Johnny Mnemonic

Génius jako je William Gibson si pro svá díla zaslouží mnohem lepší filmovou podobu...pravda je, že sám psal scénář, ale víte jak to je s těmi borci v marketingu, ti vám vykecají i díru do hlavy;) Navíc kdyby Jane vypadala jako Molly, asi by to dost lidí nevydejchalo:) Jinak nic proti Dině Meyer, ona za to nemůže. Vše kromě těch nejzákladnějších prvků (jako jsou jména postav:)) překopáno nebo spíš hluboko zakopáno jest, Dolph Lundgren zcela zbytečně zabírá místo na plátně (a že ho je pěknej kus), na mé skrytě cyberpunkové duši mě trošku zahřál snad jen matrix a potom efektní monovlákno;) A možná i hudba od nějakého Brada Fiedela. (19.04.2004)

Když jsem to viděl poprvé v televizi, hodně jsem se na to těšil. Vybavuju si, že ukázky z toho filmu na mě působily hodně sofistikovaně. Čekal jsem nějakou efektní kombinaci akce a moderních trikových scén. Výsledek mě hodně zklamal - a to jsem byl tehdy vůči těmhle typům filmů hodně shovívavý, protože jsem ji je prostě chtěl užít. Tehdy mi to přišlo - nevím, jak to přesně říct. Takové vláčné a ukoptěné. Už od prvních scén jsem nabyl dojem, že se ten film snaží nějak působit, ale vůbec mu to nejde. A že někde uprostřed tomu prostě spadne řetěz a utápí se to v jakési chtěné, nudné a nedotažené post-apokalyptické vizi s vykonstruovanými náznaky rádoby symbolických přesahů. Bavily mě akorát animované sekvence, kdy hlavní hrdina vstupuje do 3D prostředí počítačové sítě. S odstupem se mi to překvapivě líbilo. Hned zkraje jsem přistoupil na brakovou nadsázku, která spíš než pro kina byla určena pro estetický prostor videotrhu. Děj překvapivě frčel. Většina těch dobových elementů do sebe relativně funkčně zapadala - barvy, ploché svícení, hojně užívané rakurzy, digitální animované sekvence a laciná výprava navazující na osmdesátkový trash ("Útěk z New Yorku"). Překvapil mne i solidní Reeves - zvláštní účes ( který v průběhu filmu skript neuhlídal), zvláštní kostým, zvláštní herecký projev, specificky ostrý a relativně důvěryhodný i v teatrálních momentech, Místama jsem měl i dojem, že ten týpek hraje jinak, než jsem zvyklý. Že dokonce se svým omezeným rejstříkem vytváří jedinečnou postavu - která není čistě hrdinská a místy dokonce není úplně sympatická. Kdysi to v Cinemě dostalo 20 %. Žádný velký kult bych z toho nedělal. Ale rozhodně to není až taková sračka. (08.02.2018)

Mám pro špatné scifíčka slabost (namátkově se mi líbil i Žoldák nebo Duchové Marsu), no a tady hraje ještě k tomu několik mých oblíbenců (no spíše nehrají, jen tam jsou, ale to nevadí) – Keanu Matrix Reeves, Beat Takeshi Kitano, Body Count Ice-T, Udo ´skelný zrak´ Kier a hlavně hardcorový věrozvěst Henry Rollins. (29.01.2005)

Tohle je podle mě povedený příspěvek do žánru kyberpunkových filmů. Rozhodně není dokonalý, ale za povšimnutí stojí, jeho nízké hodnocení tady mě dost překvapuje. Jistě, není to Matrix, ale také to neni taková blbina, jak tu všichni píší. Největším problémem je skutečně mizerná režie Roberta Longo. Ta poněkud ničí zajímavý námět. (11.06.2010)

Necital som poviedku, takze neviem do akej miery ju filmove spracovanie dokalicilo. Mne to po dejovej stranke pripada v pohode. Reeves sa musi dostat z bodu A do bude B, aby dostal zhlavy 320 GB dat a popritom zlepsil svet. To by mohlo fungovat rovnako dokonale ako v Matrixe, keby ta cesta bola vyplnena mnozstvom spickovych akcnych scen. Ale nie je. Akcnych scen je len par a su dost priemerne. K tomu sa to cele odohrava v hnusnom prostredi, takze po vizualnej stranke sa nie je na co pozerat. Cely film nakoniec zaujme len dvoma aspektami. Rôznorodym hereckym obsadenim, ktore by som v jednom filme nikdy necakal a naivnou predstavou o tom ako bude vyzerat internet a par dalsich veci v buducnosti. 4/10. (20.10.2015)