uiu

Popis filmu sliboval 5 příběhů, které vyústí tak, že vám z toho bude rozum přecházet. Ano, mě přecházel, ale spíše nad podivností scénáristů. První příběh je o zasnoubeném páru, kdy muži z předchozícho vdoveckého manželství přijede patnáctiletá dceruška domů, aby se seznámila s macechou. Otec s dcerou ale mají podivně blízký vztah hraničící s incestem a Rosamund Pike jako snoubenka se nestačí divit... Druhý příběh je o dívce, kterou její přítel požádá, aby v sexu zkusili něco nového. Jamie Chung to udělá a nedopadne to s ní moc dobře. Třetí příběh je o homosexuálním páru, který si nelegálně adoptuje africkou holčičku. Ta bohužel není podle jejich představ, takže to opět vyústí v netradiční řešení situace. Čtvrtý příběh je o partě rozmazlených kluků, kteří řeší krádež pupeční šňůry mrtvého dítěte služky. I toto vyústění je prý šokující. A pátý příběh nám dává dohromady Zoe Saldanu a Nicka Stahla, kdy ona je znásilněná a on je násilník. Některé příběhy zaujmou, jiné jsou vyloženě nudné. Některé jsou až nechutné, jiné trapné. Některé tlačí na pilu, aby působily směšně a některé mají tohle všechno dohromady. Nemůžu vyloženě říct, že by se mi nějak extra líbil konkrétní příběh. Kdyby byly příběhy nějak spojeny, možná by to bylo lepší, ale jen dva příběhy nám spojuje postava psychiatričky Shannen Doherty a to je málo. Čekala jsem něco jiného, čekala jsem příběhy ve stylu šíleností Guye Ritchieho, neuvěřitelné náhody a směšné, ale logické řešení situací (stejně jako v krimi komediích Ritchieho), ale dočkala jsem se jakéhosi patvaru nechutnosti a zvrhlosti.

Woody Allen by si měl dát copyright na vtipy, které se objevují v jeho filmech, protože je to smutné a je to ostuda, kolik hlášek a vtípků během filmu padne a vy si při nich říkáte: To měl někdo na FB jako status! To říkal kámoš tenkrát v hospodě!... A kdo z vás ví, že to poprvé zaznělo v komedii Woodyho Allena z roku 1977? Bezostyšné přivlastňování vtipů a jejich šíření bez udávání geniálního autora Allena je trestuhodné. (Například, dnes už klasické vtípky:"Kdo neumí, ten učí. Kdo neumí učit, ten učí tělocvik." nebo "Nemám nic proti onanii, je to sex s člověkem, kterého mám rád.") Znáte je? A věděli jste, odkud jsou? A právě tyto a jiné hlášky dělají film úsměvným a stravitelným, i když se jedná o klišoidní romanťák dvou lidí, kteří se schází, rozchází, milují, nenávidí, spí spolu a pak nespí. Allen se nebojí tabuistických témat, jeho postavy jsou skutečné jako já nebo vy, nehraje si na šťastný americký pár, co vídáme v hloupých romantických komediích. Zde jsou postavy v dlouhodobém vztahu znuděné a v posteli jim to neklape. Pro mě to jsou ale slabší 4 hvězdičky, od Allena mám jiné oblíbené filmy a tento mezi ně asi patřit nebude, i když je úsměvný, ta romatická osa příběhu mi prostě nesedí.

Horor? Ani náhodou. Jen voyérský thriller s hvězdným obsazením. Ovšem to, co se slibně rozplétá z klubka příběhu končí moc rychle a bez nějakého napětí (prostě je vám totálně fuk jestli Morganovi ta Swank uteče nebo ne). Pro milovníky žánru možná zážitek, pro ostatní průměrný thriller.

