Nesmrtelná teta

V dětství jsem měl Nesmrtelnou tetu velmi v oblibě, a nejinak je tomu dnes, když mám možnost se na ni znovu podívat v telce. Navíc to už v mých očích získalo správný retro punc raných devadesátek, takže vidět to dnes je svým způsobem takový dvojitý výlet do dětství. Vadí mi tam jen drobnosti, typu trapný Hanzlík v roli krále nebo ošlivka Bobuľová v roli jeho královské dcery. Jinak si myslím, že je to jeden z mnoha příkladů filmů, které jsou zde z mně nepochopitelných důvodů nedoceněné. (28.12.2021)

Motivu z Erbenovy pohádky Rozum a štěstí je využito opravdu velmi volně – v ní například o závisti nepadne ani slovo. U Erbena také rozum nemusí být nikomu sebrán, jako v tomto filmu královi. Nikoho tu netrápí, jak k tomu on a celé království přijdou. Je pozoruhodné, že zatímco Závist se realizuje celou dobu, Štěstí s Rozumem jen sporadicky. A taky že na hradě vůbec nefungujou stráže, Matěj se tak kdykoliv dostane k princezně až do pokoje... À propos, Matěj, myslím si, opakovaně litoval toho, že nezůstal Jojem, kterému víceméně nic nechybělo... Všimnul jsem si, že je tu opět klíčový okamžik, kdy princezna odběhne pro vodu (jako v Jasněnce) – a znovu zlou sílu představuje žena, to už je snad potřetí z posledních čtyř pohádek (stejně je tomu právě v Jasněnce nebo v Kouzlech králů od stejného režiséra), co jsem viděl. (12.01.2020)

Devadesátková klasika, která již dnes neodmyslitelně patří na seznam štědrodenních pohádek, mě v dětství vždy svým způsobem děsila. Jiřina Bohdalová je jako Závist přesvědčivá a některé scény z jejího "doupěte" mohou na dětského diváka působit až hororovým dojmem. Zajímavý je koncept dvou nadpřirozených entit Rozumu a Štěstí, jejichž spor se však paradoxně odehrává v lidském světě. Nejvtipnější částí je bezesporu scéna, ve které se z Pavlínky (Barbora Bobuľová) stane Závist a opačně. Celkově vzato se jedná o lehce nadprůměrnou pohádku. (24.12.2023)

Bohdalová, se svým slušným komediálním talentem, Hanzlík, jehož pomalý král je komicky roztomilý, klasicky pohádkový motiv (v tomto případě boje proti závisti, což je na české polistopadové poměry sedí) a hmmm... pár malých roliček, které do výsledného dojmu moc nepromluví. To jsou klady tohohle zástupce novodobé pohádkové tradice. Tohle ještě zkousnu, nad Troškovými díly to má přece jenom o třídu navrch. 50% (21.06.2006)

Bohužel, tenhle pokus o natočení velkolepé pohádky vyšel hodně rozpačitě a navíc stojí a padá s hereckým výkonem Jiřiny Bohdalové. Taková pohádka prostě nemůže fungovat, i když netvrdím, že je to pohádka vyloženě špatná. Námět je to zajímavý, kostýmy jsou povedené, ale zpracování působí prázdně a místy i trošku násilně. Škoda, i kvůli evidentně vysokému rozpočtu. Ale stále je to porevoluční pohádkový nadprůměr. (16.06.2005)