Nemocnice na kraji města po dvaceti letech

Nebylo by to nejhorší, natočily se v současnosti větší játroviny. Problém je v tom, že má li to navazovat na Nemocnici na kraji města (tu klasickou) je ta laťka až přespříliš vysoko. Udělat pokračovaní nejlepšímu československýmu seriálu je drama samo o sobě... Proto některý zápletky v novém pokračování byly leckdy stupidní a nudné. (26.01.2011)

Jsem zklamán. V původní sérii byly skvěle napsané postavy a dialogy. Těšil jsem se, jak se budou vyvíjet jejich vzájemné vztahy. Především zde ale bylo několik figur skutečně charismatických (doktorka Fastová, dr. Štrosmajer, dr. Sova starší) či alespoň zajímavých. Všechny nové postavy mi moc zajímavé nepřijdou. A z těch starších jsem zklamán. Někdy mám pocit, že můj oblíbenec Abrhám snad přestává umět hrát. Zvláště v okamžicích kdy jako vypění nebo začně křičet, mu nevěřím (jak skvělá byla např. jeho hádka s Frejem v původní sérii). (10.11.2003)

Naprosto zbytečné a špatné pokračování osudů legendární nemocnice na kraji města je nemožným rejžováním na slávě svého předchůdce. Nemocnice na kraji města měla své nedostatky, ale byla výborně napsaná panem Dietlem a výborně lidsky zahraná představiteli rolí doktorů, sestřiček i pacientů. Každá postava byla hutná a propracovaná a celé to vyznělo mile a díky několika postavám, kterým vévodil vynikající doktor Štrosmajer pana Kopeckého, i velmi zábavné. Pokračování po čtvrt století je nudné, plytké, režie je nefbez efektu a o ničem, herecké výkony nevyrovnané, scénář je klasicky nereálny a podivný (i když se snaží nabádat k odsuzování rasismu), postavy jsou ploché a celé to vyzní studeně a nezajímavě. (26.03.2009)

Totální krok vedle. Petr Zikmund nepochopil, v čem tkvělo kouzlo Dietlova seriálu a narouboval sem všechno možné, včetně multikulti a genderových otázek, které ve skutečnosti obyčejné lidi nezajímají. Postavy se chovají, s prominutím, jako idioti, ne jako lidé. Scénář jim něco předepisuje, tak to herci odehrají, ale každá z postav se chová jak v Ordinaci v růžové zahradě - když se scenáristovi zlíbí, může se ze sparťana stát slávista, z optimisty hnedle pesimista. Navíc se seriál bojí jít do konfliktů - tedy reálných, skutečných, současných, nikoliv pseudointelektuálních. Postavy jsou více vyhraněné buďm směrem k dobru, nebo ke zlu, chybí ona Dietlova psychologická prokreslenost, kdy i nerudného dědka v podání Kopeckého divák chápal. O detailech, které si zde cucají autoři z prstu a neodpovídají moc realitě, snad už darmo mluvit. (27.06.2015)

Příjemná nejednoznačnost většiny charakterů původní nemocnice se během dvaceti let transformovala do zmateného kolotoče všemožných pocitů, ve kterém se sympatie a antipatie střídají tempem, ze kterého bolí hlava. Více než slibné herecké obsazení je pak jen trestuhodně nevyužitý potenciál, jakkoliv nezpochybnitelné kvality zúčastněných aktérů jsou promrhány utrápenou snahou hrát podle ukázkově nepovedeného scénáře. Charismatické Osobnosti, záměrně s velkým o, typu doktora Štrosmajera či Fastové byste hledali marně i naivně optimistickým okem, z lepší, tedy průměrné, poloviny dnes nutno zmínit Ivu Janžurovou a Tomáše Töpfera, ovšem vše navíc nově s nepříjemnou pachutí latinskoamerických skvostů doby současné. V aktuálním hodnocení tedy slabé tři hvězdičky víceméně z nostalgie, neboť i ten o pětinu století mladší sourozenec se sledovat dá, nicméně spíše než napjaté očekávání dalšího pokračování osudů oblíbených postav připomíná vyhlídka nového dílu značně rozpačitou zvědavost, kdo se zase s kým pohádal či vyspal. (18.04.2006)