Režie:
Jon TurteltaubKamera:
Caleb DeschanelHudba:
Trevor RabinHrají:
Nicolas Cage, Diane Kruger, Sean Bean, Justin Bartha, Jon Voight, Harvey Keitel, Christopher Plummer, Arabella Field, Stewart Finlay-McLennan, Oleg Taktarov (více)Obsahy(1)
Benjamin Franklin Gates (Nicolas Cage) obětoval celý život hledání bájného pokladu řádu Templářů, za kterým se bezúspěšně honilo už šest generací jeho předků. Konečně našel potřebnou indícii k jeho nalezení. Bohužel o ní ví i jeho nesmiřitelný nepřítel (Sean Bean), který má na poklad také spadeno. A tak začíná ten pravý hon, ve kterém zvítězí ten, kdo poklad najde dřív a navíc rozšifruje správný klíč. Která strana nakonec zvítězí? A existuje poklad vůbec? (Warner Home Video CZ)
(více)Videa (1)
Recenze (671)
Pro nás všechny odkojené Indym, kteří mají rády dobrodružné filmy o hledání pokladů je to myslím solidní až mírně nadprůměrná záležitost. Samozřejmě lze leckteré momenty v ději předvídat a to už vůbec se člověk nesmí pozastavovat nad 200 let starými čudlíky ve zdech, které po stisknutí či pootočení vytáhnou či odsunou žulový masiv :-). Ale jak říkám, my od Křížových výprav a Chrámů zkázy lecos odpouštíme. Tenhle film mi přišel slušný i obsazením, Cage tu ještě hrál což se o něm u posledních filmů moc říci nedá. Harvyho, Seana i Voighta mám rád a Diane byla k nakousnutí. Snad jen chudák Franklin, ten asi po celou dobu natáčení musel bouchat ve Filadelfii na odspodu náhrobní kámen.... No ale je dobře, že Amíci si umějí tak trochu udělat ze svých národních artefaktů i legraci. Závěr vypadal velmi dobře, ale nebudu spoilerovat. Spíše však než scénářem zaujme film vizuálem, ale jako oddychovka proč ne. Dávám za tři klíče. * * * ()
První polovina až nečekaně super (pokud okamžitě akceptujete béčkovost příběhu), ta druhá roztahovaná více než nohy thajské prostitutky, degradující poměrně zábavnou záhadologii na stupidní rodinnou sci-fi. Jak se mohl v tomhle scénáristickém mišmaši objevit bombarďák Harvey Keitel, to je mi záhadou, kterou by snad ani snaživý Nick Cage nerozluštil... ()
Zpracování filmu, výprava a výběr hereckého obsazení je nadmíru povedený. Ale... jak já nemám ráda tolikrát v tomto filmu zazněných, a jim podobných, otřepaných žánrových frází. Proč se musí pořád někdo někomu omlouvat a ten druhý ho pak uklidňuje tím, že to přece není jeho vina? Jenže to se asi nikdy v případě hollywoodských hvězdných blockbusterů nezmění. "Promiň, že jsem tě pustil, chtěl jsem zachránit deklaraci." - "Neomlouvej se, já bych udělala to samé..." ()
Dobrodružných filmů zabývajících se artefakty a archeologií je nedostatek. Všem jim samozřejmě kraluje a ještě dlouho kralovat bude Jones. A tak je hlad po podobných filmech veliký. Tomb Raider propadl, Lovci pokladů jsou krapet lepší. Ale stejně, snaha tvůrců poslepovat co nejvíce historických událostí a jevů dohormady za jakoukoliv cenu způsobuje, že ony pojítka a hádanky působí krajne nevěrohodně. Výsledkem je mišmaš snažící se smíchat egyptské artefakty, americký patriotismus, zednáře, templáře pospojovaný akčními scénami. Zatímco začátek je směšný, hlavně po scénáristické stránce, filmu se naštěstí daří postupně alespoň něčím zaujmout. Bohužel je film srážen akční hudbou, která by se hodila spíše do Ramba, než o filmu o hledání tajemných historických pokladů. Tento film je takový relax, dokáži si ho představit jako film týdne na Nově, ale je úplně bezvýznamný a odsouzen k úplnému zapomenutí pro svou tuctovost. ()
Odlehčený Bruckheimer, který nezklame, ale ani výrazně nenadchne. Slušná variace na Indyho, které schází lepší scénář a výraznější akce, Cage to ale nakonec stejně všechno utáhne a na nedělní odpoledne se jedná o jasnou volbu, při níž nemusí člověk ani trochu myslet, jen poslouchat všechny ty výmysly. ()
Galerie (70)
Zajímavosti (22)
- Jedním z hlavních motivů v příběhu je tajemný nápis na zadní straně Deklarace nezávislosti. Ve skutečnosti je tam napsáno: „Original Declaration of Independence dated 4th July 1776“. (imro)
- Film měl velmi slušný komerční úspěch: celosvětové tržby činily 347,5 milionů amerických dolarů při rozpočtu kolem sta milionů. Velmi dobře si vedl i po vydání na DVD. Pro producenta Jerryho Bruckheimera nepochybně šlo o určitou satisfakci po neúspěchu jeho předcházejícího projektu Král Artuš (2004). (Edgerton)
- Než film dostal svůj rating přístupnosti, objevoval se v reklamách pod hlavičkou Touchstone Pictures, která patřila pod Disneyho a obvykle distribuovala "dospělejší" látky. Když mu Motion Pictures Association of America dala označení PG, což v podstatě znamená neomezenou přístupnost, přesunul se známé pod ušaté logo Disneyho, které bylo pro mnohé rodiny zárukou nezávadnosti. (imro)
Reklama