Pyšná princezna

Běda tomu, kdo by se opovážil zase škodit lidu! Pohádková apoteóza komunistického Československa v líbivém hávu plném rafinovaných motivů a dobových konsekvencí. Těm, kteří se naučili číst mezi řádky, nemůže unikat, o co scénáristům ve skutečnosti šlo. Náprava slečny hrdopýšky, demise proradných rádců a vůle lidu, jíž se musí podrobit i dětinský král, který mezitím dávno pozbyl vážnosti... Jen hlupák by nepoznal, co se skrývá za vynuceným státním převratem v Půlnočním království a odkud vlastně přichází jeho novopečený uchvatitel, spravedlivý a moudrý Miroslav, v jehož zemi panuje kolektivní harmonie pracujících a zpívá se od rána do večera. Rozpuštěna v amalgámu dobře odvedené práce filmařů a jejich spolupracovníků i některých skutečně vrcholných uměleckých výkonů, kterých bylo v pohádce dosaženo, působila pak její ideologická nálož nikoli prvoplánově, ale především podprahově. Nastražená past na nic netušícího diváka sklapla a mnohý v ní uvízl podnes. Zcela nepřekvapivě. (03.10.2008)

Pyšná princezna byla za mého dětství moje oblíbená pohádka. Obsahuje vše, co by klasická česká pohádka měla obsahovat. Dodnes je tato pohádka pro mě nejlepší českou pohádkou. O toto prvenství s ní může bojovat snad jen pohádka S čerty nejsou žerty. Tuto čertovskou pohádku však já řadím již mezi ty novodobější, a proto z těch starých si nejvíce cením Pyšné princezny a to pro svou krásu, jasně vyhraněný rozdíl mezi dobrem a zlem, ale také tím, že hlavními zápornými postavami nejsou černokněžníci, hastrmani, čerti nebo podobné nadpřirozené postavy, ale lidské bytosti, jež jsou tak dobře napsané a zahrané, že působí na plátně mnohem zákeřněji a ďábelštěji než jakákoliv jiná pohádková zrůda. K politickým souvislostem zajímavý blog zde: http://kostlan.blog.respekt.cz/c/20272/Pysna-princezna-ve-sluzbach-komunisticke-ideologie.html (15.04.2007)

Jen zvuk oné kouzelné květiny, onoho rozvíjejícího poupátka mi leze na nervy, jelikož evokuje spíše plastovou trofej z poutě anebo PC Speaker než cokoliv jen vzdáleně kouzelného. Jinak však tahle pohádka ani ohráváním svou moudrost neztrácí. A to, že v ní sem tam padne slovo o práci a lidu z ní ještě nečiní "komunistickou agitku". Každá pořádná pohádka totiž musí sahat hlouběji než k modním ideologiím, aby uspěla. Musí být alespoň odrazem mýtů a musí být otevřena výkladům. To platí stejně tak o Pánu prstenů jako o Pyšné princezně. (24.12.2007)

Budovatelská pohádka o pyšné šlechtičně napravené poctivou prací je sice ideologicky jasným reliktem 50. let, ale je to prostě nadčasová klasika, u které nad všemi těmi paralelami mezi socialistickou a kapitalistickou zemí klidně mávneme rukou a budeme se bavit romantickou pohádkou, ve které pro jednou všechno dobře dopadne a zlo bude po zásluze potrestáno. (29.12.2019)

Pohádka s tajemstvím, které nekoupíte ani na vietnamské tržnici. Švec prchající kolem hraničního kamene se supem za hranice, aby si mohl zazpívat. Jízda na kládě. Uhlíř, kterému chodí kolem domu medvědi. Děti pojídající koláč jako mlýnské kolo. Jenom slyším o pyšné princezně a mám pocit, že je prosinec. (25.08.2010)