Mon chat et moi, la grande aventure de Rroû
A Cat's Life
Režie:
Guillaume MaidatchevskyScénář:
Guillaume MaidatchevskyKamera:
Daniel MeyerHudba:
Julien JaouenObsahy(1)
Desetiletá Clémence a Vrnilka, její mourovaté koťátko, odjíždějí z Paříže na prázdniny do Vogéz. Příhody a nečekaná setkání, které Clémence a Vrnilka na venkově zažijí, změní jejich život. Na venkově Vrnilka objeví svobodu a přírodu, ale také nebezpečí života daleko od města. Setkává se bílým kotětem, které se brzy stane jejím přítelem. Kočička Vrnilka je zábavná, dojemná, nepředvídatelná, překvapivá, záhadná i znepokojivá, nikoho nenechá lhostejným. Je ideálním parťákem, zvídavým, trpělivým, nesoudícím a především hravým. (CinemArt)
(více)Videa (2)
Recenze (9)
Nádherné záběry kočičích tváří, desetiletá Clémence zdrcená rozpadajícím se vztahem rodičů, přitažlivá ale i záludná příroda francouzských hor, kde žije i přírodní podivínka Madeleine s hřmotným, leč dobráckým psem Rambem - toť vše podstatné pro rodinné drama jako vyšité, kde divák lituje mladičkou dívku a zároveň drží pěsti koťáku, které bojuje o přežití (na kapačkách!!!) - takové pronikavé záběry kočičích aktérů (včetně zamilovaných pasáží s jeho bílou ctitelkou) se jen tak nevidí. Autenticita, která bije do tváře všemi podobami. Francouzská kinematografie opět jiná a opět jedinečně odzbrojující. Chvilku jsem čekal, že to bude čistě jen o kočičím světě, ale nakonec se to tak umně prolnulo s lidským (a krutě současným) dramatem, že musím smeknout. Jak má vlastně dítě v útlém věku chápat, že se jeho rodiče najednou rozcházejí a už nic nebude jako dříve? Filmařský zážtek, u kterého nechybí velice silné emoce. Sváteční rodinný biják, který fakt stál za to! ()
What you see is what you get. Režisér má zkušenost jako úspěšný tvůrce dokumentů o zvířatech, tudíž dostaneme živé kočky a koťata s autentickými zvuky, žádná počítačová animace, a to se vyplatí. (A na vrch Zlata Adamovská v dabingu.) A příběh mě nakonec mile překvapil. Život a příroda „jsou kruté“, hlavně tím, že si jdou svou cestou, oproti našim i vroucím přání… a přitom to neznamená, že to tak je špatně. Buď se umanutě budeme držet svých přání… nebo vyrosteme a přijmeme změny. ()
Rodinný film, kde malé dievčatko sa snaží vybudovať bližší vzťah s malou mačkou – pre mladé dievčatko je jediným priateľom počas rozchodu rodičov. Škoda, že celý príbeh sa nedarí predať trochu lepším a výraznejším spôsobom. P.S.: Väčšina milovníkov mačiek určite pridajú minimálne plus jednu hviezdičku k môjmu hodnoteniu. Osobné hodnotenie: 62% (**) ()
Trailer vypadal jak Psí domov (2019) bohužel zdání klame. Holka si najde kočku a nechá si ji jde kamsi na venkov k nějaké babce na návštěvu a kočka jí uteče to se opakuje několikrát. Pak přijde domů a zjistí, že rodiče se rozvádí a prodávají barák tak chce zajít ještě k té babce tam ta kočka opět uteče a nemůžou ji najít. Pak zapadne do nějakého pletiva a ta babka ji najde je na tom špatně a čekají , že do 3 dnů zemře ona přežije a na konci uteče do divočiny. Chybí tomu napětí nějaký výrazný příběh a celé to sází jen na roztomilou kočku. P.s. bílá jak se píše v popisu filmu rozhodně nebyla 40 procent za film a 20 za film s kočkou. ()
Jak mě to z počátku nadchlo a vyloženě okouzlilo nádhernou kamerou, ke konci jsem z toho byl téměř rozladěný - film bohužel ústí v závěr, který mi vůbec nebyl milý. Nemyslím si prostě, že je správné vypouštět domácí kočku do lesa - ostatně u nás na to existuje zákon, podle něhož je myslivecká stráž oprávněna usmrcovat pytlačící kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu. Další věc, co mi vadila, byla skutečnost, že Clémence nedala svého kocoura kastrovat (resp. film kastraci překvapivě nijak netematizuje), což je další příšerná nezodpovědnost, a kam to vede lze vidět třeba v Řecku s jeho všudypřítomnými populacemi ferálních koček v zuboženém zdravotním stavu. Takže po stránce nějakých edukačních ambicí, na které tvůrci podle všeho nějak aspirovali, je ten film po mém soudu diskutabilní až kontroverzní; na druhu stranu mu skutečně nejde upřít spoustu nádherných záběrů z kočičího života, u kterých člověk nechápe, jak se je podařilo natočit (pokud to nebyly digitální triky). Kdybych byl ale dítě, měl bych z takového filmu zaručeně brutální depku, protože ta kombinace zvířecích úmrtí a rozvodu rodičů by na mě byla moc, takže cíťům jako jsem já bych ten film doporučoval jen s velkou opatrností. ()
Reklama