Reklama

Reklama

VOD (1)

Americký režisér Robert Altman patřil v 70. letech k hlavním průkopníkům americké nezávislé scény, kteří se snažili o hollywoodský umělecký film. Proslul jako autor, který si vypěstoval velmi osobitý styl založený na provokativním pojednání společenských témat a ve svých filmech vyjadřoval kritiku a nedůvěru k americké společnosti. Po celou svou kariéru si pohrával s tradičními filmovými žánry a stereotypy. Ve válečném snímku MASH (1969) zachytil protiválečný postoj prostřednictvím absurdního humoru. Svět Divokého západu zesměšnil ve filmech McCabe a paní Millerová (1971) nebo Buffalo Bill a Indiáni (1976). Slavný snímek Nashville (1975) představoval mozaiku společenských vztahů na pozadí country festivalu... Ve svém snímku Dlouhé loučení (1973) pro změnu navázal na tradici filmu noir. Jedná se o osobitou adaptaci slavného románu Raymonda Chandlera Loučení s Lennoxem, jehož děj Altman oproti předloze zasadil do období svobodomyslných 70. let. Hlavní postavou příběhu je soukromý detektiv Philip Marlowe (Elliott Gould), k jehož charakteristice neodmyslitelně patří nezřízené pití alkoholu, kouření cigaret a projevy plné cynismu a ironie. Jednoho večera se u něj v bytě objeví jeho přítel Terry Lennox a požádá ho, aby ho zavezl do Mexika. Marlowe mu vyhoví, ovšem ihned po svém návratu se ocitne ve vazbě kvůli vyšetřování vraždy Lennoxovy manželky. Na první pohled se zdá být vše jasné – žárlivý manžel zavraždil svou manželku a poté spáchal sebevraždu v Mexiku. Jakmile se ovšem Marlowe ocitne na svobodě, rozjíždí pátrání na vlastní pěst. O jeho vyšetřování se nápadně začne zajímat i úspěšný, ale věčně opilý spisovatel Roger Wade a jeho žena Eileen. Přibývají další mrtví a Marlowe začíná rozplétat záhadu, která stála za zmizením jeho přítele. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (105)

El Indio 

všechny recenze uživatele

Pan Augustine si pohrál s ksichtem té svojí kurvy zatraceně pěkně. Na to jen tak nezapomenu. Ale jinak bylo Loučení s Lennoxem docela slabota. Tahle adaptace měla vzniknout už tak o pětadvacet let dřív. Bylo by to úplně jiný, ale myslim si, že mnohem lepší. Tenhle Marlowe let sedmdesátých mi prostě nesedí. A co měl znamenat ten kníratý Arnold? ()

Rominator 

všechny recenze uživatele

Arnold Schwarzenegger s knírkem hrál pouze v malé roli jednoho z Augustineových mužů. Na chviličku se objeví i David Carradine jako Socrates, který je Marloweovým společníkem v cele. Arnie tam byl vyloženě jen proto, aby svlékl tričko, protože jeho postava nemá jakýkoliv dialog a za celou dobu nespustí z Philipa Marlowea (Elliott Gould) oči. U Arnolda jsem ani nečekal, že by zde měl mít větší roli a David Carradine byl nečekaným nálezem. ()

