůbec vtipné, bylo absurdní. V rámci filmu obecně sice dost neoriginální, ale jediná užitečná myšlenka tohoto snímku je, že člověk musí přestat fňukat, spoléhat se na ostatní a jednoduše se zapřít a něco se svým životem udělat sám. // 35%