Lazebník sibiřský

Pekný príbeh bohužiaľ mal tú chybu, ktorú u filmou zo všetkého najviac nemám rád.(Veľmi často sa to týka aj kvalitných snímkou) Autor ho nedokázal spraviť plynulý. Bol pridlhý a bolo to strašne cítiť. Keď sa dĺžka dobre rozvrhne nevadí to, ale tu bolo mnoho hluhých miest a to je bod úrazu lebo tu sa stráca záujem, ktorý sa síce s nejakou dobrou scénou vráti, ale potom zase odíde a stane sa to najhoršie a to, že keď príbeh začne gradovať a vyvrcholí vy sa cítite akosi nedotknutý ich osudom. Na druhej strane rusi a rusko sú vždy zaujímavé takže to rozhodne stálo za to, len som sa trocha nudil. (25.08.2008)

92 % - U mě hraje roli neskutečný pocit, který jsem po zhlédnutí tohoto opusu měl. Byl strašně podobný Doktoru ŽIvagovi, a když jsem film viděl znovu, byl ještě silnější. Okouzlující JUlia Ormond, skvělý Oleg Menšikov (byť mu v době natáčení už pomalu táhlo na čtyřicítku, zahrál dvacetiletého kadeta neuvěřitelně přesvědčivě), moc hezká hudba a působivá atmoaféra dohasínající slávy carského Ruska. (28.01.2007)

Veľkofilm, od ktorého som čakal oveľa viac, ale na druhej strane ma až tak nesklamal... okrem dĺžky filmu, ktorá je už na hranici únosnosti, je v ňom množstvo zaujímavých postáv a príbehov, ktoré ma vcelku uspokojili a presvedčili, že aj dobrý ruský režisér môže natočiť kvalitný veľkofilm konkurujúci americkým veľkofilmom a pritom priniesť oveľa zaujímavejší príbeh. (16.06.2006)

Na Lazebníkovi som bol v kine Nostalgia, kde som sa na drevených stoličkách častokrát cítil tak pohodlne, ako keby som bol na Sibíri. To by bolo znesiteľné jedine v prítomnosti Julii Ormond. Tak aspoň som sa na ňu mohol pozerať. Vopred som bol síce upozornený na "inakosť" historického diela, ale aj tak mi trvalo dobrú hodinu, kým som sa na Michalkov štýl dokázal adaptovať. Takže moje hodnotenie je subjektívne ovplyvnené krásnou Juliou a potom už objektívne najmä výpravou. (30.01.2013)

Michalkov znovu nesmlouvavě vyřval lásku k Rusku kostýmním veselením, potěmkinovsky pozlátkovými stavbami a nekonečností lesů. Tedy přemírou všeho což dáno jest Rusku bezmezností země jakož i počtu poddaných. To však co vytvořeno ruským člověkem, většinou je po hříchu kazem na celkovém skvostu predestinace. I tak režisérovi uvěříme tu nádheru, protože ona v jeho duši skutečně existuje a on jí ze své mysli upřímně přenáší na filmový pás, ať už jde o scenérii tajgy, či třeba v detailnost čajového kompletu. Že v tyto kulisy dosadil i inteligentní a klasicky ke zmaru předurčený příběh lásky, není překvapivé. Zvláště pokud na jedné straně hraje ("mistryně naléhavého pohledu")Julia Ormondová, jenž si libuje v rolích žen s nutností volby mezi vášní a rozumem (Lazebník, Legenda o vášni, První rytíř.....) a na druhé straně "pubertálně" plachý Oleg Menšikov, který ze zoufalství udělá hloupost, která mu však v dobovém prostředí strhne vaz. Závěr a jakési Živagovské závěrečné vteřinové minutí hlavních hrdinů, je přesným bodem, kdy autor rozedral zbytek doufání ve šťastné shledání dvou citem spoutaných však dějem rozdělených. A je zatraceně dobře, že nejzprofanovanější slovo...slovo láska, si jednou za deset let vezmou na paškál i lidé vyvolení, jako je Michalkov. 80% (04.01.2008)