Krotitelé duchů II

Můj nejmilovanější film z dob dětství :)) i teď :)) ,,Když máte problém komu zavoláte? Krotitelé duchů.Vigo postrach karpat a Moldávie Ti poroučím, poroučej pane '' Strašně jsem se Viga bála ale jak ho zaplavily tou růžovou břečkou hned to ze mě spadlo. A ještě si vzpomínám , že jsem se strašně bála se jít koupat, kdo viděl ví proč :-)) ....Jeden z mála filmů kdy je pokračování lepší než první díl. Ráda se ke Krotitelům vracím, protože s nimy přichází i nostalgie na dětství :)) (01.05.2011)

„Myslela jsem, že ty košile jsou špinavé.“ - „Mám víc než 2 druhy prádla. Já nemám jen čisté a špinavé. Mezi tím je řada odstínů.“ Dvojka Krotitelů duchů patří určitě k těm zdařilejším z filmových pokračování. Nikoho asi nepřekvapí, že se v ní maximálně využívá konceptu divácky úspěšné jedničky. A pořád to funguje. Sice menší úbytek humoru divák pocítí, ale zase mu to tvůrci vrací zlepšením triků, efektů a vůbec vizuálu (takže v tomhle ohledu jsem už tolik netrpěl jako u jedničky). Film těží i z toho, že se stará známá parta sešla v kompletním složení, přičemž znovu perlí (Bill Murray je se svým starým mládencem stejně kouzelný jako v jedničce, ne-li dokonce víc) a přijde mi, že o něco málo větší prostor dostává Sigourney Weaver, s níž přichází i trocha té romantiky. Morální apel spolu se symbolem v podobě nejmenované sochy neruší a já celkově končím znovu na slušných 4*. „Teď testujeme pozitivní reakce.“ - „Jakým způsobem?“ - „Zpíváme tomu, povídáme si s tím a snažíme se to povzbuzovat.“ - „Ale zatím s tím nespíš, že ne?“ (28.07.2019)

Dějově, humorem i efekty nabitější jak jednička, což se dá říci o málokterém pokračování. Zajímavý záporák, parádní Peter MacNicol a pohybující se Socha svobody.A místy to umí být i docela děsivé, za mladých let se mi o svíticích očích Petera MacNicola zdávaly i noční můry. Přesto mi však dvojka přišla zpracovaná o něco více jako rodinný film. Pětihvězdičkové hodnocení je stejně jako v případě prvního dílu možná moc, ale pro mě jsou Ghostbusters klasikou, kterou si rád zopakuji kdykoli. (12.04.2015)

(Hodnotím v 33 letech po nedávné repríze) Dvojka je překvapivě víc řemeslně promáklá než jednička, jako by se snad Reitman víc snažil, ubylo trapných scén a nápady na efektní sekvence jsou drzé - použít Sochu svobody jen na rozbití střechy muzea a pak jí nechat válet v ulicích, to je prostě anarchie. Na dvojce mě opravdu děsilo obsazení Petera MacNicola, opravdu příšerný úchyl - a jsem opravdu rád, že Kaplický nezprznil Letnou svým hnusným kopcem slizu, protože moc dobře vidíme, jak to ve filmu dopadlo s Guggenheimovým muzeem (zdravím Michala :). Pořád dobrá zábava. (07.10.2011)

Jednotka je pecková!!!Jednotka je premakaná a lepšia v tom,že tam prišiel nový nápad,že to všetko (parádne) začalo.Dvojka začína super a podľa mňa aj dosť super je.Aspoň teda čiastočne.Inak,myslím a vlastne ani nízke hodnotenie nechápem.Tá scéna s tou Sochou slobody ako kráčala mestom,je už prinajmenšom kultovná.Herci zasa super,veľmi vydarené efekty,humor tiež super.Len,už to tak nenadchne a aj príbeh je slabší,to je proste typická dvojka,Aj napriek týmto nedostatkom je to viac než solidná jazda plná humoru a srandy,plná duchov a temna,plná klišé a nelogičností.Reitman podľa mňa a u mňa teda určite svoju úlohu splnil.Ale jednoducho plný počet dať už nemožem,pred 10 rokmi,keď som na to s otvorenou pusou pozeral,by som bez váhania,bez problému,nasolil riadnych 5*.Bohužial,dnes už zisťujem,že ma to tak neberie,ale stále baví,ale tá posledná hviezdička,proste vyhasla./80%/ (17.01.2010)