ZuzkaZ

Už od prvních minut, plných křiklavě barevných písmenek, mně bylo jasný, že tenhle film bude patřit k velmi bizarním počinům. Glam-rockovou érou 70. let jsem byla totiž až doposud takřka netknutá. O to více mě ovšem film ve výsledku nadchnul. Blyštivé třpytky, zářivý make-up, šílené barevné kostýmy a boty na vysokých podpatcích u mužů i žen - šílenost, která mě ovšem zároveň hrozně bavila. Provokativní pózy, androgynní stylizace a bisexuální orientace hlavních hrdinů - extra-ordinérní výstřednost, která je možná pro řadu konzervativně založených jedinců nestravitelná, pro mě je ovšem skutečnou oslavou života a hédonismu. Pokud jde o hlavní herecké duo - Jonathan Rhys Meyers i Ewan McGregor jsou vynikající (a to dokonce i po hudební stránce), ovšem ani Toni Collette nebo Christian Bale nejsou špatní (k Baleovi bych chtěla jenom dodat, že mu v podstatě nebylo dáno zase tolik prostoru - ono, když máte hrát obdivujícího fanouška, který vzhlíží ke svým 2 zpěvákům - idolům, tak se asi s ohromujícím hereckým výkonem moc počítat nedá). Nicméně si myslím, že postava, kterou zde Bale ztvárňuje (fanoušek a později novinář), je v podstatě dost důležitá - je totiž jediný, kdo vlastně posouvá celý příběh dopředu a pomáhá jej rozplétat. No a nakonec k hudbě - podle mého názoru dokázal Carter Burwell velmi chytře poskládat hudbu plnou chytlavých melodií od známých interpretů (Roxy Music, Iggy Pop and The Stooges, Lou Reed atd.). Soundtrack vybrousil k dokonalosti i tím, že zde můžete slyšet v několika písních nadpozemský hlas Thoma Yorka z Radiohead. Mě osobně taky potěšila účast Briana Molka z Placebo, škoda jen, že se ve filmu objeví jen párkrát.

Tak ne, že by to bylo vyloženě špatné, ale celé mi to přijde takové možná až příliš učesané a konformní. Není tu ani moc chlastu, ani moc sexu, ani moc trefných hlášek nebo opileckých scének. Zhýralý velikán Bukowski by si jistě zasloužil více. Ale přiznám se, že jsem ho nečetla, takže možná, že si ho představuju chlípnějšího, než ve skutečnosti byl.

Zapomeňte na rovnice, integrály nebo prvočísla (i když ty jsou zde zrovna celkem podstatná). Za zástěrkou pro většinu z nás nepřístupného matematického světa se totiž odehrává především působivé rodinné drama. Na jedné straně - otec - kdysi uznávaný geniální matematik, jehož odhodlání zasvětit takřka celý život hledáním matematických důkazů dovede k šílenství. Na straně druhé - dcera Catherine, která ovšem po otci zdědila nejen matematické nadání, ale i sklony k labilitě. Třetím článkem je pak Catherinina sestra, která jako jediná z ústřední trojice představuje vnější „reálný“ svět se všemi jeho klady i zápory. Kromě konfliktů mezi Catherine a její sestrou, je zde také hodně emočně silných scén, pro mě zejména okamžik, kdy si Catherine přečte otcův důkaz, který je ovšem ve skutečnosti důkazem o jeho již nevyléčitelném zdravotním stavu. Pokud jde o herecké výkony, tak Hopkins hraje jako tradičně skvěle, byť mu není dáno ve filmu zas až tolik prostoru. Film se totiž spíše soustředí na postavu inteligentní, ale psychicky vyčerpané Catherine. Gwyneth Palthrow ji ale s přehledem zvládla a mně dokázala, že opravdu umí hrát.

Oproti Adéle či Marečkovi sice slabší, ale i tak vynikající československý film, který mi z nepochopitelných důvodů dlouho unikal a viděla jsem ho poprvé až nyní. Hrabě Teleke z Tölökö je sice teda až moc patetický a přišel mi trochu otravný, ale zase je tu Hrušínský a Kopecký :-)...Geniální vynálezy a hlášky - hlavně teda Hrušínský a jeho: "Karbonizujte koksohydráty. - Provedem. Termujte nukleáry. - Provedem. Akcelerujte moderáty. - Provedem. Ohřejte mi párek. - K službám :-)."

