Metoda Markovič: Hojer

Vynikající herci, perfektní scénář, skvělé dialogy, parádní atmosféra a výprava... Tady všechno šlape. Metoda Markovič: Hojer je vysoce kvalitní poctivou dobovou detektivkou, která má divákovi hodně co nabídnout a nabízí mu to naplno. // Uhlík je naprosto fantastický, stejně tak Kotek a samozřejmě Lněnička v životní roli. Seriál takových kvalit máme možná jen jeden - Devadesátky, a i ty možná hravě strká do kapsy. Tohle je naprosto bez debat nejlepší český TV počin za mnoho let. Jsem naprosto nadšený naprosto ze všeho, nemám vůbec co vytknout. A těším se na Straku. 100 %. (16.03.2024)

Ak budem brať do úvahy len nekomediálne seriály, tak sa Metoda Markovič: Hojer jednoznačne vyšvihla do TOP 5 ČR. A o pomyselný vrchol súperí so seriálmi Bez vědomí (2019), Rédl (2018) a predovšetkým Pustina (2016). Filmy, seriály, dokumenty, podcasty o sériových vrahoch sú vo svete dlhodobo hitom. Konečne môžeme ochutnať trochu toho tunajšieho mäsa, a to v európskej kvalite. To čo predviedol Petr Uhlík malo naozaj oscarové rozmery. Jeho vtelenie sa do Hojera nemalo absolútne žiadnu chybu. Veril som mu jeho jednoduchosť, túžbu zavďačiť sa, jeho chvástačstvo, oplzlosť a tie blikance, kedy naplno presiakla jeho bezcitnosť. Grimasy, hlas, držanie tela...radím medzi absolútne najlepšie herecké výkony v histórii ČR filmov/seriálov. A aby toho nebolo málo, tak mal k sebe Petra Lněničku, ktorý ide v stopách majora Kalaše (Rudolf Hrušínský), teda kľudná, rozvážna, inteligentná sila na tej správne strane morálky. Ďalším príjemným prekvapením bol Vojtěch Kotek, ktorý si pre seba na malom priestore ukradol každú scénu. Prečo som teda nedal plný počet *? Vadil mi Adam Mišík a hlavne pričasté odbočovanie do nevražedných súvislostí. Nepotreboval som spoznať rodinné zázemie Markoviče až tak podrobne. Obišiel by som sa bez riešení súkromných problémov jednotlivých policajtov. Ak by ste mali za rok vidieť len jeden český seriál, tak voľbu máte jasnú hneď z kraja roku. (02.03.2024)

Nepamatuji se, že bych za téměř půl století života v Brně slyšel slovo pošmak, asi pražská zkomolenina šmakovat nebo pošmáknout si. Ale to jen na okraj k seriálu, ze kterého mám rozporuplné pocity. Na Novu je seriál jistě nadstandardem, rovněž herecky velmi dobře obsazeno (pro mne top Neužil a Uhlík), ale prostě něco tomu pořád chybělo. Předně si pokládám otázku nad záměrem seriálu. Vyvolat diskusi o trestu smrti? O psychologickém profilu Markoviče? Nebo Hojera? Nevím. Trest smrti máme naštěstí řadu let zrušen a jeho obnovení není zásadním tématem diskuse současné společnosti. Legenda Markovič ztrácí na lesku, uvědomíme-li si, že v možných důsledcích svého jednání ohrožuje své blízké (vzpomeňme na Devadesátky a naopak maximální snahu o anonymitu kriminalisty kvůli rodině). Hojer jen postavou bez diskuse, je-li produktem nedostatečné sociální peče před Listopadem, jako tomu bylo ve filmu Olga. Prostě co vlastně bylo záměrem? (06.03.2024)

Troufám si tvrdit, že jsem o Hojerovi a Markovičovi viděl/četl vše, co je veřejně dostupné. Právě díky tomu jsem schopný naplno ocenit tuhle šestidílnou parádu! Tvůrci si dali opravdu poctivě záležet na normalizační retro atmosféře, od všudypřítomného kouření až po takové detaily, jako je vybavení domácností a kanceláří. Naprosto famózní jsou poté herecké výkony, zejména trio Lněnička, Neužil a Uhlík. Zejména posledně jmenovaný se do svého "Ládi" neskutečně obul. Ačkoli se totiž skutečnému kanibalovi až tak fyzicky nepodobá, jde vidět, že hodně času strávil sledováním videomateriálů se skutečným Hojerem. Například jeho gestikulace či držení cigarety jsou naprosto věrné. Stejně jako většině lidí mi vadil mladý Mišík, který se do seriálu vůbec nehodil. Naštěstí tolik času na obrazovce nestrávil. Už se moc těším na druhou sérii, která by se měla věnovat případu "spartakiádního vraha" Jiřího Straky. (03.03.2024)

Dosti povedená variace na Fincherova brilantního Mindhuntera, ve které namísto nažehlených obleků, západních aut a nablýskaných trávníků stojí v popředí opar socialistického Československa. Celé vyprávění je zaplaťpánbůh téměř oproštěno od politických proklamací, což dává více prostoru k vyniknutí formálního zpracování, které je nesmírně vymazlené. Takhle kvalitní retro, které vypadá ryze filmově, tu dlouho nebylo. Vedle té prvotřídní formální stránky je to zatraceně dobře napsané, důvěrný vztah obou hlavních postav působí naprosto autenticky. Implementace behaviorálních metod vyšetřování do komunistického aparátu 80. let asi nemohla dopadnout lépe. Petr Uhlík excelentní. [90%] (06.03.2024)