MrHlad

Králíček Petr se rozhodl zdrhnout a utíká do Londýna, kde se připojí ke zvířecímu gangu. Když už ho všichni považují za lumpa, tak jím bude doopravdy. Jenže opravdoví přátelé nenechají kámoše nikdy ve štychu… Dvojka Králíčka Petra opět dobře vypadá a má celkem sympatické postavy, jenže hlavní hrdina tu tentokrát dělá podstatně méně zábavných vylomenin a místo toho bulí, že jsou na něj všichni zlí, když se chce polepšit. Výchovné to asi je, ale zábavné o dost méně než první díl.

Je fajn jednou za čas zažít příjemné překvapení, protože jsem sice tajně doufal v hodně, ale reálně moc nečekal. James Gunn to však zvládl mnohem lépe, než bych hádal. Jeho Sebevražedný oddíl je barevnější a divočejší, s tím se víceméně počítalo, jenže moje obavy, že přílišná volnost mu nebude svědčit a nakonec z filmu vyleze akorát bizarní maglajs, se nepotvrdily. Gunn ví, kdy si může dovolit decentní bizarnost nebo úchylnost a kdy diváka překvapit nějakou tou nečekanou smrtí nebo scénou tak drsnou, že se trošku stydíte, když se u ní smějete. Zároveň ale jeho film funguje i v dramatických situacích a není to zdaleka jen exhibice více či méně divných hrdinů, kteří dělají více či méně divné věci. Mimochodem nová parta se fakt povedla a herecky je to opravdu paráda (kdo hrát neumí, ten to ví a paradoxně toho umí využít), postupné budování vztahů mezi vraždícími sociopaty funguje nečekaně dobře a Gunn se nebojí být občas až překvapivě dospělý. Jen aby to o pár minut později shodil nějakým drsným fórem. Především je to celé ale neskutečná zábava. Tohle se povedlo.

Shoky s Morthym jsou youtubeři, jejichž kariéra se chýlí ke konci, a tak se rozhodnou zkusit natočit dokument o prokleté nevěstě, kvůli které už celá staletí umírají lidé. A možná taky vyřešit, co mají dál dělat se svými životy a kamarádstvím. Andy Fehu natočil odvážnou a chytrou podívanou, která si hraje s žánry a vysmívá se diváckému očekávání. Dovede být třeskutě vtipná, chytrá i opravdová a nikdy si u ní nebudete jisti, co přijde dál. Štáfek s Kozubem jsou skvělí, Magnusek boží. A Fehu zase svůj.

Dwayne Johnson a Emily Blunt vyráží do amazonské džungle hledat strom, který dokáže léčit lidi. A většinu času před něčím utíkají, ať už to jsou Němci, zvířata nebo digitální zloduši. A je to celkem zábava. Expedice: Džungle se nepokouší o žádné novoty a spoléhá na dvě charismatické hvězdy, hodně triků, spoustu akce a dobře dávkovaný humor. V ničem to celkově extra nevyniká, ale výsledkem je povedená dobrodružná podívaná pro celou rodinu. Co Disney slíbil, to taky dodal.

Tak nám M. Night Shyamalan po strašidelném větru servíruje strašidelné skály. Jeho novinka má bohužel blíž ke Stalo se než k Šestému smyslu, Rozpolcenému nebo dokonce Vyvolenému. Minimálně v tom, jak sebevědomě působí navzdory tomu, jak moc je debilní. Čas je vlastně film k ničemu a mě fascinuje, že si to nikdo při natáčení neuvědomil. Pracuje s jednou jedinou myšlenkou, kterou provařily trailery a komu se vyhnuly, ten ji rozklíčuje po pár minutách (jsme na pláži, kde se rychle stárne) a tím končíme. Shyamalan neumí vytvořit hrůzu nebo děs, ani navodit mysteriózní atmosféru. Prostě řekne, jak to je a pak se jen čeká, jestli to dopadne dobře, nebo špatně. A celé to zakončí povinný zvrat, který když přišel, tak už jsem se ofrňoval, protože jsem místo něj vyhlížel závěrečné titulky. Hlavní problém Času je však jeho prázdnota. Ono tu fakt nic krom toho stárnutí není. Veškeré pokusy o drama a o to, že hrdinům dochází, jak málo mají času na to, aby si vyřešili problémy, o nichž nemluví, mizí do ztracena. Místo toho se neustále opakuje to, co už bylo třikrát řečeno a vysvětlují se pravidla fungování pláže a toho, co se na ní vlastně děje. Navzdory tomu, že každý, kdo u Času neusnul, to už všechno hodinu ví. Čas je na sto minut roztažený dobrý nápad. Nápad, který se nikdo snad ani nepokoušel přetavit do filmu nebo scénáře, který mohl by těch sto minut fungovat. Je to nudná, hloupá a odfláknutá věc od režiséra, který se už podruhé v kariéře (nebo možná potřetí, pokud počítám Skleněného) stal zajatcem vlastního ega a pocitu, že je vypravěčský génius. Trapný film.