Nevyrůstala jsem na knížce Mikulášovy patálie, takže na mě nedýchl onen závan nostalgie dětství, který tu asi mají všichni ostatní. Pro mě je to obyčejně průměrná francouzská komedie, vyprávěná očima malého Mikuláše, který některé věci bere typicky dětským způsobem a spíše než jeho hlavní postava mě zaujala charakteristika jeho roztodivných kamarádů. Humor je někdy situační, založený na dialozích, jindy totálně absurdní (při úklidu dají kočku do pračky, ale nebojte, kočce se nic nestane - chybí jen upozornění: Nezkoušejte to doma). Příjemný snímek pro milovníky francouzského filmu a humoru, podruhé si to ale nepustím.

Taková průměrná pohádka na oblíbené téma: Chlapec najde vejce, z vejce se vylíhne příšerka, ke které má chlapec blízký vztah a jakousi podivnou vnitřní povinnost se o ni starat (takový větší E.T.). Na pozadí roztomilého příběhu vztahu chlapce a vodní příšery se odvíjí druhá světová válka (takový Faunův labyrint). Originalita nulová, příšera směšně počítačová, hvězdná jména (Emily Watson, Ben Chaplin a minirole Briana Coxe) film ještě jakž takž drží nad vodou, na rodinný film přehnaně dlouhé, po hodině už silně nudí.

Největším mínusem filmu je "hlavní hrdinka". Jedná se totiž o "blbku z fejsbuku", tedy o čtrnáctiletou naivní holčičku, která se seznámí s Charliem, píšou si dva měsíce na ICQ a posléze se i sejdou. Charliemu ale není 16 ani 25 jak se prve zmiňoval, ale při osobním setkání naše hloupoučká hrdinka zjistí, že mu je skoro 40. Charlie ji zavede do motelového pokoje a tam se spolu vyspí. Naše hrdinka je přesvědčena, že ji Charlie miluje, tedy že nebyla znásilněna a že se jí neozývá jen proto, že se bojí jejích rodičů, kteří jim jejich lásku zakazují. Je oblblá svými kamarádkami, které už spali s celým fotbalovým týmem, tudíž i ona prostě musela mít sex. Během filmu máte hodněkrát pocit, že byste jí chtěli dát pořádně do držky, aby se vzpamatovala, ale na druhou stranu, takové holky existují, co si budeme nalhávat. Clive Owen a Catherine Keener jsou známé ksichtíky, které na film nalákají, ale naivita a demence jejich dcerušky snadno odpudí. Film, který možná přinutí některé rodiče, aby se zamysleli, co jejich děti celé dny před počítačem dělají a zajímali se o to, s kým si chatují, ovšem následky internetového věku jsou pořád a stále v rukou inteligence jedince, který se (ne)nechá dobrovolně znásilnit.

Pocity z tohoto dokumentu jsou různé. V prvé řadě samozřejmě unikátní projekt, kdy 13 let sledujeme osudy Katky (od jejích 19 let, kdy poprvé nastoupila do léčebny až do roku 2009). Oceňuji snahu promítat tento dokument na školách, avšak je poněkud dlouhý a pochybuji, že puberťáci u něj vydrželi celou hodinu a půl, kdy se někdy děj vyloženě vleče a vás už přestává bavit, jak Katka pořád slibuje, že s drogama skončí a bude vést normální život, když víte, že to slibuje už po stopadesáté. Do toho mi jaksi ani Katka, ani jeden z jejích přítelů nedokázali vysvětlit, co vlastně na drogách vidí (i když se jich Helena Třeštíková ptá 2x), takže to celé pak působí jako: Neberte drogy, nebo skončíte jako hnusná socka někde ve squatu. Celé mi to přijde, že vidíme Katku jen zvenčí, jak se za těch 13 let závislosti změnila, ale vůbec nevidíme do jejího nitra, jaký psychický blok jí brání se závislostí zatočit (kdy problémy začaly? fetovala kvůli nevlastnímu otci, kterého na začátku zmiňuje? uvědomuje si i po těch letech, proč to tenkrát začalo a proč se v tom tolik let plácá?) - tohle všechno mohl dokument zodpovědět, namísto toho si jen všímá:"Podívejte, no fuj, jak ta zestárla. Chcete taky takhle skončit?" Na druhou stranu velice oceňuji pohled do světa feťáků a notorických závisláků. Smutné, ale pravdivé.

