Vocasy na tripu

Nekompromisně vulgární jízda, která polomrtvý komediální žánr resuscituje tím nejlepším možným způsobem. Tak zhruba nějak takto lze v jedné krátké větě popsat snímek režiséra Joshe Greenbauma honosící se názvem Strays, který má sice poněkud jednoduše přímočarou premisu, nicméně prim zde hrají převážně ony přisprostlé gagy, u nichž tvůrcům zjevně (Díkybohu!) nebylo opravdu nic svaté. Se čtyřnohými hrdiny tedy zažíváme epický road trip vyplněný neuvěřitelně absurdními situacemi, které dozajista spolehlivě potrápí Vaši bránici. Pokud tedy hledáte ujetou a nekorektní zábavnou jednohubku na volný večer, Strays jsou prostě a jednoduše tím pravým. Skvělá práce! „You can learn how beautiful it can be when you're off the leash.“ (19.09.2023)

Tak trochu jiná psí komedie :))) Nový klenot komediálního žánru a absolutní trefa do černého! Nepřeháním, když řeknu, že jde o nejlepší komedii za poslední roky, která si teda bere do huby úplně všechno a bez servítek tady sází jedno sprosté slovo za druhým. O příběhu se zde bavit nemusíme, páč kvůli něj na film nikdo nejde a jedinou výtku mám, že ke konci je film mírně sentimentální a s přibývajícími minutami se ubírá na humoru a přidává na dramatičnosti, ale to jen velmi, velmi okrajově. Jinak jde totiž o 90 minut čistého, nekompromisního humoru, který z velké části stojí na šíleně sprostém základu, opírající se do všech a všeho, co mu přijde pod ruku, ale na bodech mu dost přidává schopnost být vtipným i bez své sprostosti, protože se excelentně trefuje do tolika psích témat, že si snad nevybavím jediné, které by tady vynechali. Hláškuje se zde kadencí 10 za minutu, ani chvíli jsem se nenudil a jeden vtip doslova střídá druhý, rozpravy o psích hovnech (“všimli jste si, proč je sbírají? Asi na čokoládu! To proto nám ji nedávají!), o čuchání zadků, o honění vlastních ocasů nebo o tom, proč psi vlastně sní každé hovno, co vidí, jsou úžasné a už opravdu dlouho jsem nezažil, že se celé kino nonstop smálo. A scéna s utíkáním před ohňostroji na pouti byla pak výborným highlightem, kde tvůrci ukázali i zručnost pracovat se scénou a režisérský cit. Nejzábavnější kino návštěva a film, který mě skvěle rozesmál a ke kterému se budu často vracet. A český dabing je SKVĚLÝ!! (24.08.2023)

Pokud jde u umocnění humoru vulgaritami, jsem jednoznačně fanouškem takzvaného Cimrmanova šrapnelu. To, co jsem zažil tady, mi připomínalo spíš kobercové bombardování (když už to z diváka neudělalo trhané vepřové na první dobrou, střepinám už neunikl). Na druhou stranu uznávám, že i když se jinak snímkům s různými zvířátky raději vyhýbám (bo citová ždímačka = pruda), tady jsem se po celou dobu v rámci možností bavil. A abych řekl pravdu, ani ten slovník nepředstavoval nepřekonatelnou překážku, tu si vystavěl scénárista, který evidentně vsadil na to, že osloví hlavně diváky Prciček a podobných filmů, takže se postaral především o dostatečné množství čokoládových lanýžů, zatímco se mu z příběhu tu a tam vytratila logika. Ale jo, jako jednoduchá zábava na jedno zhlédnutí to vcelku fungovalo. / Poučení: Co si počůráš, je tvoje. (07.01.2024)

,,Psia jazda" je v podstate roadtrip film, ale so psami namiesto ľudí. Príbeh je veľmi jednoduchý psíček Reggie sa spojí s tromi ďalšími psami, aby našli majiteľa, ktorý ho opustil, a vykonali na neho pomstu. Je to extrémne drsná komédia, ktorá preberá detský koncept hovoriacich psov a napĺňa ho sexuálnymi vtipmi, drogami a neustálymi nadávkami. 7/10 (20.10.2023)

Náramně povedená nekorektní psí taškařice, která je většinou k popukání, ale občas v ní zazní i nějaký ten mollový tón, hlavně tam, kde divákům připomene, že naši čtyřnozí miláčci vidí svět zejména skrze vztah ke svým lidským parťákům a ten dokáže být někdy hodně bolestný. Každopádně mi "Vocasy na tripu" potvrdily mou dávnou domněnku, co je absolutně největší psí pochoutkou a také jsem se konečně dozvěděl, co náš buldoček každodenně vyřvává na místního pošťáka :-). (10.09.2023)