Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinKamera:
Karl StrussHudba:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Claire Bloom, Nigel Bruce, Buster Keaton, Sydney Chaplin, Norman Lloyd, Edna Purviance, Harry 'Snub' Pollard, Geraldine Chaplin (více)Obsahy(1)
Stárnoucí Calvero (Charles Chaplin), kdysi všemi obdivovaný klaun, se pokouší vyrovnat s tím, že má svá nejlepší léta za sebou. Jednoho dne zachrání mladou tanečnici Terry (Claire Bloomová), která si chtěla vzít život, a nastěhuje ji k sobě. Péče o ni náhle opět dodává smysl jeho životu. Vrací jí sebevědomí a obstará jí divadelní angažmá. Terry se do Calvera zamiluje, on však její city odmítá. Přeje jí totiž šťastný život po boku mladého spisovatele Nelvilla. Tajně mladou ženu opouští a protlouká se jako tuctový pouliční klaun. Když Terry Calvera po několika letech náhodou záhlédne při pouličním výstupu, uspořádá pro něj vzápětí velkou benefici.
Tento tragický dojímavě sentimentální dozpěv za jednou kariérou je Chaplinův snad nejosobnější film - paralela mezi životními osudy Calverovými a Chaplinovými je zjevná. O to osudověji působí, že po tomto filmu byla Charlesi Chaplinovi zakázána další práce v USA: po pobytu v Evropě mu byl - ještě před uvedením jeho filmu SVĚTLA RAMP - znemožněn návrat do Spojených států, údajně pro neamerické smýšlení. Chaplin, rozhořčený jednáním Ameriky, vzápětí přesídlil do Velké Británie. (Quentin T.)
(více)Videa (1)
Recenze (118)
Vždycky mě na Chaplinovi zaráželo, že z něj v jeho komediích ta grotesknost úplně nesálala, jakoby ji něco brzdilo, nějaká skrytá melancholie nebo tragika, kterou nedokáže přehrát ani sebelepší herec. Ve Světlech ramp se to potvrdilo, protože jeho filozofování, které tam přednáší, musí být vykoupeno obrovskou životní zkušeností, nejčastěji bolestí. V každém jeho filmu z toho byl kousek, ale tady je to uzavřené, kompletní bilancování moudrého muže. Zpověď smutného klauna. ()
Silný osobný príbeh a koniec jedného umelca, v istom zmysle aj mne veľmi blízke, čo zažil, no komediálnosť a celý dej už nemali tú iskru ako jeho minulé diela, napriek tej kráse, bolesti, tomu sociálnemu a otcovskému prístupu. Charles Spencer Chaplin jr. však dal kinematografii veľkú vec a to cit a dušu, ktorú pre tieto diela odovzdal, nádhera. ()
Svetlá rámp považujem za rozlúčkový film. Po Diktátorovi a Monsieurovi Verdoux, ktoré boli vybočením sa Chaplin v Svetlách rámp rozlúčil s tulákom Charliem i filmami plnými neodolateľných gagov. A tam, kde v Kidovi a Svetlách veľkomesta prebytok sentimentu vyvažoval vo vhodných chvíľach vydarenými gagmi, tak v Svetlách rámp ostala iba nostalgia, melodráma a staromódne mudrovanie nad životom a vzťahmi. Napriek tomu sú Svetlá rámp jeho posledným vydareným filmom. Trochu dlhším, ako by bolo vhodné, ale dalo sa to prežiť. Kráľa v New Yorku a Grófku z Hong Kongu už mohol vynechať a nič by sa nestalo. Som rád, že sa mi podarilo Svetlá rámp opätovne zhliadnuť a upevniť si svoj prvotný názor na ne. ()
PŘÍBĚH BALETKY A KLAUNA....... /// Když se objeví mládí, stáří musí opustit záři světel ramp... Je smutné být komikem ....FILM JAKO SYMBOL hrdosti a důkazem, že CELÝ SVĚT JE JEVIŠTĚM. Pravda, na můj vkus tu je hodně baletu, ale nikdy (vlastně jednou jo...) jsem ho nesledoval s větším zaujetím. Charlie byl nejen velkej herec a tady to s přehledem dokázal. Víc drama než komedie, víc ,,art“ než film. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevěděl jsem, že Ch. Chaplin umí mluvit. 2.) Jsem ujetej na Chaplinovi, baletu a umění. 3.) Thx za titule ,,PietroAretino“ a ,,pedroo“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Film je opravdu krásný, ale konec, totiž (relativní) happy end nějak nedrží s celkem. Starý Calvero nemůže zavadit o práci a když jí dostane, jeho výkon je vždycky tristní. Proč tedy na celkem zničehož nic uspořádané závěrečné benefici zažije jeden ze svých největších životních úspěchů? To zde prostě není vysvětleno a vyústění tak působí násilně. Chaplin je však v tomto filmu úžasně vtipný, okouzlující, inteligentní - a zdatnou partnerkou je mu i mladá herečka Claire Bloom. A to činí z této sentimentální komedie o konci jedné éry (námětem se zjevně inspiroval i John Osborne pro svou hru Komik) skvělý zážitek. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (16)
- Charles Chaplin skomponoval hlavnú hudobnú tému filmu, skladbu "Eternally", ktorá bola mimochodom v päťdesiatych rokoch veľkým hitom, na slová anglického textára Geoffrey Parsonsa. Vo filme však počujeme iba jej inštrumentálnu verziu. (Georgei)
- V roku 1952, keď Charles Chaplin odcestoval do Veľkej Británie na premiéru filmu, ešte na lodi dostal správu, aby sa už do Ameriky nevracal, pretože ho tam kvôli jeho údajným sympatiám ku komunistom nepustia. (Raccoon.city)
- Scéna z blešího cirkusu se poprvé objevila v Chaplinově krátkometrážním filmu The Professor z roku 1919. (Kulmon)
Reklama