Něco se děje

Malej Anjali zomrela mama pri pôrode, ale zanechala jej listy. V deň svojich ôsmich narodenín sa z toho posledného dozvedá, ako sa jej rodičia zoznámili a o priateľstve svojho otca s uličníckou Anjali. Mama ju na konci listu žiada, aby našla svoju menovkyňu a dala ju dokopy so svojim otcom, keďže mala pocit, že sa votrela do ich začínajúceho príbehu lásky. Prvá polovica je americký romantická komédia o vysokošlolských študentoch prenesená do Indie, tá druhá je klasický Bollywood. Asi najlepší z Karanových filmov, ktoré som videla... ale to ešte nehovorí nič o jeho kvalite :p 50% (07.10.2011)

U tohoto filmu jsem trhla rekord ve spotřebě kapesníků, plakat jsem začala hned po úvodním úředním lejstru. Upřímně řečeno, pokud bych psala komentář okem kritika, musím říci, že ten film je vlastně hrozně stupidní, naivní a předvídatelný. Taková zhuštěná jihoamerická telenovelka, u které se vynechaly díly 3 až 378. Ale i v těch telenovelách je alespoň nějaký záškodník, to ostatně i v pohádkách. Tady - nic! Všichni jsou hodní, krásní, bohatí, ohleduplní - jako na sjezdu Herbalife. Ale oko mé, slzami zkalené, soudnosti neschopné, nedovolí mi dát méně než čtyři. Bylo to totiž příjemné na ty tři hodinky zapomenout na ten fujtajbl venku plížící se za zdmi mého bezpečného bydliště. No, očekávám, že mi Ježíšek přinese k Vánocům akorát tak kočku, možná i několik. (07.04.2013)

Dokonalá esence bollywoodské oddechovky. Tančí se, zpívá, všichni jsou krásní, všechno je naivní, předvídatelné, křiklavě barevné a, jak jinak, všechna gesta i emoce jsou vytuněné do extrému. A tak dětinské vtípky střídají slzy, které zejména v závěru tečou proudem všem postavám a jsou tak veliké, aby je nepřehlédli ani v poslední řadě kinosálu. Sice to všechno trvá tři hodiny, přitom už po pěti minutách je jasné jak to dopadne, ale co na tom. Jako zábavný relax to funguje dokonale a navíc jsou to vlastně dva filmy v jednom. Zábavnější a svižnější je kupodivu retrospektivní „školní“ část, kde každou chvíli probleskne v gestech i choreografii Pomáda, a kterou táhne především Kajol jako ztřeštěná Anjali. Ale ani ta druhá s plněním dopisního úkolu, nenudí, pokud přistoupíte na hru a užijete si ji místo sledování hodinek a příručky klubu náročného diváka. Jasně, není to nejlepší bollywoodský kousek a místy je až nesnesitelně pozitivní, ale občas trochu toho sladkého neškodí. (19.10.2019)

U Bollywoodu je problém v jedné věci. Člověk musí shlédnout alespoň 20-30 filmů z této produkce, aby mohl hodnotit co bylo dobré a co slabší. A především indie je prostě svá, velmi naivní - se svým specifickým humorem, který nemusí každému sednout. V Kuch Kuch Hota Hai nechybí SRK a Kajol, což je dobrý základ, nechybí lehce přeslazená lovestory, nádherná sárí, taneční scény a hlavně konečný happyend. Pohodový film, který se hodí na zpříjemnění nedělního odpoledne. Rocková scéna je fakt dost ostrá :-) http://www.youtube.com/watch?v=sheZ-Xy1N_w (05.04.2009)

Karan johar a Kajol - jejich popularitu naprosto nechapu. Kajol je mi vrcholne nesympaticka a Joharovy filmy jsou naprosto plytke. Vim to uz od Kabhi khushi, kabhi gham. Ale ty filmy jsou tak casto zminovany, ze jsem to jeste jednou zkusila. At do me hrom baci, jestli jen okem zavadim jeste o dalsi. :-) (05.08.2009)