Harry Potter 20 let filmové magie: Návrat do Bradavic

Nejsem až zas takový Potterhead, abych se na film těšil jak malé dítě a na to, jak jsem byl zezačátku skeptický, že půjde jen o emoční ždímání diváka bez jakékoli přidané hodnoty zkrátka jen aby po letech oživili HP koncept, nakonec jde o přesný opak a dokument překvapivě přináší velkou přidanou hodnotu! Kromě zmíněné nostalgie se totiž dozvídáme mnoho informací ze zákulisí, herecké začátky hlavního tria a záběry z jejch nacvičování, dále vidíme hromadu zábavných momentů z natáčení, postoje jednotlivých režisérů ke svému dílu i k dalším dílům od jiných tvůrců a jsme přímo vtaženi do atmosféry, která tehdy panovala při natáčení. Výsledek působí velmi nenásilně a šikovně a odkrývá mnoho informací, vzájemných vztahů a názorů nebo i toho, co obnáší hrát Voldemorta. Zkrátka a jednoduše jsem se dobře bavil a nečekal jsem, že půjde o tak dobrou přehlídku celého HP po 20 letech. Vůbec bych se toho nebál a šel do toho, ať už jste, nebo nejste Potter fan - tento dokument totiž celkovou myšlenku filmu ještě umocní tím, že nám nastíní, jak precizně a pečlivě bylo voleno nad veškerou gradující “strašidelností” v rámci jednotlivých dílů a jak se celý koncept vypracoval od dětského filmu k završení nejslavnějšího univerza v historii filmu. (01.01.2022)

Nádherná retrospektiva a ohlédnutí za koncem jedné kouzelné éry, která mnohým změnila život. Už od začátku dokumentu bylo vidět, že je to pojaté hlavně s citovou vložkou, která má v tomto případě velké slovo. Já velké finále této série zažila ve svých 14 letech a tak se nemůžu přímo řadit do té pravé Potterovské generace, nicméně jsem nesmírně vděčná, že jsem alespoň s filmovým zpracováním mohla vyrůstat. A možná, že právě díky tomuto filmu mi bude do smrti připadat, že vyrůst nikdy nemůžu a kousek toho dítěte ve mně zůstane navždy. Není rok, kdy bych vynechala Potterovský maraton a nepovažovala ho za plnohodnotnou formu eskapismu. A tento dokument uzavírá celý rámec tohoto globálního fenoménu s naprostou lehkostí, duchaplností a láskou. Přesto, že ani jednoho ze tří protagonistů už jsem od dob Harryho asi neviděla v žádném filmu, kde by mě chytli za srdce, považuju toto herecké trio hlavně za lidské bytosti, které vzdaly tu nejvyšší možnou oběť pro filmový průmysl a nechaly si tak změnit navždy život. Nestačí mi na to slova. Oko opravdu nezůstalo suché. (02.01.2022)

Takhle: Není to pro mě, protože i když jsem měl Harry Potter fázi jako 99 % lidí mého věku, knižní sérii jsem opustil s pátým a filmovou se čtvrtým dílem, po nichž už jsem nebyl na vlně ani jednoho. Takže i když i já čekal na sovu s dopisem, když mi bylo 11, tak o nějakých pět let později už jsem se tomu poněkud posmíval. Takže musím z velké části jen simulovat, jaký zážitek to je pro fanoušky série, pro něž výhradně je tenhle produkt. A myslím, že je může obsloužit velmi adekvátně, je to takové velké poplácávání po zádech a na konec asi přijdou i slzičky. Chemie mezi herci dál trvá (škoda, že neměli tenkrát lepší scénář) a docela jsem jim věřil. Je to kýč. Ale kýč není zakázaný. PS: Byla to podle všeho Rowlingová, kdo odmítl pozvání. Ve svojí vychytralosti asi moc dobře věděla, že lůza začne bez jakýchkoliv informací o realitě brečet o cancel culture, plus si zajistila další vlnu mediálního pokrytí svojí bigotní agendy, aniž by musela vstát ze židle. Bravo. I když ono být jeden z nejbohatších lidí (pop)kultury a umět manipulovat masami je asi automatický. (03.01.2022)

Nostalgie je potvora a tady funguje. U Harryho Pottera jsem vyrůstal, nejdříve u knížek a později i u filmů, a obojí mám rád. Takže jsem si tohle ohlédnutí nemohl nechat ujít. Jediný, co mi přijde divný je neúčast JK Rowling. Vím, proč ji nepozvali, ale nechápu, že tam v tom případě museli dávat archivní záběry. Buď bez ní nebo s ní, ne? Sice se to ke konci už začínalo opakovat, ale mlha před očima se tvořila snadno. (04.01.2022)

Harry Potter je mistrovským dílem a neumírající senzací jak ve filmové tak i v knižní podobě a ten, kdo si ho jednou pustí k srdci se ho už nikdy nezbaví. Je to jistota, kterou nám fanouškům přináší tahle série, jistota úniku do magického světa a jistotou se stala pro generace předemnou a stane se i pro další generace. Přinesl ale tenhle reunion po dvaceti letech něco nového co by změnilo a nebo nějak upevnilo můj vztah k sérii? Nepřinesl. Je to jen nostalgicky komentovaný recap všech dílů. Je to asi tak se všemi reuniony, které jsem kdy viděla a ani reunion nejmagičtější série pod sluncem nic magického nepřinesl. To, že si štáb a herci vybudovali za těch 10 let společné práce vztahy na úrovni rodinných vztahů je krásný a asi předpokladem k úspěšnosti a důvěryhodnosti celého díla, ale přeci jenom pro příběh a pro nás diváky jsou vztahy postav silnější než vztahy mezi samotnými herci a pár silných a hezkých slov pronesených na reunionu mě bohužel nezasáhlo skoro vůbec a to možná proto, že už jsem většinu z toho slyšela několikrát a při takovém opakování a vzpomínání to může působit až trochu nuceným dojmem. Já osobně věřím, že to vůbec nucené není a že vztahy mezi zúčastněnými jsou skutečně takové i mimo kamery, ale jednoduše řečeno mi to už nic nového nepřináší a mnohem víc jsem si užila samotný recap dílů ačkoliv je znám nazpaměť. Co mě dojalo bylo vzpomínání na zemřelé členy štábu a zestárnutí ostatních. Člověk si uvědomí, jak rychle ten čas pádí ačkoliv Harry Potter série samotná nezestárne nikdy. Nejhezčí část celé skoro dvouhodinovky bylo prvních 5 minut a pak když Robbie Coltrane okomentoval, že on odejde, ale Hagrid zůstane. A to je asi celá pointa, herci propůjčili svůj vzhled a talent a dali tak vzniknout postavám, které je předčili.  btw Rowlingová na reunion pozvána byla, ale ona a její tým odpověděli s tím, že archivní záběry z roku 2019 pro účely reunionu postačí, jen uvádím na pravou míru argumenty toho, jak se mohli opovážit ji nepozvat (01.01.2022)