Davered

Samozřejmě to není ani tak komedie, jako pořádně kousavá a efektivní satira. Smířlivý konec, hluboký pohled Jamese Spadera a silná myšlenka -> film, na který se nezapomíná.

Další z řady zbytečných amerických indie-dramat. Snaha o komičnost vyznívá do prázdna a po dramatické stránce jen klouže po povrchu. Není pak divu, že divák po skončení projekce cítí prázdnotu a na snímek brzy zapomene.

Snová scéna sadomasochistického mučení. K dokonalosti chybí jen Óda na radost.

Snad nejslabší článek v bohaté Fričově filmografii.Za zmínku stojí závěrečná scéna, kdy za vítězoslavného skandování, desítky motocyklů "znásilňují" panenskou krajinu.

Zcela obligátní přístup k násilí, postavy které neznají smrt, "láska-neláska". Komiksová stylizace? Kdepak, scénaristická demence a tahání diváka za fusekli.

Nesporným vrcholem Keatonovy tvorby je o tři roky starší Navigator, (žel v Česku méně známý) jenž je se "slavným" Frigem na mašině kvalitativně nesrovnatelný a jeho slavnější následovník z něj mnohé gagy kopíruje. Jediné čím je Frigo na mašině výjimečný je, pro němou grotesku zcela netradiční, "epická rozmáchlost", další klady se mi však hledají těžko...

Originální filmové pojetí času (potažmo narativních technik s ním spojených), působivé panoramatické záběry výzkumného střediska a filozofický spor dvou fyziků-cynika a exemplárního proletáře-to jsou pravděpodobně nejpádnější důvody pro reputaci údajně "nejlepšího ruského filmu šedesátých let(před Andrejem Rublevem!)".Štěstí, láska, prosperita-no prostě komunismus!

Plagiát Pasoliniho TEOREMY, který nejen vykrádá, ale myšlenky originálu interpretuje naprosto scestně a nepřesně. Zapomeňte na nábožensko-filozofický podtext TEOREMY; Miike se zmůže tak maximálně na několik nechutností, postavy jeho filmu jsou psychologicky nevěrohodné a neprocházejí žádným vývojem. Násilí zde zobrazované se jen tak nevidí – jeho míra mě natolik šokovala (pozitivně i negativně), že celkový dojem nakonec nezůstal až tak negativní. Jinak ale v podstatě zbytečný film.

Problematická adaptace Camusovy dokonalé knihy. Mám několik konkrétních výhrad: 1)Mnohovrstevná, mnoha odlišnými způsoby interpretovatelná kniha byla pro film přenesena s jedinou interpretací, která film drží na úrovni skoro až standardní kriminálky. 2)Marcello Mastroianni se do role "cizince" vůbec nehodí (hlavní roli měl původně ztvárnit Alain Delon) a svou mimikou, diametrálně odlišnou od Camusem popisované Meursaultovy, film definitivně pohřbil. 3)Samotná Meursaultova postava je pro film poněkud těžce uchopitelná a svou vizualizací ztratila veškerou svou mystiku. 4)Scénář je až nepříjemně doslovný a pro potřeby filmu zcela nepoužitelný. 5)Částečně retrospektivní narace je přesným opakem Cizincova původního narativního směřování. 6)Obě "akční" scény působí komicky, až sebeparodizačně..... Celkový dojem poměrně rozpačitý, přesto je dost nepravděpodobné, že by toto nadčasové dílo moderní literatury mohlo být do filmové podoby zpracováno lepším, či minimálně uspokojivým způsobem.

Slabá zápletka, spousta nesrovnalostí, mdlá pointa. Columbo již není tím čím býval...