Basquiat

o zneuznaných umělcích, pro zneuznané umělce. gay Michael Wincott (to jinde neuvidíte), senza plejáda vedlejších herců (Bowie jako Warhol - už jenom tohle). nejvíc mě však přes veškerou tu palbu dostal Dafoe a jeho jak bych to řekl svobodný sochař s 25 vteřinovým monologem: -kolik ti je? 20? mě je 40. jsem rád, že jsem se neproslavil. dává mi to možnost dál se rozvíjet. - jednoduché a jak osvobozující. film se srdcem. Wrightův výkon není měřitelný cenami ani chválou, protože ho pojal jako prvek, je to prostě jinak a odjinud, než současné dnešní výkony. tak nepatetické, přirozené. scénu umrtí by si dnešní filmaři dychtící po soškách vychutnali do poslední vteřiny, odsud geniální Schnabelův obrat film od malíře pro malíře, který nepochopí kdo netvořil a netvoří. (30.07.2011)

Výborně obsazený, zahraný, napsaný a zrežírovaný životopisný film o umělci (malíři), kterého jsem sice neznal, ale který měl podle všeho dost zajímavý život. Jeho tvorbu hodnotit nechci, protože se v umění absolutně nevyznám. Jak říkal Burt Reynolds v Beanovi: pro mě je stejný Picasso i nabouraný auto. Jisté však je, že neoexpresionismus mezi mé favority nikdy patřit nebude. (19.06.2016)

Přiznávám, že téma filmu mně vůbec nezajímalo a jediný můj důvod ke shlédnutí bylo doporučení mého profesora dějin umění, že by nám mohl pomoc při učení na maturitu. Inu, z toho hlediska jsem dozvěděla dost, o existenci nějakého Jean-Michel Basquita, a vůbec celého neo-expresionického hnutí 80. let jsem neměla ani ponětí a jsem ráda, že těd vím. Ovšem jako film to bylo zoufale průměrný. Ale nezlobím se, režisér byl rovněž malíř a film natočil čistě jako poctu svému kamarádovy, což je vlastně hrozně hezký :-) A David Bowie v roli Andyho Warhola byl BOŽÍ! (06.05.2013)

Snímek, natočený podle románu Lecha Majewskeho, nenabízí žádné dojemné drama plné drásajících emocí, ale čistě jen surový pohled na rozkvět a zkázu jednoho mladého výtvarníka, který chtěl jen tvořit a ne vysvětlovat "co" a "proč" to dělá. A v tom smyslu je Shnabelův debut zobrazující boj individuálna a společnosti parádním výtvorem, stejně jako herecké výkony Jeffreyho Wrighta, Benicia del Tora, Michaela Wincotta a nepochybně také Davida Bowieho. (19.01.2009)

Debutující film neoexpresionistického malíře Juliana Schnabela vypovídá o jeho uměleckém cítění nejen pro malované plátno. Režisér si vybral téma a prostředí, které je jeho srdci blízké, tedy biografické drama nadějného malíře Jean-Michela Basquiata. Hlavní hrdinou snímku je černošský graffity writer populární zejména v 80. letech, kdy lidstvo toužilo po nové umělecké krvi. Tím se stal vedle post moderního malíře A. Warhola právě Basquiat, jehož by nikdo nedokázal ztvárnit lépe než Jeffrey Wright. Vedle něj se objevuje jeho přítel David Bowie jako Andy Warhol a své šance zde ve vedleší roli dostává také Benicio del Toro. Tedy dokonalá herecká smršť. Film mimo jiné ukazuje život a trápení umělecké scény na výsluní, vnitřní rozpolcenost a jak se mediální ohlasy mohou dotýkat lidských životů. Hlavním tématem filmu je však poukázat na to, jak jsou některé osoby, zvláště ty výjimečné, velmi křehké a jak je může i maličkost velmi ovlivnit. Je tomu tak proto, že jsou daleko vnímavější, než kdokoliv jiný. Snímek také nahlédne do křehkého přátelství mladého Basquiata a A. Warhola, jež je poznamenáváno mediálním děním a nakonec Warholovou smrtí, která znovuuvrhne Basquiata do temnoty drogové závislosti. Té nakonec v 27 letech podléhá. Divák také zaznamenává jak moc důležitá je zvuková kulisa. V Basquiatovi je někdy až dominující… Dostává nás pod povrch Jean-Michelovi kůže a stává se zároveň s obrazovým vjemem zcela nezapomenutelným zážitkem. (05.08.2011)