Titanic

Nebudu se tady rozepisovat, jak je to strašně romantický a nebo že to má slabej scénář, protože to jsou kraviny. Tenhle film je jeden velkej milostnej příběh zasazenej do katastrofy a s tim se musí počítat a s tim se na to musí koukat. To je pak težký, když se de někdo koukat na dokument o Titanicu a dostane tohle. Prostě a jednoduše to je velkofilm se všim všudy. Nechybí nic, ať už jde o velkolepý scény, nádhernej příběh nebo úžasnou hudbu, Titanc tohle všechno splňuje a i přes svojí značnou délku nenudí ani chvilku a závěrená půlhodinka je úžasná. (23.12.2007)

Cameronův snímek o luxusním zboží společnosti White Star Line s nízkou trvanlivostí budiž navždy synonymem pro velkofilm v tom dobrém i zlém slova smyslu. Zajímalo by mě, zdali za tím vším stál kalkul chladný jako voda severního Atlantiku, či jen touha převést na plátno nejznámější námořní neštěstí lidské historie. Každopádně pro milovníky romantických spektáklů sledovaných se zásobou papírových kapesníků pod paží je Titanic neodkladnou povinností. Pokud jste pouze milovník katastrofických filmů, nechte se v půlce vzbudit a provrníte zbytek blahem. Mimochodem, Leoš je tady tak sladký, že na konci, kdy se změní na jednu ze složek drinku whisky se sodou a ledem, jsem mu chtěl vrazit do řitního otvoru nějakou větší třísku z paluby Titanicu a slízat ho jak nanuk.. (02.09.2008)

Pod slovem Titanic si nejdříve představím gargantuovský parník, o kterém se mluvilo jako o nepotopitelné lodi, a hned poté Cameronův velkofilm, který mě okouzlil převážně naprosto úžasnou prací s kamerou. Jenže pak si vzpomenu na to co jsem slyšel, když se loď vydala brázdit poprvé a naposledy (doufám že to nikdo nebude brát jako spoiler...) vody temného oceánu, byla to hudba Jamese Hornera, právě ta je nedílnou složkou snímku. Když totiž Titanic skončí, je to právě ona, která se vám ještě bude dlouho prohánět hlavou, existuje snad někdo kdo by neznal hlavní motiv filmu? Pochybuji... (Samozřejmě můžete namítat miliony Afričanů a malých dětí, ale... rozumíme si...). Cameron nám ani nenabízí nic co bychom nečekali, poutavou historickou katastrofu spojuje se smutným julioromeovským romantickým příběhem dvou lidí z odlišných kast, jejichž vztahu není přáno. Čím je tedy film tak silný? Cameron využívá silného potenciálu Shakespearova příběhu o Romeovi a Julii a zasazuje jej do prostředí, které není fantaskní, do prostředí s koncem, který všichni známe. Přestože se romantická rovina příběhu nenechává nijak ovlivňovat tou katastrofickou, spíše se od ní odpoutává, jsou spolu těsně spjaty. Titanic i zamilovaný pár procházejí stejnou cestou a mají stejný osud a to naprosto, bez slitování, o čemž se ale můžeme na vlastní oči přesvědčit až na úplném konci, v té části filmu, kde jsou již oba osudy zpečetěny... (24.01.2006)

Milostná linie mi přijde dost nezajímavá, neoriginální, málo vtipná a prostě nudná - tj. první polovina filmu je pro mě utrpení. Pak se ovšem v dálce objeví ledovec začne to. Akční scény jsou velkolepé, geniálně natočené, podbarvené skvěle padnoucí Hornerovou hudbou a prostě jsou strhující. Kdyby Cameron tu první část zkrátil, mohlo to být za pět. (17.07.2003)

Dlouho jsem se Titanicu vyhýbal jako čert kříži, ale nakonec mě dostihl... A kupodivu to nebyl čelní střet, ale spíš lehké minutí. Příběh je slaďoulinký a rozvláčný, ale jakmile se ten přerostlý parník začal potápět, bylo se na co dívat – tam jsem konečně poznal, že je pod tím podepsaný Cameron. Kupodivu se mi docela zamlouval nevycválaný Leonardo DiCaprio, zato s buržoazní děvenkou Kate Winslet jsem si moc rady nevěděl... Je to prostě ošuntělá lovestory, kterou Cameron přetřel zlatou barvou. Někde je nátěr řídký, takže prosvítá rez. Rozhodně klasický sezónní hit... Edit 2012: krásný důkaz toho, jak se člověk často mýlí. Vnímat tenhle film jako kýčovitou lovestory vlastně zastírá podstatu toho, čím Titanic ve skutečnosti je: produktem masivního Cameronova fetišismu a metaforickou cestou k vytouženému předmětu, který mocí filmu ožívá a umožňuje tvůrci diváka provádět jeho ztracenými zákoutími. Režisér prostě vystihl pocit, který se mě dodnes zmocňuje při pohledu na mrtvý vrak v hlubinách - palčivou touho "dát zašlé hmotě smysl a tvar příběhem". Výsledek je film plný rozporů, ale především film nesmírně přesně zkonstruovaný a ekonomicky odvyprávěný. Veškeré potěšení z něj u mě pramení z ryzí racionality. Pokud Rose říká: "Nedává to smysl, proto tomu věřím." já oponuji "Vše tu dává smysl, proto tomu věřím (ale nepodléhám :-))". (25.01.2004)