Matka v trapu

Jen další z mnoha mělkých konverzačních rádoby komedií, kterou zapomenete hned, co vyjdete z kina. Přímočarý předvídatelný děj ničím nezaujme a nevtáhne. Vše jsme viděli už milionstošestkrát v různých odstínech emancipované růžové. Hlavní hrdinka fatálně selhává v delegaci zodpovědností v rámci rodiny, načež se máme s pobavením divit, že když jí z toho prdne v hlavě a vezme roha, její totálně k věku neúměrně neschopné děti a manžel nezvládají vlastní existence. Rebelující matka posléze nalézá útočiště u nepravděpodobné taxikářky-samaritánky a přehodnocuje své vztahy. Mezitím si pražská rodinka nedovede ani objednat pizzu, a tak zmírá hlady. Za velkou škodu beru odfláknutou příběhovou linku manžela. Absence myšlenkového vývoje zanechává diváka v nepochopení jeho rozhodnutí, byť i tak se celá postava zdá být ze všech ostatních nejpravděpodobnější. Škoda nevyužitého potenciálu 🤷‍♂️ Z hereckých výkonů musím vyzdvihnout oba nejmladší představitele, především Valerii Vachkovou, která své postavě dala nejpřirozenější tvář celého filmu 👏   Stopáž je neúměrná množství děje. Celý příběh by se vešel do padesáti minut. (19.02.2024)

Komedie to moc nebyla, film pro ženské jo. Ještěže to dopadlo tak, jak to dopadlo, kdyby se konal velký sladký romantický návrat, bylo by to hloupé. Knihu jsem nečetla, přečtu. Podle jedné z recenzí se při filmování někam ztratil humor, který v knize je, tak jsem byla připravena, přesto mě to neuchvátilo. Ovšem mladá Valerie Vachková je krásná a talentovaná slečna, její "brácha" se mi taky líbil a z dospěláků pro mě byla nej Lenka Vlasáková. Petry Hřebíčkové je v poslední době tak nějak moc a na jedno brdo. (23.02.2024)

nejsem si úplně jistý co si o tomhle filmu myslet. Jestli to měla být komedie, pak tvůrci zapomněli na humor a jestli to mělo být regulérní drama o vyhoření / krizi středního věku tak je to pro změnu ploché, plné těch nejbanálnějších klišé a elementární logiku postrádající. Abych si to pro sebe nějak shrnul. Petra Hřebíčková je strhaná matka, která nese na bedrech osud všehomíra a nic se bez ní neobejde. Děti jsou rozmazlení parchanti a manžel je tím nejstupidnějším prototypem hňupa, který nikdy s ničím nepomůže. Jednoho dne Hřebíčkové dojde trpělivost a za pomoci taxikářky (kterou zná asi tři minuty) se zdekuje a začne přemýšlet co dál. Přitom ovšem doufá že jí manžel bude hledat, což se nestane a tak se Hřebíčková vrátí domů s tím že všechno bude jako dřív. Ale ejhle, manžel se zatím zaláskoval jinde a hodil tím navrátivší se manželce do všeho vidle. Jako na jednu stranu oceňuji, že se tady režisérka nerozhodla pro prvoplánový happy end a na konci zamíchala kartami lehce nečekaně, ale na stranu druhou to absolutně nedává smysl. Minimálně ne s informacemi které jsou předávány divákovi. Manželství evidentně bylo v krizi už předtím, jenže to divák nevěděl. Stejně jako nevěděl to, že byl on po jejím "útěku" na dně a to, že jí chce opustit nejspíš není výsledkem momentálního rozhodnutí, protože tady celou dobu sloužil jen jako rádoby zábavná klišovitá figurka ztělesněné neschopnosti. Tady se to prostě všechno děje strašně zkratkovitě a na náhodu. Předpokládám, že já jako divák bych nejspíš měl litovat Hřebíčkovou, protože to myslela dobře a mělo by mi být úplně jedno že tady nikdo s nikým pořádně nemluví, jenže není a nakonec tak litují akorát sebe že jsem s tímhle stereotypním, klišovitým a z větší části nudným patvarem ztrácel čas...20% (24.05.2024)

Trailer působí jako komedie, výsledek je spíš drama o krizi středního věku, kde se snad nevynechalo jediné klišé, o dvou relativně vtipných scénách. S Můj příběh snese srovnání, je to skoro tlachání přes kopírák, jen bez toho domácího násilí. Působilo to na mě jako sympaticky obsazená epizoda tv seriálu, jenže pak jsem zapřemýšlela, jaké seriály vyprodukované našimi tv stanicemi jsem v posledním roce viděla a došlo mi, že všechny byly o několik levelů výš než tenhle celovečerák. Jedině, že bych uvažovala opravdu o tuctové tvorbě alá všechny ty ordinace, vztahy atd., s tím by film srovnání snesl a takovému publiku se nejspíš i zavděčí. Já musím konstatovat, že s Matkou a Frantou nám nezačal kinematograficky rok 2024 nejlépe a budu doufat ve vzestupnou tendenci, sestupovat už moc není kam. (25.02.2024)

Raz som sa pousmial. Žiadny smiech. Táto tuctová česká komédia pod úrovňou dákej lacnej telenovely (klišé postavy, nútené "emocionálne" scény, predvídateľný dej, lacná produkcia, otrasná hudba, nesmierne otravná postava "šéfa" a absolútne nesympatická a umelo pôsobiaca taxikárka) to dokázala! Konečne sa to podarilo! Matka na úteku mi ukázala, ako sa dá na filme zaspať hneď dvakrát a vždy ma prekvapiť tým, ako roztiahnuto môže 95 minút trvať (posledných 20 min som asi 5 krát mal pocit, že film sa už končí). (09.03.2024)