Davered

Režisérem tohoto půlhodinového brutálního experimentu je Masami Akita, známější pod uměleckým pseudonymem Merzbow jako skladatel experimentálního industrialu. Za doprovodu autorovy zvukové stopy sledujeme dívku, která na sobě provede harakiri - rozřízne si podbřišek, a posléze vyhřezne své vnitřnosti. Nic pro slabé žaludky, otrlcům bych ale spíše doporučil geniální a "filmovější" GUINEA PIG: FLOWERS OF FLESH AND BLOOD.

Tři rozvleklé povídky na různá témata. Jedná se o typický asijský nezávislý (nikoliv umělecký) film - dlouhé statické záběry, minimum dialogů, explicitní sex, téměř žádný obsah nebo nosné téma. Kladem je, že všechny povídky měly děj, o nějakém přesahu nebo hlubším smyslu se ale dá mluvit stěží. Ještě pár podobných filmů a začnu si vážit korejského romantického popcornu...

Pro Warhola dost zásadní film, portrétující postupně několik líbajících se párů (heterosexualních i gay). Fascinuje mě sebestředná arogance, se kterou Warhol-strukturalista tvořil desítky takovýchto filmů - filmů, které často rezignují na vzbuzení byť i sebemenšího divákova estetického prožitku. Kiss přesto patří k těm lepším a koukatelnějším dílkům A.W. - průměrného diváka ale asi příliš nenadchne.

Zatímco Deep Throat byl komediální a vyloženě amatérský, tento snímek stejného režiséra je hodně temné existenciální drama, kde není místo pro nadsázku ani komiku. Zpracování je profesionálnější a "filmovější", expresionistický nádech některých scén (sebevražda, ovoce, had) je na poměry erotických filmů něco naprosto neobvyklého a nadstandartního. Konec je neskutečně silný a katarzní, a předcházející sexuální běsnění posunuje do úplně jiné demenze. Velké překvapení.

Kultovní indický western, zřejmě "největší" bollywoodský film všech dob. Spousta akce, romantiky, napětí i humoru. Neskromná stopáž je tentokrát spíše předností než slabinou. V písních se objevují i západní motivy, které - stejně jako výborná taneční choreografie - vybočují z bollywoodského standardu. Jediným záporem je pak nepříliš velká originalita, kdy většina scén vykrádá americké klasiky (Sedm statečných, Diktátor, Tajemství Santa Vittorie, Frigo na mašině,...).

Pořádně cynická rána! Ten film není rozhodně "hluboce lidský" ani "dojímavý", naopak - paroduje všemožná latinsko-americká melodramata a telenovely (ale i třeba takový Playtime). Bohužel většinu své stopáže jen nudí dlouhými dialogy... Posledních cca 10 minut je ale opravdu legračních, a proto nakonec za neutrální 2*. Snad přístě...

Stará dáma se sice baví, divák se ale bude povětšinou asi nudit. Zaujmou spíš jednotlivosti (přenádherný šanson, autobazar, fotografie), celek je veskrze fádní a obyčejný. S podobným tématem (byť jen okrajově) je mnohem zajímavější Harold a Maude, jestli ale chcete vidět opravdu odvázané penzisty, zopakujte si Polanského Rosemary.

Ne dokonalý, rozhodně však výjimečný film. Dojem z geniální mizanscény (i několikaminutové záběry jsou silně sugestivní) a emocionálního náboje bohužel kazí obtížně srozumitelný příběh a mírně protahovaný závěr. Samotný konec ale udeří opět silně - kontrapunkt z nejpůsobivějších.

Úvod a závěr jsou fenomenální, ale to mezi tím (navigační středisko) je jen únavná a zbytečná vata.__Herci jsou příšerní. Tak stoičtí, že by si během přepadení letadla jistě s klidem zahráli šachovou partii nebo filozofovali o nekonečnosti vesmíru. Dával bych si pozor i na vyznění filmu, které je jednoznačně xenofobní. Nedozvíme se zde jakou motivaci teroristé mají, nadto jsou zde zobrazováni jako neskuteční primitivové, když kupříkladu jejich pilot je takový idiot, že si musí na knipl připevnit fotografii Bílého Domu, snad aby ho vůbec rozpoznal!!!___Soucítím s oběťmi a pozůstalými, ale nehodlám za to nadhodnocovat něco tak průměrného a OBYČEJNÉHO.

Divá zvěř, Kimův druhý film, trpí stejnými neduhy jako režisérův debut - tedy výpravou na úrovni televizního filmu a chaotickým, vykonstruovaným dějem. Přesto je zde patrné jisté zlepšení a hlavně mírný posun směrem k autorovu stylu, který dovede k dokonalosti ve svých pozdějších filmech. Kontrast poetických momentů s ohromnou brutalitou (zmražená ryba, sekání rukou, vraždy) tady bohužel ještě nepůsobí tak silně a nad závěrečným "zvratem" nezbývá, než se pousmát.