Tlumočnice

Tlumočnici jsem viděl překládanou z angličtiny do albánštiny. Naštěstí tam byl i Albánec, ale ten mluvil jen řecky, Řek zase jen srbsky, Srb maďarsky a Maďar česky. Naštěstí umím česky.. Nemůžu si pomoci, ale tento pro Pollacka klasický politicko-sociální thriller mi přinesl stejnou zábavu jako přednáška o negativním vlivu polychlorovaných bifenylů na pěstování ředkve v lehčích humózních půdách. Nepomůže ani pramínek vlasů přes pravé oko Kidman, ani příjemně ztrhané rysy Penna. Chladná rutina se tak občas může obrátit proti rutinérovi.. (22.03.2010)

Politický thriller se slabším rozjezdem a výbornou druhou půlí. Nicole je nádherná, tajemná a skvěle zvládla roli rozpolcené ženy, která si prožila osobní peklo při ztrátě rodiny a Sean Penn dokázal s citem jemu vlastním ztvárnit roli, ne tak úplně obyčejného, tajného agenta. Původně jsem čekal mnohem slabší slabší snímek, ale o to jsem raději že jsem se pletl. (26.09.2006)

Neptejte se mě čím, ale tenhle film mi připomněl jiný Pollackův film a to Tři dny kondora a bez dlouhého rozborování - atmosféra Kondora mě podusila ještě mnohem víc. Na spoustu otázek jsem tady nenašla odpověď, taky jsem nedostala příležitost dost cítit s tlumočnicí a s jejími kořeny, finále pro mě bylo příliš povědomé a závěrečná tečka by měla patřit do úplně jiného filmu, ALE: Sydney Pollacka mám ráda pro poctivé úmysly s divákem - žádné mrtvoly, výbuchy, postelové skalpy ani cool záporáci navíc, žádný samoúčelný efekt, jen "suché" reálno. A taky proto, že v jeho filmech vidíme prvotřídní herce v prvotřídních výkonech, například tady - pro mě - v osobě Seana Penna. (01.07.2005)

Ďalší z pohľadov na genocídu, tentokrát prostredníctvom prežitku jednotlivca – pohľad na problémy Afriky bez nej, viacmenej postrádajúci zábery na mŕtve telá a vraždenie, však nič neuberajú z dramatična. Podstatou je slabosť – mocných aj tých, čo trpia. Bezmoc riešiteľov i bezzubosť veľkých spoločenstiev stojí oproti ich okázalosti. Krehkosť Nicol iba zvýrazňuje tento fakt. Nie nedôležitou súčasťou doplňujúcou politický príbeh sú osobné príbehy hlavných postáv. Spolu tvoria vyvážený snímok v ktorom sa chvíle napätia striedajú s uvoľňujúcim pokojom a vznikajúcou blízkosťou. Medzi riadkami sa skrýva to, čo Hotel Rwanda kričal nahlas – mierotvorné organizácie sú iba lesklé mydlové bubliny. V skutočnosti je každý SÁM! (25.02.2006)

Velmi dobré výkony Nicole Kidman a Seana Penna filmu velice pomáhají. V tomto politickém thrilleru je několik různých linií, vše je vyprávěno v celkem poklidném tempu - tak nějak příjemně po staru (Pollack si nejspíš vzpomněl na své Tři dny Kondora z roku 1975). Příjemná je i hudba Jamese Newtona Howarda, samozřejmě se v ní objevují africké motivy, nejvíce se mi hudba ve spojení s obrazem líbila při příjezdu Zuwanieho do New Yorku. Hlavní problém je, že vrchol filmu je asi v polovině (ano ta výborná scéna v autobuse), naproti tomu závěr, kdyby vše mělo gradovat, je poněkud natahovaný a tak nějak "do ztracena". (06.07.2005)