Pozdní sňatek

Pozdní sňatek krásně ilustruje, v čem jsou malé kinematografie tak silné, na rozdíl od těch velkých nejsou zatíženy patetickým pocitem vlastní důležitosti. Hrdinové obklíčení vyčpělými tradicemi zvnějšku působí směšně a teprve postupně se před divákem odkrývá tragédie lidských osudů, ukrytá pod tou komickou fasádou. Myslím si, že toto by mohla být i cesta pro českou kinematografii, ten tragikomický tón je hodně blízký např. Formanovým starším filmům. (20.09.2010)

Jsou komedie romantické, které nabízí iluze o harmonii a štěstí, jsou komedie cynické, které nabízí deziluzi, a jsou komedie lehce nahořklé, které nabízí reálný pohled na život a k nim patří právě Pozdní sňatek, který líčí osudy jedné lásky vystavené zkoušce svého okolí. Rozvětvená famílie hlavního hrdiny totiž nechce připustit jeho vztah s rozvedenou ženou a snaží se mu zařídit život podle jejich představ. Prosadit si právo na vlastní vztah chce maličkost, tj. odvahu odříznout se od materiálního zázemí svých rodičů a riskovat konflikt se svými blízkými. Tenhle příběh nenabízí gagy k popukání, ale lehce úsměvné situace dobře odpozorované ze života. Snad jej dodatek, izraelská společnost je multikulturní a tvoří ji přistěhovalci ze všech koutů světa. Domluvené sňatky a podobný přísný dohled nad rodinnými členy není typický pro všechny a souvisí spíš s tím, že popisovaná rodinka pochází z Kavkazu. Celkový dojem: 80 %. (19.11.2010)

Je pravda, že Dover Koshashvilli mohl onu vztahovou intervenci, jež je takřka každému víc než známá, pojmout o úroveň humorněji, ale to nevadí, poněvadž snímek je dostatečně poutavý na to, aby diváka efektivně zaháčkoval, náležitě pobavil a morálně poučil. Hořká pachuť po shlédnutí dozajista zaručena.... 8,8 gruzínských kurevníků z 10 [#WEAREONE] (01.06.2020)

Pozoruhodná zpráva o tradicích a rodinných vztazích v komunitě původem gruzínských Izraelců. --- Problémem je, že vidím, slyším, ale neznám společenské klima. Kde je nadsázka a kolik? Je některá z postav karikaturou? Kolik je v tom komedie, satiry, dramatu? Anebo to vše má být jen střízlivý, nezaujatý „dokument“? Co mám cítit na konci příběhu, co cítí průměrný Izraelec (exituje-li někdo takový), a co cítí gruzínští Izraelci? A koneckonců, co přesně cítí na své svatbě Zaza? --- Zřejmé je, že je to kultura nám dosti vzdálená a posuzovat příběh podle u nás zavedených měřítek by asi bylo zavádějící. Nicméně je to film inspirativní a po všech stránkách velmi dobře udělaný. (24.08.2010)

Tento v zahraničí dosť oceňovaný film Dovera Koshashviliho prináša trpkosladký pohľad na dohodnuté manželstvá v izraelsko-gruzínskom kultúrnom prostredí. Najviac sa mi na filme páčila práve tá zmena nálad jednotlivých aktov - prvý o pytačkách sa nesie v uvoľnenom duchu a ponúka nejeden vtipný moment. V druhom akte, aj keď nepostráda humor, badať zmenu nálady, vzťah medzi milencami je ukazovaný v iskrivom eroticko/romantickom tóne... aby sa nálada v treťom akte otočila o tristosemdesiat stupňov a zostala len trpká pachuť z epilógu. Neskorá svadba tak umne komentuje absurditu dohodnutých manželstiev, ale tiež postavenie muža a ženy v tejto spoločnosti. (08.03.2015)