Do útoku

Obsah včetně závěru: Stallone je tirák a pákař, jede vyzvednout do vojenské školy svého synka přes odpor jeho dědečka. Syn ho nejdřív nenávidí, protože od nich před deseti lety utekl, ale postupně ho začne mít rád. Matka, která je chtěla dát dohromady zemře při operaci srdce. Syn zůstane u dědečka, ale najde tam tátovy dopisy, které před ním byly schovány. Rozhodne se být u táty a ten na to získá i peníze výhrou na mistrovství světa v páce. (05.12.2008)

Sly dá na páku skutečnýho 5-ti násobnýho světovýho šampióna v armwrestlingu, Ricka Zumwalta (dnes již nežije), kterej váží dobrejch 140 kilo. No nádherně naivní pohádka. Taky mě pobavilo, jak 80-ti kilový Stallone prohodí dveřma wrestlera Terryho Funka. Ale proč ne, byly 80. léta, v těch bylo možný i nemožný. (12.07.2010)

Hudba Giorgio Moroder, takže kvůli němu, navíc ve službě v sobotu jako kulisa, takže takové polohodnocení. Ale zpěv už v úvodu fakt dobrý. Ale Stallone, a to se podílel i na scénáři. Soukup odvedl stabilní výkon, Fakt je, že zpočátku docela civilní, když vyzvedává syna z kadetské školy. „Myslíte, že mi těch deset let nahradíte dvěma, třemi dny?“ Víc mi vadil ten malý spratek, a to je co říct. Ovšem při polidšťování syna je kupodivu lidštějším i Stallone. Byť o sílu jde až na prvním místě! Jinak zápletka nemocná matka, dědeček, otec, syn – nic moc. Fakt je, že Hospodin je můj pastýř nemusím slyšet ani ve filmu, kdyby si to občas při těch pohřbech odpustili, divák si umí domyslet, nemusí se mu všechno servírovat na podnosu. Ale Moroder stále skvělý. Jinak otcovské rady a vše ostatní už klišé, v podstatě je jasné, jak to musí dopadnout. Jenže ještě to museli prodloužit mistrovstvím v páce. A tím už je z toho klasický Stallone, ač to ze začátku slibovalo, že vykročí z vlastního stínu. On si ty svaly prostě nemohl odepřít a je to k uzoufání nudné. Tupé obličeje, chlapácké vytahování, tarzanovské výkřiky, neartikulované skřeky, řev jako od tura. A přiblblé komentáře moderátora. Jo, taky že to tak dopadlo. Ta * za první nadějné minuty a svižnou muziku. (28.06.2008)

Aby nedošlo k mejlce, "Over the top" je rodinný film na odpoledne a jako takový si myslím funguje velice dobře. Navíc je svou audiovizuální stránkou doslova esencí 80. let, přičemž tato dekáda samozřejmě kýčem nešetřila. Nabušený trash soundtrack, jehož autorem je italský syntezátorový mág Giorgio Moroder (jehož doprovází různí vokalisté), do toho všeho víc než zapadá. Ústřední pecka Take it higher s Larrym Greenem je fakt šlágr jaxe patří. (11.02.2009)

║Rozpočet $25miliónov║Tržby USA $16,057,580║Tržby Celosvetovo $20,400,000║ Nič nové pod slnkom, príbeh nič preborné neponúkne, niečo málo tam spraví ten rozpolčený vzťah otca zo synom, Stalloneho smutné oči ako vždy zaberú, záverečná súťaž v pretláčaní je odbitá(nudná) až na finále kde to konečne naberie na intenzite. Taký neškodný takmer rodinný film. /50%/ (06.01.2010)