Svědectví mrtvých očí

To ani nebyla pořádná kriminálka. Šlo spíše o to, kam může zralého ženatého muže zavést láska k mladé dívce a to, že s ní čeká dítě. Půl filmu se budují vztahy, pak to sice už jde ráz na ráz, ale to nic nezmění na tom, že film je pomalý a vlastně se v něm nic pořádného za 100 minut neodehraje. Co ale překvapí, je na tu dobu několik odvážných záběrů na krásnou mladou slečnu. Hudba: Jiří Šust (18.08.2009)

Film jsem viděl nejméně pětkrát a na červeném tlačítku si ho občas k vínkendovému lenošení rád znovu pustím. Líbí se mi pořád víc. Pohled do života socialistické smetánky na pozadí věčného tématu muž středního věku a vysokého statusu vs atraktivní mladá žena. Nemám ve filmech moc rád p. Šmerala, ale zde je OK. Vedle p. Adamíry film zachytil pro budoucno sexy pí Klichovou. (17.11.2022)

Některé filmy mi utkví v hlavě a já s údivem zjišťuji, že i po týdnu po shlédnutí na film stále myslím. Tohle se mi stalo i se Svědectvím mrtvých očí a já poté navýšil hodnocení o jednu hvězdičku. Asi proto, že příběh (nepovedené manželství, nevěra a pokusy o zoufalé řešení) je vlastně ze života a že se pravidelně odehrává v nesčetných manželstvích. A hlavní hrdina Jiří Adamíra podal opravdu skvělý výkon. (11.07.2014)

40% — Kromě Pilotů jsem viděl všechny filmy Otakara Fuky a v jeho prvotině jsou vidět společné rysy. Námět by to nebyl až tak nezajímavý, ale zpracování je takové ponuré, mdlé, nezáživné. Navíc je to ten typ kriminálních filmů, který se mi většinou nelíbí – pachatele známe od začátku a jde spíše o psychologickou studii než o napětí z odhalení vraha. Pokud se koukáme na tvorbu O. Fuky, tak zjistíme, že podobně stavěných kriminálních filmů má více. Ono by to samo o sobě nemuselo být za každou cenu špatné, jeno by bylo potřeba, aby to bylo podáno víc atraktivně a záživně. Slávka Budínová a Jiří Adamíra předvádějí velmi dobré výkony, u ostatních už je to horší. (06.06.2016)

Trochu těžkopádné vztahové drama o nebezpečenstvích emancipace a s ponaučením, že do objímky  se nesahá! Budínová si pyšnou a de facto amorální mrchu z režisérem kritizované vyšší vrstvy viditelně užila, stejně jako Adamíra jejího manžela intelektuála a motýla Emanuela, který rád opyluje makové panenky tam i onde.  Šmeralův kriminalista v důchodu bez vlastního života aneb slídil s notýskem a kontakty  na SNB se stává de facto spouštěčem tragických událostí, kdy se jeho majetnická neteř (Budínová) rozhodne svého majetku (Adamíry) nevzdávat, což vede k smrti stopařky, vydírání a dalším spoilerům.  Skvěle zahrané, o tom žádná a překvapivé i vlastně otevřeným koncem, ale jinak de facto bez tahu na branku a vlastně ve svém sdělení velmi omšelé. (23.04.2024)