Režie:
Jerzy StuhrKamera:
Edward KłosińskiHudba:
Abel KorzeniowskiHrají:
Jerzy Stuhr, Maciej Stuhr, Roma Gąsiorowska, Władysław Kowalski, Krzysztof Globisz, Roman Gancarczyk, Andrzej Chyra, Małgorzata Zajączkowska (více)Obsahy(1)
Józef Kozioł, někdejší učitel tělocviku, už více než deset let přebývá jako bratr Józef v mnišském řádu, kam se uchýlil před nevěrnou manželkou a komunistickými represemi. Nyní však musí zastoupit nemocného bratra v hudebním souboru, který se má zúčastnit festivalu Sacrosong. Izolace v klášteře způsobila, že si ani neuvědomuje, že padl komunistický režim. Během vystoupení ho poznává žena a syn. Církevní orgány jsou otřeseny: bratr Józef je s okamžitou platností vypovězen z kláštera. Manželka ho ze soucitu vezme do domu svého nového partnera, bohatého podnikatele. Ale po návratu do rodiny už nic není jako dřív. Jerzy Stuhr ztvárnil ve svém autorském filmu i hlavní roli. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (45)
Hořká tragikomedie o muži, kterému scházela ke štěstí větší přizpůsobivost, ale zároveň i energie a odvaha čelit nepravostem našeho světa, a tak se jeho životním postojem stal únik. V období komunismu se rozhodne najít azyl v klášeře, a když ho po letech náhoda přivede zpět do světa neohraničovaného klášterními zdmi, zjistí, že se sice změnila vláda, ale nezměnili se lidé, kteří dál zůstávají s morálkou na štíru. I přes upřímnou snahu integrovat se zpátky a navázat zpřetrhané svazky s rodinou volí nakonec opět únik do azylu mikrosvěta náboženské sekty. Není to špatný film, ale od tvůrce formátu Jerzyho Stuhra bych čekal přece jen propracovanější postavy a vyhrocenější konflikt. Snad i více černého humoru. Postavy jsou v řadě případů pouze načrtnuté a neprocházejí žádným vývojem. Chtělo to víc zapracovat na scénáři a kvalitě dialogů. Celkový dojem: 65 %. ()
Současné Polsko viděné zmateným a udiveným pohledem Jozefa, pro kterého se zastavil čas zhruba před 17 lety, kdy se ukryl za zdmi kláštera. Jedno vystoupení zpívajících mnichů a Jozef je poznám svojí velmi naštvanou manželkou. A jelikož ženáč nemá v klášteře co pohledávat, vykopnou ho bratři ( ve slušivé teplákové soupravě) do 21. století. Se zbytkem znechucené rodiny (syn v politice, starší dcera účinkuje v erotické reality show, mladší dělí čas mezi PC a drogy) a přítelem své ženy, se seznámí až v luxusní vile, kde má na měsíc k dispozici část garáže. Začalo to jako komedie, která postupně hořkla..... až zůstal smutný film o společnosti ve které žijeme. ()
Rozporuplné pocity. Na jedné straně stojí výborný scénář s brilantní kombinací dramatu a komediálních prvků, na straně druhé pochybné stylistické zpracování a jednorozměrné postavy. Významově, jakožto komentář k současné společenské situaci a lidskému charakteru, se ale jedná o navýsost důležitý film.___ Ze začátku jsem vůbec nemohl uvěřit, že se jedná o film z roku 2003. Dal bych ruku do ohně za to, že je to film natočený z 80. a možná i ze 70. let. Akorát nevím, jestli je to pozitivní nebo negativní zjištění z hlediska zhodnocení kvality díla… ()
Prvoplánový polonudný příběh je stejně jako hlavní postava nevěrohodný. 1) Zobrazovaný polský humor připomíná ten náš, jemný a hořkosladký._____ 2) Reakce diváků živého erotického vysílání mi nepřišly adekvátní zobrazovanému...holt Polsko, no._____ 3) 56letý spoluscénárista, režisér a představitel hlavní role Jerzy Stuhr obsadil i svého příjemného 28letého syna Macieje do role syna hlavní postavy._____ 4) I o konci lze říci, co o celém filmu - poněkud americký, ale snesitelný. ()
"Olinka věří v prachy, Kinga v internet a já v kandidátku číslo 6." Polsko je zkrátka věřící země. Ovšem kdybych se já po nevinným sedmnáctiletým joggingu vrátil domů a zjistil, že jedna dcera fetuje, druhá hraje v pornu a syn je politickej prostitut, tak bych v tom asi nehledal svou chybu. Táta Kozioł to se svou odpovědností za stav věcí taky moc nepřeháněl, ale snažil se to napravit a jeho způsoby řešení problémů mě hodně zaujaly. Zejména použití volebního praku. Navíc jsem z toho cítil jistou naději a optimismus, což jsou ingredience, který mi prostě chutnají. Takže jsem si nakonec rád zazpíval s typickým polským věřícím: Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare, Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare. ()
Galerie (11)
Photo © Studio Filmowe Zebra
Reklama