Andaluský pes

Scénář: Luis Buñuel, Salvador Dalí .. Proříznuté oko, mouchy, useknutá ruka, prsa, a další dějové zmatky. Prostě nesourodý surrealistický chaos bez nějakého sdělení, jen snažný být iracionální a to nemám rád, protože mi to nic nedává. (07.10.2007)

Divné, zapamatovatelné, netradiční. Bizardní. Přehlídka šokujících scének, které nedávají smysl ani samy o sobě, natožpak dohromady. Surrealismus v malířské tvorbě Salvadora Dalího mi sedí, jeho nejslavnější filmový počin už však znovu vidět nemusím. Což ale nemění nic na tom, že je působivý a nesmírně originální. (08.01.2010)

Tak jsem se konečně podíval na onen skvost (?) před kterým do prachu padá každý správný intelektuál vybavený koleny (i když někdy nejsou vlastní, zdravíme loupeživou chobotnici sektoru Vhůůrl), jako správný ignorant a kulturní prabastard samozřejmě hodnotím i bez jakékoliv znalosti dobového filmu, natož filmu dobového Surrealistického, jenže... Je mi to úplně jedno, rozhodně neupírám Psu jistou zábavnost (obzvlášť ve dvou scénách, kterou jsou tak legendární, že je v alespoň deseti podobách viděl i takový člověk, který si myslí, že Dalí je jen exotická odrůda švestky), jenže to nějak nestačí, samozřejmě, ve své době to bylo nejspíš převratné a hluboce rozporuplné, ale odmítám tomu dávat pět hvědiček jen kvůli významu, svítiplyn byl totiž svého času taky brutálně nezbytný a dokonalý a stejně každý dáme přednost blbé žárovce. (17.05.2014)

Andaluský pes je krátkometrážním snímkem, plným nejrozmanitějších násilných surreálných scén, které se snaží diváka šokovat. Duo Buñuel - Dalí se svým dílem snaží vymezit zažitým společenským normám ve vztahu k iracionalitě vyprávění, což podtrhuje použitá nelineární podoba příběhu. Andaluský pes je výjimečným a nezapomenutelným dílem světové kinematografie. Čtyři hvězdy. 👍 (01.01.2024) (02.01.2024)

Vytékající bulvy, mravenci, osli, kozy a zadky, díky bože za moje celkem obyčejné sny, aneb zajímalo by mě, o jaký matroš se to pánové Dalí s Buňuelem dělili. Třeba by mi pak obsah dával větší smysl. Takto se dá hodnotit především forma - a ta je ovšem parádní. Kdyby alespoň polovina dnešních režisérů vykazovala při práci s montáží alespoň polovinu nápaditosti, hned by se lépe chodilo do kina. (03.07.2013)