Acid House

Stejně jako je jasná sestupná hodnota knih Irwina Welshe, tak spadla i kvalita druhého filmu podle jeho předlohy. Trainspotting je nepochybně chytlavý, dobře natočený a celkově působivý film, ale Acid House je jen Trainspotting se všemi svými prvky vytaženými do absurdních extrémů, začíná po chvíli nudit a je velice nevyrovnaný. (19.01.2004)

Těžko se mi to hodnotí, všechny tři příběhy měly dobrý nápad. Vulgárnost byla na místě, protože se jednalo o okrajovou společnost, ale přesto to místy mohlo být trochu umírněnější. Beru to jako originální sondu do prostředí, kam slušný člověka asi jen tak nezavítá. První a třetí příběh byly pojaté spíše komediálně, člověk u toho jen tak sedí a občas se zasměje, kdežto druhý je naopak sociálním dramatem, které dokonce vede k zamyšlení, a právě díky němu hodnotím slabšími 4*. (13.06.2012)

„Takže mám padáka?“ – „Ne. Jen tvé místo se stalo nadbytečným. Pamatuj, že nejde o nadbytečného člověka, ale o místo!“ Hodně zvláštní, absurdní, jistým způsobem poutavý a originální film. Vyváženost dramatických scén a černého humoru je překvapivě slušná vzhledem k obsahu jednotlivých příběhů, stejně tak v případě samotných povídek (akorát Měkkejš nepůsobí tak „mimózně“). Všechny 3 ale mají společné špinavé skotské ulice, jejich povětšinou primitivní a nějakým způsobem jeté obyvatele, losera/y mezi hlavními postavami, odzbrojující přízvuk (u kterého bych si bez titulků zřejmě vůbec neškrtnul) a zoufalé konce (dokonce i symbolické). Nechybí také ponaučení typu: „Neser Boha, promění tě v hmyz.“ (kolika lidem asi tato pasáž nadzvedla mandle?) či „Měkkejš se nikdy nezmění.“ (a ne jak v hollywoodských filmech, že…). A jako bonusy jsou zde 2 psychojízdy v podání masařky (originální a vtipný let za pomstou) a sjetého Coca při bouřce (jeho představitel Ewen Bremmer je opravdovou hereckou hvězdou filmu) + jeho dětského převtělení po porodu (velmi vypiplaného). Jistě ne každému film sedne (třeba kvůli fantasy složce, nesympatickým postavám, typu humoru), mě však Acid House velmi pobavil a přiklepávám mu solidní 4*. „Začínám mít plný zuby toho věčnýho ospravedlňování. Nemáte žádný právo mě kritizovat. Dal jsem vám tuhle zemi a udělal vás, čůráci, k obrazu svýmu. Tak se taky trochu starejte sami. Ten pitomec Nietzsche neměl pravdu, když říkal, že jsem mrtvej. Nejsem mrtvej. Jen na všechno seru!“ (10.09.2014)

Ujeté? Ano. Britské? Totálně. Humorné? Neskutečně (ale naštěstí bez trapných komiksáků nebo zombie, kteří se vnucují do ulítlých komedií současnosti skoro neustále) Vtipné vám to tedy bude připadat jen za předpokladu, že nejste intelektuál, co se pohoršuje nad každým uprdnutím ve filmu. Hoďte na chvíli za hlavu konvence o tom, co je ještě ve filmu košer a co už ne a zapomeňte konečně už na to věčné srovnávání s Trainspottingem. Prostě se jen bavte.... Pro mě jeden z kultovních britských filmů. (28.10.2011)

Dnes již rozhodně klasika britské alternativní filmové scény, která nám popisuje perfektní skotskou angličtinou, jakým způsobem lze na konci 90tých let v Británii žít. Irvine Welsh naprosto nekompromisně a natvrdo popsal různé lidské osudy a Paul McGuigan to stejně nekompromisním způsobem natočil. První příběh, inspirovaný kafkovým příběhem Proměna, nám hned ukáže, že tento snímek je potřeba brát s rezervou jako drsnou komedii. I když v druhém příběhu se dočkáme lásky, lhostejnosti, nesnášenlivosti, prozření a odpuštění. Nho a nakonec Ewen Bremner sežere supermária a začne závěrečná jízda. Podle většiny komentářů vidím, že tady byl film pochopen trochu jinak. Jako porovnávací materiál k jinému filmu. Perfektní hudba ve všech třech povídkách a více než výborná režie a kamera. (16.05.2012)