TBH

Daleko lepší, než jsem čekal, ale naopak mnohem horší, než bych chtěl. Atmosféra a výběr témat vyšperkované, spousta zajímavých poukázání, poselství překvapivě jakž takž přijatelné. Ale scénář je tak otřesně nevypilovaný, až to bolí. Je zmatený v celkovém ladění (nejdřív příliš pesimistický až nihilistický, na konci se zas hezky poskládá tým „dobráků“, kteří drží pospolu - což nechci brát jako závěr, protože s těmito charaktery postav to nejspíš dlouho nevydrží), šíleně neautentický (tak špatně umístěné anglické výrazy ve větě bych coby cílovka nikdy neřekl) a hlavně s tak trochu splývajícími postavami, které dělají vždycky všechno najednou. Všechny jsou jednu scénu králové a královny empatie, druhou zas apatické svině, třetí takoví neutrálové, pak možná řešitelé všech konfliktů. A všechny mají obrovskou oblibu v naštvaném odchodu uprostřed konverzace. Své vlastnosti by si fakt měli víc rozdělit, v tom přece spočívá síla postav ve fikci. Osobně mám taky obrovský problém s vyselektováním oblíbenců z celého ansámblu studentů, zbytek z nichž jen tak postává na pozadí, a někdy dokonce i na popředí záběrů - vousatec, někteří z fotbalového klubu, skupina bičiz, večírek. Ti většinu stopáže jako by neexistovali a diváka vůbec nemusí zajímat. Jenže není to náhodou týž problém, který se řešil u postavy Tondy? (07.03.2022)

Naprosto výjimečný projekt, který lze doporučit divákům a divačkám i mimo Česko, případně Slovensko. Jakkoli jsou jednotlivé epizody poměrně krátké a tudíž je lze sledovat kontinuálně jako celovečerní film, neznamená to, že ona podívaná je o něco snažší, spíš naopak. Režisérka a showrunnerka Lucia Kajánková (mj. bývalá programová ředitelka festivalu Mezipatra) zvolila téma, které je běžnější - bohužel - ve Spojených státech, konkrétně střelecké útoky na školách. Seriál je ale především velmi vydařeným pokusem o vhled do duší současné mladé generace mileniálů, kteří se musejí potýkají s náročnými situacemi jako (kyber)šikana, coming out, vztajové problémy atd. To vše navíc v současné době, která je dobou sociálních sítí a de facto ztráty soukromí. Režisérka pracuje s nelineárním vyprávěním, které postupně vytváří skládačku a my se postupně dovídáme o hlavních hrdinech a hrdinkách. Silné atmosférické dílo umocněné přesvědčivými výkony neokoukaných mladých lidí a přesně mířeným soundtrackem. Casting tedy oceňuji asi nejvíce, i díky použitému jazyku je TBH autentickým dílem, kde lze aktérům a aktérkám jejich postoje věřit, i když s nimi nemusíte automaticky souhlasit. A krásný nepatetický konec plný naděje. (17.02.2022)

Podle hudby a ohozů bych tipovala, že je režisérka minimálně o 15 let starší. Nevím nic o tom, že by dnes teenage žili takový revival přelomu osmdesátek a devadesátek. Mně ale tenhle styl rozhodně vyhovuje. Proč se nezasmát a nedojmout u těžkých osudů lásek a nelásek z času věku, ve kterém jde o život, když k tomu navíc hrají Joy Divison nebo Ministry… Jen těch švédských filmových počinů, jak tu padlo, mi to připomíná hned několik. Co teenageři, líbí se jim to? Toť velká otázka. Pro mě fajn, ale mrzí mě, že slečna „pomáhající osina v zadku“ nakonec neskončila na nějaké terapii, kterou ze všech nejvíc a urgentně potřebuje. Každý na konci něco získal, jen ona vyšla naprázdno… (22.02.2022)

Tematy zde jsou hierarchie v kolektivu, kybersikana, nemilosrdnost kolektivu na strednich skolach, hledani vlastni identity. Kapitan florbaloveho tymu je okrajova postava. Hlavni je alfazena Nessa. Teen postavy jsou sobecke, nejsou schopne se zajimat o pocity ostatnich dokonce ani ve sve parte. Ti mimo partu jsou podezreli. Neheterosexualni postavy nejsou stereotypni. Postavy jsou uveritelne. Vubec zajem o postavy, jejich pocity apod. je tu hlubsi, nez vidime v nasich serialech, ktere se dnes pro mnoho lidi staly hlavni zabavou ve volnem case. Divak jako ja se v tomto serialu pouci jak se soucasni teenageri chovaji, jaky maji slovnik, traumata, psychozy. (16.04.2022)

Tak pro mě je to celkem zajímavý WTF. Za mých časů jsme se takhle nechovali, drželi jsme spolu a držíme dodnes a co mě dostalo nejvíc je ta šíleně sprostá mluva. Já jsem si myslela, že my jsme mluvili hodně sprostě ovšem totok se nedá překonat. Mám pocit, že dnešní puboši si vytváří problémy, které vůbec nemají. Já, kdybych se chovala tak jak zdejší protagonisti, bych dostala přes držku a letěla bych skrze celou předsíň. Jasně, není to dobrý návod jak vychovávat děti, ale toto bych já osobně doma nesnesla. Dnes viděné Krásné bytosti se můžou TBH akorát vysmát.  Fuuuuck všichni rozmazlenci světa. Pokud si nehrábnete rypákem do země, tak nevíte o čem ten život vlastně je. Za mě úsměvných 88% (17.02.2023)