What Is a Woman?
Režie:
Justin FolkKamera:
Anton SeimHrají:
Matt Walsh (průvodce), Jordan B. Peterson, Phil McGraw (a.z.), Oprah Winfrey (a.z.), Caitlyn Jenner (a.z.), Demi Lovato (a.z.), Tucker Carlson (a.z.) (více)Obsahy(1)
Dokument venujúci sa rodovým a transrodovým otázkam, v ktorom Matt Walsh hľadá odpoveď, či ako sám vraví pravdu, na otázku: Kto je žena? Hľadá ju naprieč USA skrz rozhovory s bežnými ľuďmi na ulici, no aj s odborníkmi z pediatrie, psychiatrie, psychológie či ľuďmi, ktorí podstúpili zmenu pohlavia, taktiež s terapeutom potvrdzujúcim pohlavie či nakoniec s chirurgom, ktorý operácie zmeny pohlaví vykonáva. Pri hľadaní odpovede neváha a vycestuje za kmeňom Maasaiov v Keni. Snímka sonduje fenomén, ktorý sa objavuje v USA a to, že stále viac a viac mladistvých rozhoduje o zmene svojho pohlavia, často neuvedomujúc si, aké následky zmena môže priniesť. Matt Walsh si berie na paškál aj ošemetnú stránku fenoménu trans - vysporiadanie sa s oslovovaním, nároky týkajúce sa návštev sociálnych priestorov ako šatne či WC či nevyriešenú otázku hodnotenia športových výkonov. (Biopler)
(více)Recenze (75)
Určite sa nejdem zastávať týchto moderných trans trendov, ktoré sa šíria naprieč neoliberálnym svetom. Ale tento dokument mi prišiel až extrémne tendenčný, a mám pocit, že Matt Walsh si dal poriadne záležať, aby našiel v americkej spoločnosti poriadne extrémy. Však prečo nie? Extrémy predsa dokážu v populistickom svete prinášať najväčšie senzácie. Každopádne, s neolibérlanym pohľadom "môžete byť, kým chcete a čím chcete" sa mi rozhodne nepozdáva, a bolo by vhodné sa na každý prípad transgenderovej dilemy pozerať skôr individuálne ako globálne. Za tendenčný extrémizmus dávam len 2* ()
Jediný klad tohohle filmu je, že když se přiřadí na nějakou filmovou databázi, jde si rychle udělat jasno o tom, kdo na ní je debil. Tyhle propagandistické blbosti špatně maskovaných nácků mě nechávají celkem v klidu, protože se k tomu nikdy nedostane nikdo s výjimkou lidí, co hledají validaci svých ignorantských názorů a už jsou ideologicky "hotoví". Takže Matt Walsh pokládající s tónem objevitele Ameriky otázky, na které by si mohl vygooglovat desítky let staré jasně formulované odpovědi, je celkem neškodný. Není to ani moc zajímavé coby ukázka filmařské manipulace, protože každý trochu soudný člověk vidí, jak je tu manipulováno a proč, je to velmi průhledné. Ale jak říkám, jako indikátor debilů dobré. ()
To, co zpočátku vypadá jako komediální satira, se v průběhu času překotí do brutální filozofující dystopie, ze které doslova mrazí. Komediální část poukazuje úsměvné prvky v chápání pohlaví a vlastní identity, ale později zabrušuje čím dál víc do témat sexuální identity, transgenderu a rostoucího trendu pohlavních přeměn, stejně tak jako ukazuje snahu dnešního světa umlčet kohokoli, kdo by svými slovy “emocionálně poškodil trans lidi” a kohokoliv, kdo respektuje základní biologii a nerespektuje 1000 odlišných pohlaví. Celá situace, která se rychle vyvíjí nejen v Americe, ale v celém světě, je postavena na hlavu a z celého “dokumentu” je mi až fyzicky zle, když si uvědomím, v jakém pošahaném světě budou děti naší generace muset vyrůstat. Hnus, nechutnost nejvysšího kalibru a neskutečně cením autora za jeho koule veřejně proti tomuhle vystoupit. ()
Svět se vážně v prdel obrací. Za chvíli obyčejní normální heterosexuálové budou pomalu pranýřování za svůj styl života a tradiční hodnoty klasické rodiny, pohlaví (od pradávna muž -žena) na úkor kdejakých úchylů, sluníčkářů, psychicky narušených jedinců a politiků+ expertů, kteří si honí body a upřednostňují kdejakou píčovinu, co někdo vymyslí. Já patřil taky k těm, kteří si z různých exotů dělal ještě nedávno srandu, ale ona to už přestává být sranda – podle dnešního škatulkování jsem ateista, rasista, xenofob a antivaxer – a jsem na to kurevsky hrdý. Stejně jako vyznávám svazek manželství muže a ženy a maximálně registrované partnerství pro homosexuály. Pokud se někdo cítí jako muž či žena ale ve skutečnosti je jiného pohlaví – tak ať se nechá klidně přešít někde v tichosti na klinice, nebo nosí oblečení druhého pohlaví, paruky, ať si klidně píchá hormony, ale do prdele cpát takové hovadiny do děcek – tak to už je vrchol. Další magoři si myslí, že jsou veverky, vlci, houpací kůň – no tak ať tyhle blázny zavřou někde do ústavu, ale proč by