Fabelmanovi

Nádherná autobiografická zpověď legendárního režiséra, v níž skrze zjevné i chytře nenápadné náznaky probleskují jeho typické režisérské postupy. Snímek The Fabelmans nám ukazuje tu nejvíce formativní část režisérova dospívaní, v němž se položily základy jeho nehynoucí lásce k filmovému řemeslu a režii jako takové. Celý tento příběh následně obepíná bolestivě známý příběh jeho rodičů, což ho donutí přemýšlet a pochybovat o všem co doposud poznal. Spielberg se všemi těmito ingrediencemi pracuje přesně tak jak čekáte, takže na ploše čítající 151 minut vytváří vtahující filmový koktejl, který ve svých nejsilnějších momentech dokáže být vtipný, třeskutě břitký, krásně rodinný, ale především dokonale uvěřitelný. Po celou dobu stopáže jsem se kochal každou vteřinou tohoto bezesporu dokonalého zážitku, který na dnešní smutně strnulé filmové scéně působí jako čisté zjevení. Steven Spielberg zkrátka natočil krystalicky čistý film po všech stránkách. Pokud jste tedy, stejně jako já, fanoušky jeho práce, snímek The Fabelmans by Vám rozhodně neměl uniknout. Nic takového už se (bohužel) dnes opravdu netočí. Výborná práce! PS: U závěru snímku s režisérem Johnem Fordem (epický David Lynch!) a hledáním horizontu mi ukápla slza dojetí. Tohle je prostě cinefilní zážitek se vším všudy! „Movies are dreams that you never forget.“ (11.01.2023)

Je to něžný a emocionálně úplný film, který také vzdává hold Spielbergovým rodičům. Jeho dětství míří do lesa temných pravd dospělosti. Vše je zabalené do jednoduchého vyprávění s pochopením a láskou. Půlka jsou nostalgické paměti, půlka óda na sílu filmů. Částečně zrod umělce, částečně rodinné drama. (11.01.2023)

Som rád, že sa Spielberg neváľal v množstve kinematografických odkazov, ktoré by docenilo iba malé percento. Nechýbajú, samozrejme, ani tie, no sú v oveľa menšom množstve, než by sa dalo čakať. Fabelmans je (ne)obyčajný príbehom mladíka milujúceho filmárčinu, ktorý potýka s problémami s rovesníkmi, s rodinou či vo vzťahu. Má to emócie, super to odsýpa a nechýba ani niekoľko fakt pekných myšlienok. (27.12.2022)

Jestli někdo umí filmem vyprávět příběhy, tak je to Steven Spielberg. Jeho moc ovládnout diváka je už tolik let neměnná, že sledovat Fabelmanovi je pro fanouška filmu čirá radost. A to i přesto, že děj filmu je vlastně hodně klasický. Totiž, vypráví příběh kluka, do jehož postavy se nepřímo etabloval samotný Spielberg. Ten miluje filmy a rád by je natáčel. Film tak ukazuje dění v jeho rodině, jeho zážitky ze střední školy nebo pár klasických problémů typické americké rodiny dané doby. To všechno je podkresleno naprosto bezkonkurenčními hereckými výkony. Michelle Williams je tu třeba naprosto fantastická. Asi její nejlepší role vůbec. Pozadu ale není ani Paul Dano a Seth Rogen, kteří tu v obou případech zvládli roli, jakou jsem od nich ještě nezažil. Samozřejmě nemůžu vynechat ani samotného Gabriela LaBelle, kterému bych moc rád přál zářnou kariéru, protože tady to vlastně celé stálo na něm a on to s přehledem ustál. Dílčí pozornost si pak jednoznačně zaslouží Judd Hirsch a David Lynch jejichž epizodní role tu popravdě nemají konkurenci. Oba si svých pár minut ukradnou pro sebe a Vy si můžete být jisti, že na jejich moment nikdy už nezapomenete. Mám takové momenty moc rád a vlastně mě už ani nepřekvapuje, že je pod nimi, stejně jako pod celým filmem, opět podepsaný právě Steven Spielberg. (21.02.2023)

Osobná chanuková záležitosť, ktorú si užil hlavne tvorca sám, pretože sa mohol ponoriť do spomienok. Užiť si to mohli aj jeho zarytí fanúšikovia, ktorí, keby Spielberg natočil film o tom, ako si aplikuje masť na hemeroidy, tak by dávali plnú paľbu. A pre takého bežného diváka film o nejakom chlapcovi, ktorí sa skrze nástrahy puberty dostane k hobby a zamestnaniu na celý život. Nič extra a celkové oslavné chorály medzi kritikmi pravdepodobne vyplývajú z toho, že nie je nikto natoľko odvážny, aby zakričal, že kráľ je nahý. (17.02.2023)