Jednoznačně klenot mezi českými filmy. Psychologický, morbidní horor o zničující síle ideologie, která dokáže z laskavého, byť už zprvu velmi podivínského chlapíka stvořit zrůdu. Morální destrukce člověka vyhnaná do krajnosti. Najdeme zde všechno: tíživou atmosféru blížící se okupace, depresivní hudbu i podmanivý hlas Rudolfa Hrušínského, který chce vlastně jen "spasit svět". Také výkony ostatních herců jsou vynikající - ať už Vlasty Chramostové nebo mně osobně velmi sympatického bláznivého páru, ztvárněného Vladimírem Menšíkem a Mílou Myslíkovou, který jako jediný vnáší do filmu trochu odlehčenosti. Doporučuji přečíst knihu, zanechá ve vás stejně silný dojem. Těžko říct, co je lepší, zda film či kniha, v tomto případě si netroufám porovnávat... „Tak co, chceš věneček nebo rakvičku?“

Mám zvláštní pocit, že David Lynch musel být při točení tohoto filmu pod vlivem nějakých halucinogenů. Ještě nikdy jsem se nesetkala s takovou dávkou schizofrenie a absurdity jako u tohoto filmu . Musím uznat, že označení na mém dvd obalu, které hovoří o tomto filmu jako o "jedné z dalších mysteriózních surrealistických šarád", celkem sedí. Tento film jsem viděla poprvé asi tak před 7 lety a samozřejmě ho nepochopila (není divu, ostatně mi bylo 13). Jenže já ho nepochopila ani tentokrát. První polovina filmu ještě jakžtakž dává smysl, ale zato druhá je značně matoucí. Bez jakéhokoli logického důvodu si postavy vymění své role a žijí jiný život. Zkrátka se před námi odehrává úplně nový příběh. Přiznám se, že jedním z důvodů, proč se mi tento film tolik líbil, je také zvláštní hudba, která jakoby dokresluje mystický nádech celého filmu. Nemluvě ani o velmi povedených výkonech hlavních představitelek, především Laury Harring, která podle mého názoru skvěle zapadá do koncepce celého filmu. K tomu ještě přidejme prostředí luxusního Hollywoodu, tajemstvím opředenou modrou krabičku, klub Silencio a člověk je naprosto ztracen. Ztracen, ale přesto okouzlen jeho výjimečností.

Co napsat? Tímhle filmem Zemeckis důstojně dovršil trilogii BTTF. Podle mě, dokonce i lepší než 2. díl díky zasazení příběhu do prostředí Divokého západu. Jo a pokud to shlédl i Clint Eastwood, musel mít jistě radost...:-) Buford Tannen to Marty: "Clint Eastwood? What kinda stupid name is that?"

Málokdy se stává, že je režisér schopen navázat pokračováním filmu stejnou nebo alespoň srovnatelnou úrovní. Zemeckisovi se to ovšem z velké části podařilo. Je pravda, že BTTFII je trochu komplikovanější a tím pádem i zmatenější, nicméně Zemeckis nám servíruje stále stejnou dávku humoru, napětí a akce jako v díle předchozím. A nyní info pro oddané fanynky Elijaha Wooda - mihne se zde coby malý prcek na pár sekund.

Dle mého názoru nejlepší scifi komedie, co kdy byla natočena. Jeden z mála filmů, který můžu vidět pořád dokola a nikdy mě neomrzí. Může se zdát, že obsahuje pouze klasickou zápletku cestování časem, ale tenhle film má mnohem víc. Bláznivé akční honičky nebo spíše "lítačky" s nejlepším autem a strojem času na světě - DeLoreanem.Vtipné scénky jako např. Biffovy věčné etudy s hnojem, převlek Martyho coby Darth Vadera z planety Vulcan nebo Martyho taťka, jenž ve skutečnosti nepozoruje "ptáky", jak přesvědčivě tvrdí svému synovi, nýbrž svou budoucí ženu nahou. Herecký ansámbl v čele s Michaelem J. Foxem a Christopherem Lloydem je zbytečné vychvalovat. A pokud jde o hudbu, ústřední melodie od Alana Silvestriho se vám opravdu vryje do paměti.