The Justice of Bunny King
Obsahy(1)
Príbeh Bunny (Essie Davis), ktorá vplyvom nepriaznivých okolností spadla až na úplne dno. Teraz sa snaží však vybojovať cestu späť do spoločnosti a vybudovať pre svoje deti a neter (Thomasin McKenzie) lepší život. (sochoking)
Videa (1)
Recenze (10)
Autenticky zobrazeny portret matky v krizich. Reziserova premiera prinasi hloubku a emocni inteligenci v nabidnutych otazkach k premysleni a k tomu je jeste film necekane zabavny. Je to srovnatelne s filmem Psi odpoledne s Al Pacinem Nedosahuje jeho kvality,ale ma podobny konverzacni ton. Film stoji na vybornych vykonech Davise a McKenzieove. Davis se nesoustredi na emocni stranku Buninina zivota, ale na psychickou. ()
Smutná sociálna dráma. Bunny rozhodne nebolo čo závidieť, ale bohužiaľ, aj také osudy píše život. Dej je presiaknutý beznádejou a zúfalstvom. Napriek tomu, že toto sú všetko elementy, na ktorých sa dá postaviť zaujímavý film, tak podľa mňa to až také vydarené nebolo. Dokonca by som povedal, že to nedosiahlo ani len hranice priemeru. Dej bol mdlý, ťažkopádny a miestami aj nudný. Akosi mi to nepreniklo pod kožu, a to mnou mnoho sociálnych drám dokázalo slušne zamávať. No toto akosi nevyšlo... ()
„Přeju si, abychom mohly odjet do novýho života. A nikdy nezastavit.“ - „Já taky.“ Ale to, co si přejí, je až příliš hezké na to, aby to mohla být pravda…anebo ne? Film začíná až podezřele zlehka. Bunny si svou práci vlastně užívá, je v ní zběhlá a schopná nějaké ty drobné vydělat. Ale od prvního kontaktu s úřady se zdánlivá pohoda rozplyne jako pára nad hrncem, Bunny se střetává s tvrdou realitou a divák spolu s ní. Hlavní hrdinka dře, snaží se přistupovat k věcem pozitivně, neztrácet naději, ale stačí jedno obtížné morální rozhodnutí a vše se začne kazit. Její svérázná povaha tomu také příliš nepomáhá, pod tíhou emocí začne dělat víc chyb. Všechny ty její sliby, drobné lži, přešlapy, a dokonce krádeže ji od jejího cíle vzdalují. Divák jí přesto fandí, navzdory tomu, jak je její přání z dlouhodobého hlediska krátkozraké, chápe ji. Přispívá tomu i herecký výkon Davis v těsném závěsu s představitelkou neteře McKenzie. A najednou je tu konec a vy se zatajeným dechem doufáte, že ten telefonát dokončí…i přes tu občasnou naivitu to vidím na slušné 4*. ()
Nejhorší způsob manipulace s divákem - tváří se to jako sociální drama ze života, ale přitom je to jeden velkej (a těžko uvěřitelnej) konstrukt. Během filmu se nedozvíme v podstatě nic o hlavní postavě, ale hraje kýčovitá hudba, která vytváří zdání hloubky. Obsahuje ty nejotřepanější scény, jaký člověka můžou vůbec napadnout (začneme si zpívat v autě na cestě do nikam, jsme svobodní!). Dvě třetiny filmu sledujeme příběh novozélandské umývačky oken, která se snaží udělat party pro svoje děcka, aby se to v poslední třetině změnilo v nějakou variaci na Psí odpoledne, režírovanou Nickem Cassavetesem v jeho nejhorších chvilkách. A když vám film nezachrání ani Thomasin McKenzie, víte, že máte problém. Na druhou stranu, lidi kolem pobrekávali. "Až se mi rozmazal make-up," pravila jedna paní. Takže to asi funguje a jsem jenom moc velkej cynik. ()
Ťažký a depresívny film. A nie strhujúci, ale strhaný ako tá matka, mám pocit, že divák môže dopadnúť rovnako, pocitovo zničene zo surovej sociálnej témy. Ak hľadáte film, kde sa nájde aspoň kúsok šťastia, tak sa Bunny a jej deťom treba vynúť veľkým oblúkom. Je to o boji s nepriazňou osudu, ktorý sa nedarí zlomiť. A potom príde zúfalstvo. Podobných osudov je okolo nás habadej, len ich možno nedostatočne vidíme. Ba druhej bezdomovectvo a s ním spojená kriminalita by sa nemala ani vo filmoch ospravedlňovať, nech je už dôvod akýkoľvek. Takže s hlavnou hrdinkou môžete mať súcit, ale na druhej strane ona sa s tými pravidlami tiež nemaznala. ()
Reklama