Origin nejslavnějšího člena G.I. Joe je sympaticky jednoduché, ale celkem zábavné akční béčko, které co se akce samotné týče kope většinu času hollywoodský průměr, ale občas dovede příjemně překvapit. Schwentke navíc s akcí nešetří a když už si mají lidi povídat, je to alespoň v krásně kýčovitém „japonském“ prostředí plném neonů a meditačních zahrad. Zábavná blbina, která ví, že se v ní musí pořád něco dít, aby se člověk nezačal nudit. Na první hollywoodskou ligu to není, na příjemně strávené dvě hodiny v kině to stačí. Pokud člověk ví, do čeho jde.

Ryan Reynolds, Samuel L. Jackson a Salma Hayek musí zabránit Antoniu Banderasovi, aby nezničil Evropu. Ale budou mít dost práce s tím, aby se nezabili navzájem. Pokračování Zabijáka a bodyguarda vrací do hry postavy, které byly v jedničce zábavné, tentokrát jim však povážlivě došla šťáva. Akce je pořád dost a nevypadá zle, ale jakmile se má dělat legrace, působí celý film nejistě a hlavně skoro až trapně v tom, že je celý postavený na faktu, že dva lidi řvou dvě hodiny na třetího. Výrazně slabší než jednička. A úplně zbytečný film.

Byl jsem nadšený. Asi tak do půlky. Black Widow totiž začíná jako nečekaně temná a dospělá komiksovka a místo vtipů servíruje zlomené a váhající hrdiny a hrdinky a překvapivě drsnou akci, která nezapře, že se tvůrci inspirovali u Jasona Bourna a Mission: Impossible. Jde to i bez humoru a chvilku to vypadalo na vůbec nejdospělejší a nejvyzrálejší marvelovku, která se nebojí témat, jaká by tu člověk úplně neočekával. Jenže pak se to nějak zlomí. V polovině jakoby si tvůrci řekli, že po něčem takovém jejich publikum vlastně asi netouží a vrátili se do zajetých kolejí, kde se hraje plus mínus na jistotu. Black Widow dělá i to dobře a když si odečtu ne až tak dobré kontaktní akční scény a slabšího Taskmastera, je to přinejmenším solidně odvedená práce a neurážející marvelovský průměr. Jenže to už mi přišlo trošku málo, když se tvůrci v první části vytasili s dospělejším a přitom plně fungujícím stylem. Nechci, aby to vyznělo, že Black Widow je špatný film. Jde o dobře odvedenou komiksovou rutinu, ale s tím už se jako divák úplně spokojit nechci. Zvlášť, když mi Scarlet Johansson a její parta zvládli ukázat, že mají na víc.

Dva kšeftaři s trávou dostali šanci prodat celou svou úrodu během jedné jediné noci. Jenže jim ji někdo ukradl. Na Žižkově navíc začínají řádit pološílení poldové, zoufalí muzikanti, svůdné striptérky i bulharská a vietnamská mafie. Tohle bude dlouhá noc. A někdo během ní možná přijde k úrazu… Ubal a zmiz je variace na gangsterky Guye Ritchieho a i když má svoje mouchy a ne všechny dějové linky fungují ideálně, je v ní dost nápadů, humoru a sympatických postav na to, aby si ji člověk v kině celkem užil. Na debut nečekaně fajn. A taky důkaz, že s trochou snahy tu můžou vznikat i jiné filmy, než na jaké jsme od domácích tvůrců zvyklí.

Trailery téhle akční sci-fi dobrou službu neudělaly, a i když pak Válka zítřka zamířila rovnou na stream, člověk tak nějak předpokládal, že ho nečeká zrovna kvalitní podívaná. Ale ono to tentokrát dopadlo až nečekaně dobře. The Tomorrow War má k dokonalému filmu hodně daleko, ty dvě a čtvrt hodiny u televize však uběhnou příjemně rychle. Tvůrci sice dost nepokrytě vykrádají Na hraně zítřka, Terminátora, Vetřelce nebo dokonce Věc, ovšem kdo by se na ně zlobil za to, že hledají inspiraci u těch nejlepších? Chris McKay navíc po pomalém začátku dost šlápne na plyn a sype na diváky jednu akční scénu za druhou. Přičemž si pohlídal, aby se neokoukal styl a prostředí, takže po intenzivních bojích ve městě a jednom ne úplně povedeném loveckém výletu následuje velkolepá řežba, které by velké plátno dost slušelo, a celé je to zakončené zase malinko jinak. A šlape to celé dost dobře na to, aby člověk přehlédl, že je to docela dost prostinké. Pratt sice zpočátku hraje jako Star-Lord, ale jakmile se začnou dít vážné věci, nasadí seriózní tvář a docela mu to jde, designéři se u monster vpravdě vyblbli a já mám pár hodin po závěrečných titulcích chuť pustit si pár scén znovu. Kdo by to po těch mizerných upoutávkách čekal?