A pátý jezdec je Strach

Zatím to nejlepší, co jsem od Brynycha viděl, ale nevyhne se to jeho typické chybě a tou je slabý scénář. On teda v tom, co chce v divákovi zanechat, je napsaný dobře, ale vzhledem k tomu y že má jít o psychologické drama, to moc psychologické nebylo. Je to takový ten typ filmů, který je označovaný jako psychologický už jen proto, že v něm jsou všechny postavy v těžké situaci, ale postavám chybí prokreslenější charaktery, které by z nich udělaly víc, než jen nositele určité vlastnosti. A když už se o to Brynych snaží u Brauna, nedokáže to jinak než skrze vtlačený a nehodící se monolog, který o to víc bije do očí, když je jasně poznat, že o všem ostatním jasně vypovídá už jen samotná, až experimentálně vytvořená znepokojivá atmosféra. Filmařsky je to brilantní a propracované a ačkoli chápu, že pro některé to bude až moc na vstřebávání, tak já tenhle psycho styl hodně rád a hlavně díky němu mě to časem naprosto vtáhlo. Chytrou kompozicí záběrů (a chytře podanými motivy opakování záběrů) mi dost evokovala pozdější Zabitou neděli, která pro mě ale ve výsledku funguje lépe už jenom proto, jak moc je psychologická. A tím se vlastně vracím na začátek. Prostě počin je to nadprůměrný, ale má své vady. Slabé 4* (05.12.2023)

Depresivně působící film, ve kterém stojí za zmínku především představitel docenta Brauna, Miroslav Macháček. Film je to nepochybně kvalitní, líbil se mi, a to dost, jenže víc jak na tři hvězdy to nevidím. Docela mě zaráželo zkomponování záběrů ze šedesátých let a plakátu s říšskou orlicí. V tom byl trochu bordel, ale to se dá přežít. Horší bylo občasná nudná a hluchá místa, které na mě zanechávaly dojmem, že tam vůbec nepatří... (08.06.2008)

Psychologicky ladená prvá tretina filmu mi veľmi nesedela, chvíľu trvalo, kým som sa naladil na správnu vlnu, ale od momentu operácie pána neznámeho začal byť film zaujímavý. Židovský lekár sa riskantne pokúša zohnať i morfium, ale nie je to ľahké. Za zmienku stojí scéna v blázinci. Divácky najzaujímavejšia je posledná tretina filmu kde udavačský anonym spustí pátraciu akciu gestapa a ich českých prisluhovačov. Celkovo trochu iný príbeh z vojnového protektorátu, ktorý bude pre mnohých ťažko stráviteľný pre jeho psycho naladenie, čiernobielu farbu a mnoho divných postáv. Vadilo mi tam iba niekoľko záberov na rušnú križovatku a komunistické budovy, vybudované evidentne po vojne, ktoré do obdobia protektorátu určite nepatria. Možno to však bolo myslené ako záber, cez ktoré sa zo súčastnosti presúvame do minulosti. Ja som však za každý príbeh z vojnového obdobia. Slabšie štyri *. 70%. (17.05.2014)

Jeden z najlepších zabudnutých československých filmov, ktoré sa málokedy objavia v televíznom vysielaní. Brynychova réžia, podporená úžasnými obrazovými kompozíciami kameramana Jana Kališa robia mnohé scény nezabudnutelné už len rozložením predmetov a ludí v priestore bez potreby slov. Trochu prehnaná návšteva na psychiatrii dostane v závere úplne nový rozmer a vnímavý divák niečo podobného bude očakávať. Nielen piaty jazdec je strach, ale v tomto období našich dejín boli všetci jazdci strach. Psychologická ukážka toho, ako sa prostredníctvom vonkajších faktorov menia medziludské vzťahy na mikroúrovni jedného domu, respektíve rodiny. Je to odkrytie skutočných charakterov, alebo sa inak konať v daných podmienkach nedá? (23.04.2014)

Předpokládám, že autor chtěl tímto filmem naznačit, že okupace bylo peklo na Zemi, že stavěla lidi do námi nepochopitelných situací, spojovala cizí lidi a stavěla proti sobě bratry. Strach a teror, jenž se dere pod kůru mozkovou až chce hlava prasknout, tvůrci převedli na plátno dokonale, já měl chuť rozbít i tu televizi.Film má své nesporné kvality, je však těžký, přetěžký, obtížně se tráví, i když vím, že právě takový chtěl být. Ta rozervanost, hlučnost a kakofoničnost byla přece jenom moc divoká. 75% (30.06.2011)