Reklama

liquido26 

všechny recenze uživatele

Loučení s Lennoxem je pro mě osobně asi nejlepší Chandlerův román. S předlohou si tvůrci poradili poměrně hodně svérázně. V podstatě úplně ignorují ono podivné melancholické přátelství mezi Marlowem a Lennoxem, které je pro román klíčové a dodává ději ten správný náboj. Stejně tak je vše ostatní hodně pozměněné, zjednodušené nebo úplně vynechané a na druhou stranu se objevují nové prvky (např. Marlowova kočka, jeho sousedky a celá ta zápletka s kufrem peněz). Na jednu stranu to všechno byl pro mě trochu šok, ale na druhou stranu si říkám, že to vlastně neškodilo. Koukal jsem zkrátka na sedmdesátkovou detektivku, která díky radikálním změnám ve scénáři překvapovala i v tom hlavním rozuzlení. ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Dlouhé loučení je celkem fajn kriminálka, ale - jak to tak bývá - knižní předloha je nesrovnatelně lepší. Labutí píseň Raymonda Chandlera, Loučení s Lennoxem, je knihou, která rozehrává hned několik zajímavých témat - samotu, přátelství, mužské stárnutí, pokřivenou společnost - a přitom je zabaluje do atraktivního prostředí Los Angeles (pro které mám zvláštní slabost). Drobní skoro až směšní gangsteři, zkorumpovaní poldové, luxusní domy na plážích a spousta whisky a cigaret.. Bohužel ale v tomto filmu zůstalo jen to pozlátko, to atraktivní prostředí, a z hlubších (především sociálně-kritických myšlenek) pak už jen velmi málo. Vzhledem k tomu, že Phil Marlowe je málomluvný samotář, je jasné, že většina myšlenek v knize jsou jeho vnitřní monology. A o ty se tvůrci filmové verze úplně připravili. Možná by byl namístě voiceover, ale Altman asi věděl, proč ho nepoužil... Zkrátka a dobře - literární verze je jedním z nejlepších kriminalistických románů 20. století, kdežto filmové zpracování jen jakýsi lepší díl Columba. Nevadí mi, že se oproti knize ubralo postav a některých motivů, ani že byla změněna pointa (byť člověka napadne - když to chtěl scénárista udělat razantně jinak, proč vůbec sáhl po této předloze?). Dokonce mi ani zas tak nevadí, že všechny postavy jsem si představoval úplně jinak. Ale co mi vadí je to, že místo aby se řešilo třeba pozadí zajímavého vztahu Lennox - Marlowe, tak se čtvrt hodiny řeší, jestli Phil sežene žrádlo pro kočku.. ()

Una111 

všechny recenze uživatele

R. Chandler byl v době natočení filmu Dlouhé loučení už 14 let pod zemí, což bylo zřejmě jeho štěstí, protože by ho tenhle film asi do hrobu dostal! Takhle zprasit jeho nejlepší povídku (Dlouhé loučení s Lennoxem - The Long Goodbye), no to už chce velkou dávku břídilství nebo drzosti, chcete-li! Že se nedrží autoři filmu přísně dějové linie, no budiž! Ne všechno lze převést na filmové plátno a film má jiné způsoby, jak zprostředkovat zápletku. JINÝ PŘÍBĚH, JINÝ KONEC !!! Kdo nečetl, neví. I tohle bych dokázala odpustit! Ale že z Marlowa udělali takového kašpárka, to je neodpustitelné! Z Phila Marlowa, o kterém sám Chandler napsal: „Těmi ošumělými ulicemi musí kráčet muž, sám morálně neošumělý, muž nepošpiněný a bez bázně. Takovým mužem musí být detektiv v tomto druhu příběhu. Je hrdinou, je vším. Musí být celý muž, normální a přitom neobyčejný muž. Je osamělý a je hrdý tím, že s ním budete jednat jako s hrdým člověkem, nebo budete velmi litovat že jste ho kdy spatřili… Myslím, že kdyby takových jako on existovalo víc, dalo by se ve světě žít mnohem bezpečněji, a přitom ne tak nudně, aby nestálo za to v něm žít.“ Tohle byla jen nehezká parodie! Tak díky - víckrát NE! ()

Galerie (110)

Zajímavosti (3)

  • Ocenění: Národní sdružení amerických filmových kritiků 1974: nejlepší kamera. [LFŠ 2010] (Krouťák)
  • Ve filmu se také v malé roli bodyguarda objevil i Arnold Schwarzenegger, o němž se režisérovi Robertu Altmanovi zmínil herec David Arkin, jenž mu namluvil, že je to vzpěrač, co právě přijel z Evropy. Ačkoliv byly informace překroucené, Altman ho ihned obsadil. (lekr)

Související novinky

Star Wars a Pán prstenů se dočkaly obří pocty

Star Wars a Pán prstenů se dočkaly obří pocty

15.12.2021

Americký národní filmový registr se letos opět rozšířil o několik významných děl, mezi něž byl konečně zařazen také fantasy počin režiséra Petera Jacksona Pán prstenů: Společenstvo Prstenu. Snímek z… (více)

Reklama

Reklama