měli mít stejná práva jako ostatní – jak vůbec chtějí zavést třetí či kolikáté pohlaví, nebo změnit skloňování sloves či odsoudit někoho do vězení, že nesouhlasí s tím, aby jeho děcku někdo píchal kdejaká svinstva…Přitom ani nedokáže většina těchhle expertů odpovědět na normální otázku…Proč by měli genderové soutěžit s normálními holkami či kluky, proč by měli být ve společných šatnách-sprchách – kdejaký úchyl – tam ať jim udělají ty jejich speciální hajzlíky a dají všem ostatním normálním lidem pokoj. Už i ti černoši v Africe mají víc rozumu než ti slavní američtí experti, lékaři a politici…Matt Walsh se možná choval místy povýšeně, arogantně, ale v tomhle mu držím palce. Pro úchylky a výstřednosti existuje možná jistá míra tolerance, ale pokud nám to přeroste přes hlavu, tak je lidstvo vážně odsouzené k zániku… ()
Zajímavosti (5)
- Kai Burkhardt z nemeckého periodika Die Welt nazval Walsha „konzervatívnym Michaelom Mooreom“ a ocenil dokument za to, že rozprúdil americkú „vojnu medzi pohlaviami“ kladením zdanlivo jednoduchých otázok údajným odborníkom v tejto oblasti, ktorí nie sú nakoniec schopní odpovedať. (Biopler)
- Film mal premiéru zámerne 1. júna 2022, čo je začiatok mesiaca prideu. (Biopler)
Hodně tendenčně a předpojatě natočený "dokument", který ale zviditelňuje i několik znepokojujících tendencí dnešní doby. Jako někdo, kdo před 10 lety vystudoval Gender Studies, jsem si chtěla udělat názor na tento snímek, kladoucí si rádoby jednoduchou otázku, co je to žena. V esencialistických kruzích nebo před 20 lety by si ještě všichni ťukali na čelo, co je to za blbou a jasnou otázku. Dnes už to tak není. Je to špatně? Osobně si nemyslím, že by rozlišení na gender/pohlaví představovalo nějaký problém, spíš logické vyústění nejasné terminologie, která potřebovala zpřesnit. Být ženou už neznamená jen mít nějaké pohlaví, ale i se ženou cítit uvnitř, což představuje pro každého něco jiného, proto taky je mezi ženami taková diverzita projevu, ať už uvnitř či navenek. Pro transsexuály pak jde zase o něco jiného, ale především o jejich svobodnou možnost sebevyjádření, kterou bychom měli respektovat, samozřejmě pokud toho někdo nezneužívá a jen se za takového člověka nevydává, aby mohl šmírovat holky ve sprchách. Co se týče obsahu, bohužel byl podán dost jednostranně a nebylo zde zachyceno, jakými úskalími procházejí translidé, problematika transfobie, psychické dopady na jedince, které skutečně trpí např. disforií, ale soustředil se na tu opačnou stránku samotných operací, hormonů, atd, kde souhlasím, že by se měla vést diskuze o dlouhodobých důsledcích a možných rizikách místo tabuizace a cenzury, to nikdy nikomu neprospívá a je děsivé, jaké následky dnes v Americe potkávají ty, co si dovolí říct něco, co zrovna nezapadá do ideologie současného hnutí woke. Stejně tak je problematické i indoktrinování dětí, které jsou vysoce ovlivnitelné a mohou si tak hned myslet, že je s nimi něco špatně, když se nechovají typicky "žensky" nebo "mužsky" a mohou pak vidět východisko v blokátorech hormonů apod, zatímco kdyby si tou pubertou normálně prošli, tak je tahle fáze většinou přešla, nebo dřív ani nenapadla. To je riziko a velké a chtělo by úplně jiný přístup, otevřený, opravdový, naslouchající a nevnucující, tzn. že by farmaceutické společnosti musely na první místo nedávat zisk, ale well-being dospívajících, což je bohužel trochu scifi. Stejně tak problematika sportu - zde podle mě nejde o gender, ale o pohlaví, stojící na nějakém fyzičnu, produkci hormonů, atd., protože jinak jsou zde ženy výrazně znevýhodněny a jednoznačně pak není spravedlivé takto soutěžit. Podobně to vidím i u otázky záchodů a sprch - tady se dá řešit těmi genderově neutrálními pro všechny ty, co se identifikují jinak. Celkově mi ale Matt není ani trochu sympatický, protože se apriorně snaží všechny liberály zesměšnit a ukázat, jak se topí v odpovědi na "jednoduchou" otázku, která ale pro ně vůbec jednoduchá není a tak se na ní ani jednoduše odpovědět nedá, a to si myslím, že je dobře, že nás definuje víc než to, co máme mezi nohama, protože přece jen nejsme zvířátka, nebo nežijeme jako Masajové mimo civilizaci, a tak se dokážeme zabývat komplexnějšími pojetími lidské psychiky a nepředstírat, že jakési odchylky od normy neexistují a jsou asi vymyšlené nějakými blbečky, co mají moc času a peněz. () (méně) (více)