Smyk

Před pěti lety jsem tu napsal, že Brynych je prase. No nepřehnal jsem to. Když se spojí s komunistou Valou a Komunistou Kohoutem( Už je hodný, je starý nebo mrtvý) vznikne todleto. 1. věta: " Proč se živí češka na západě jako coura, proč se neživí poctivě, třeba špionáží?" 2. věta: Kurandová přemlouvá syna agenta imperialistů: "Přihlaš se" . To je matka? Moje máma by mě nikdy neřekla jdi na šibenici. Jenže ona byla chartistka a Kurandová jako vždy komunistka-možná už i u Barunky dělala agentku proti císaři Josífkovi. 3. věta: Estébák Moučka do telefonu: "Zatkněte tohodle a tamtoho a oného". Komunisti jsou mazaní, oni o všem ví. Jenže divák neví jak na to ten poďobanej Moučka přišel. Agent Bruncvík posere na misi co může. Furt mele německy, ale když se vožere, plynná čeština. Masér Moučka má oči všude, nemasíruje a sleduje. Komické je krycí jméno agenta Františka Krále. Franc König. To i toho blbýho Moučku napadlo, že když v r. 1948 jeden Král ubývá, v r. 1956 nám König přibývá a je to to von. Gesicht Negesicht. Myslím že tvůrci majora zemana, nevědouce kudy kam, si vzpomněli na toto veledrahé dílko, co zaplatili dělníci ve slévárnách. Bláha bude mít jinej kukuč. Trio Catini bude Haničinec agent. A už měli 2 díly. Do toho nějaká baba a je hotovo! (23.05.2018)

Co může dělat emigrant? Štětku nebo špióna. 1) Na svou dobu neortodoxní širokoúhlý výpravný snímek se stereo zvukem rozšířil můj seznam zhlédnutých socialistických bizarností. 2) Může za to generace tvůrců postupně odrůstající revolučním topánkům: 33letý režisér a spoluscénárista Zbyněk Brynych, 32letý spoluscénárista Pavel Kohout, 34letý "nenápadně" namaskovaný spoluscénárista a herec Jiří Vala (emigrant) a něco lepých žen: 32letá Jiřina Švorcová (emigrantova bývalá žena), 29letá Jiřina Jirásková (emigrantova známost) a milá 70letá Jarmila Kurandová (bodrá emigrantova matka). Zaznamenal jsem i davy lidí na Václavském náměstí v Praze a nesporně jedinečný asi vteřinový záběr na dvě lesbičky v baru. 3) Spoiler. Poslední minuta rozbouřené city uklidní a poskytne pracujícím klidný spánek s vědomím, že je všechno, jak má být. (18.08.2015)

Smyk je filmem, který u mě v průběhu let s každým zhlédnutím stále více zraje a znovu ve mně silně rezonuje. Zbyněk Brynych úžasně vyladil styl filmu, který nejednou přechází do originálních sekvencí plných tajemna a expresivity. S vervou šíleného umělce ve střižně vnáší řadu flashbacků, nečekaných střihů, mění formát obrazu, prolíná i zakřivuje více záběrů, nechává herce prolomit čtvrtou stěnu nebo v dialozích přecházet z němčiny do češtiny, posléze do angličtiny a zpátky... Za tu psychedelickou spleť záběrů, co Brynych provádí v doprovodu šansonu Karla Högera, by se nemusel stydět ani David Lynch. :-) A světe se div, vůbec nemám pocit zmatku ani nadvlády formy, protože Brynych se dokáže i zastavit, zklidnit a se skvělým, fyzicky proměněným Jiřím Valou rozehrát i klasický příběh. Retrospektivní útržky časem s aktuální dějovou linkou složí nejen psychologický příběh hlavní postavy emigranta, ale i obraz zlomových dějinných událostí (2. světová válka, převrat v únoru 1948, studená válka mezi východním a západním blokem atd.). I tu jazykovou směs má Brynych promyšlenou, stejně tak bohatou symboliku, např. motiv zeměkoule (vč. dětského vypuštění „Lajky“, rok před blížícím se prvním letem člověka do vesmíru) a další mnohavrstvé odkazy, třeba s tou legendou o rytíři Bruncvíkovi. Napínavý dobrodružný děj přejde v poslední třetině do silné katarze u poslechu československé hymny (což je scéna, která mě rozsekala) a záhy bolavé konfrontace s rodinou... a ve mně tepe dilema, zda odsuzovat víc rodinu, která pro svůj klid a relativní štěstí raději kráčí s režimem, nebo člověka, který opakovaně páchá s nabitou zbraní zlo, ale s jehož zbylými postoji a vyřčenými myšlenkami dost souzním a u nějž vnímám tragický osud. Nesoudím, cítím problém i jisté pochopení na obou stranách, jen se neklidně nechávám zanést do spleti nesnadných dějin a jsem (nad filmem) opakovaně fascinován, když se tvůrcům takto podaří spojit unikátní cinefilní formu, žánrovou (60's eurospy) zábavu i kus dramatu s podněty k zamýšlení. [90%] (19.05.2024)

Neuveritelna ptakovina, slatanina a diletantstvi, ktere se zdrahaji uvadet i kabrnaci z CS Filmu. Polovina filmu je navic mluvena cizojazycne bez titulek, coz mu dodava dadaisticky rozmer (Zbynda Brynych na to asi ma nejakou uchylku, i jeden z dvou jeho koukatelnych filmu Transport z raje tim trpi). Docela by me zajimalo, jak se tim divaci prokousavali, jestlize film byl tak hojne navstevovan. Prociteny prednes za volantem v zaveru uz dokonce film posouva nekde do oblasti alternativy. Jiri Vala projevil svou rezimni naklonnost spolupraci na scenari. Snimek nestrihal nikdo jiny, nez slovutny Miroslav Hajek, podepsan snad temer pod vsemi bolsevickymi skvary. (20.05.2012)

V době natáčení tvůrci zjevně počítali s tím, že většina lidí ještě z války umí němčinu. Což už ovšem dneska neplatí a já coby neznalec jsem si třetinu filmu odmluveného německy moc neužil. Myslím, že dodatečně někdy někoho mohlo napadnout opatřit to titulkama. Nenapadlo, neva. Ale na Jiřiny (Jiráskovou a Švorcovou) se dobře koukalo. (18.12.2013)