Olga

Trochu s opožděním, ale i tak jsem za to rád. Rest z minulých Varů, který by nebyl přímo na škodu. Silný příběh, kde se prolíná sportovní úspěch s ne/úspěchem v národním měřítku, které se mohou teoreticky prolnout a navázat. Nebudu si nalhávat, že jsem v tom viděl něco víc, ale i tak je to krásný film. (29.10.2022)

Tento debut režisérky Elie Grappeové jsem viděl v v pražském komunitním centru Kampa. Jde o osobní a politický psychologický portrét  ducha Ukrajiny mladé atletky, která je podrobena zkoušce. Film je něco mezi politickým komentářem, teenagerským dramatem a sportovním filmem. Má atmosféru tísně a frustrace. (19.04.2022)

Citlivá, oduševněla podívaná tentokrát z východních končin, jež oplývají politickými nepokoji poslední dobou na denním pořádku, upoutá diváka svým atraktivním sportovním prostředím a přesvědčivou hlavní ne/herečkou. Jeden z nejsilnějších zážitků z letošních Varů, která s emocemi zkoumá osudy lidí, kteří žijí uprostřed občanské války na Ukrajině a srovnává je s bezmocností jednotlivce, který se nachází jinde a sám se potřebuje soustředit na své úspěchy. Už jen ten námět o sobě je poměrně hluboké téma a režisér Ellie Grappe tomu dodal dokonalé vedlejší události z prostředí profesionálního sportu. Celé to pospolu zkrátka perfektně funguje a až na to sluníčkovské, pohádkové finále to působí opravdu autenticky. KVIFF 2021 (02.09.2021)

Dobře fungující spojení sportovního dramatu o mladé špičkové gymnastce s politickým komentářem z politického převratu na Ukrajině. Představitelka hlavní role to všechno zvládla podat věrohodně. Autoři si trochu naběhli happy-endem z Kyjeva 2020. Kdo film stihl vidět v létě 2021, ten vlastně viděl o dost jiný film, než já na jaře 2022. :-/ (20.04.2022)

Film Olga je v první řadě tragickým prologem k dnešnímu stavu našeho světa...nechtěným, nemyslitelným i když možná tušeným, nikdo nemohl nic předpokládat, nebo si snad raději nedokázal představit...někteří možná tušili, zřejmě také představovali, jak je v těchto dnech vidno, kdo a jak, to se možná uvidí za několik (dlouhých) let. Vidět tento film před nebo po 24. únoru 2022 je bez diskuze rozdíl. Každopádně se v mých očích jedná o bezchybně zpracované téma, jenž si režisér ještě dobrovolně ztížil stopáží. Nicméně na konci se divák nestačí divit, co vše lze zobrazit v osmdesáti minutách. Skvěle natočeno, sehráno i odvyprávěno.  [Filmový klub Citadela] (13.04.2022)