Už dlouho se mi nestalo, aby film skončil a já cítila tu podivnou tíhu na prsou, která nedovoluje člověku dýchat. Film vás uchvátí nejen příběhem, ale i kompozicí, kdy si režisér pečlivě pohrává s prvky (např. cvakání psacího stroje). Čekala jsem nudnou romantickou frašku, dočkala jsem se neuvěřitelně krásného příběhu o lásce, zradě, nenávisti a pokání. Že se nejedná o žádnou naivní slátaninu pozná divák ve chvíli, kdy Robbie píše dopis se slovem "cunt". :) PS: Romantiku a žili šťastně až do smrti si strčte za klobouk, tohle je skutečnost. Zařazuji tento romantický film mezi své oblíbené romanťáky, kterému vévodí Eternal Sunshine Of The Spotless Mind.

Na film jsem se podívala podruhé a bohužel musím jít o hvězdičku dolů. Když tuhle komixárnu srovnám s Thorem, či Kapitánem Amerikou, kteří tento rok také vrazili do kin, Green Lantern z nich vyjde jako nejslabší film, ba přímo béčko. Napodruhé jsem si více všímala filmových chyb, nedotažených scén a nedostatku logiky některých postav, ženský řev Hectora mi přišel k smíchu a vyšpulená pusinka Blake Lively alá Agátka Hanychová mi jako osudová láska nestačí. Komix o Green Lanternovi neznám dopodrobna, ale to, co asi dobře vypadalo na stránkách časopisu už v pohyblivém filmu nevypadá tak cool. Někdo tu psal, že film se na začátku snaží vytvořit nějakou epickou mytologii hodnou na tříhodinový film a nakonec si sám podrazí nohy dětinskostí a infantilní autodráhou Hotweels, s čímž naprosto souhlasím. Green Lantern stál nehorázné peníze, asi 70% filmu je CGI, spolu s obleky, ale některé scény působí natolik béčkově, že by je zvládl i Zeman v Cestě do pravěku. Mně osobně hodně vadí nedotaženost scén (Hal odchází z hospody, Carol se ho snaží zastavit, Hal vyjde z hospody a Carol nikde. Hector zabije svého otce, následně se nic neděje, nikdo už smrt neřeší, děj se valí dál, přitom smrt člověka na tak vysokém postu by dost změnila chod děje atd.) Jediná postava, která ve filmu opravdu hraje je Mark Strong alias Sinestro... Všimli jste si, že nikdy nemrká? PS: Bohužel ani Extended Cut delší o několik minut moc filmu nedodá. Rozšířená je jen úvodní část, kdy uvidíme Hala, Carol a Hectora jako malé děti a celou scénu, kdy umře Halův otec. Následně je rozšířená scéna, kdy Hal mluví se svým synovcem a to je v rozšíření verze vše. Takže nic úchvatného...

Určitě zajímavý charitativní pořad s velkým morálním poselstvím... Ale já nemám ráda reality show, které cíleně hrají na city diváka. Záměrně vybírají co nejvíc sociální případy (rodinu s 10 dětmi, hluché rodiče se slepým dítětem, syna válečného hrdinu na vozíčku atd) a rodinka zahraje před kamerami divadlo, jak strašně se jim doteď žilo a jak to všechno spraví nový dům. U některých lidí mi bylo vážně do smíchu, jak okatě hráli chudáčky a pak se moderátor Ty diví, že jsou plni optimismu i po všech těch životních nástrahách - kdo by nebyl šťastný, když ví, že mu zadarmo postaví barák s 10 pokojama, obřím obývákem, super kuchyní, dílnou, pracovnou, bazénem...